Komunistická strana Číny

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Do sítě protikorupční kampaně v Číně padly další politické špičky – bývalý šéf komise pro regulaci cenných papírů a vlivný diplomat s kontakty na Západě. Protikorupční tažení prezidenta Si Ťin-pchinga trvá už přes deset let a zasahuje civilní i armádní elity. V době napjatých geopolitických vztahů a obchodní války se čínská komunistická strana připravuje na velké říjnové zasedání.

Čína hostila vojenskou přehlídku k připomínce osmdesátého výročí konce druhé světové války v Asii. Čínský vládce Si Ťin-pching na zahájení podle agentury AFP prohlásil, že „lidstvo opět čelí volbě mezi mírem a válkou, mezi dialogem a střetem“. Podle analytiků se snaží zemi vykreslit jako „strážce mezinárodního řádu“. Přehlídky se zúčastnili také šéf Kremlu Vladimir Putin nebo severokorejský diktátor Kim Čong-un.

Čínský vládce Si Ťin-pching odvolal v posledních letech skoro pětinu generálů včetně dvou ministrů obrany, které sám jmenoval. Post je většinou stálo vyšetřování v rámci prezidentova masivního tažení proti korupci. Podle expertů za změnami stojí i snaha o upevnění moci, a to v době spekulací o sílící kritice ve vedení Komunistické strany Číny. Rozsáhlými čistkami reagovali v minulosti na krizová období už diktátoři Josif Stalin či Mao Ce-tung.

Když se pokoušíte domluvit si natáčení v Číně, v devadesáti procentech to dopadne odmítnutím, popsala v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Práce podle ní musí být rychlá, stejně jako návrat z místa. Protože v nějakém okamžiku vás zadrží a snaží se vám v natáčení zabránit, sdílela svou zkušenost.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.

Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.

Za zavřenými dveřmi dochází ke změnám v nejvyšším komunistickém vedení Číny. Šéf strany a prezident Si Ťin-pching, který pod sebe v uplynulé dekádě soustředil většinu moci, začal řadu pravomocí delegovat na své spolupracovníky. Změny i delší nepřítomnost nejvyššího představitele podněcují spekulace o zápasu frakcí v politbyru i o politických problémech prezidenta.

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.

Spojené státy začnou odebírat víza čínským studentům, oznámil ve středu ministr zahraničí Marco Rubio. Podle něj půjde například o studenty s vazbou na Komunistickou stranu Číny či studující kritické obory. Rubio plán zveřejnil v době, kdy se prezident Donald Trump snaží snížit počet zahraničních studentů na amerických univerzitách, které mají z jejich školného značné příjmy. Čína se proti oznámenému postupu již ohradila.

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.

Navzdory zpomalující ekonomice Čína plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent. Experti však varují, že dosažení tohoto cíle bude obtížné, zvlášť v době obchodní války se Spojenými státy. Čínský premiér Li Čchiang při zahájení každoroční schůze parlamentu také oznámil růst výdajů na armádu o 7,2 procenta.

Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Výsledek ale splnil vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.

Policejní zásah znemožnil oslavy Halloweenu v nejlidnatějším čínském městě Šanghaji. Západní tradice představuje vzácnou příležitost projevit to, co jinak stát umlčuje – tedy jakoukoliv kritiku nebo třeba příslušnost k sexuálním menšinám. Na čínském internetu se mezitím diskutuje o přitvrzení úředního postupu proti veřejným shromážděním a svobodě projevu.

Čínská vláda se rozhodla „bojovat“ s klesající plodností žen a jako už několikrát v minulosti se snaží vklínit do jejich rozhodování o mateřství. Úředníci ženám neváhají telefonovat, pokládat intimní otázky a dokonce i krátce po narození dítěte klepat na dveře. Vivian Wangová z New York Times (NYT) navštívila porodnice i úřad vlády pro plánování rodičovství v Pekingu a Nankingu a přinesla autentické svědectví.

V úterý si prodemokraticky smýšlející Číňané potají připomínali pětatřicáté výročí brutálního potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu. Události z noci ze 3. na 4. června 1989, které obletěly svět, jsou v komunistické zemi zakázaným tématem diskuzí, stejně jako jakékoli jejich připomínky. Režim zavedl opatření na ulicích i tamních sociálních sítích, tam si lidé po celý den nemohli změnit profilové fotografie, komunisté se totiž obávali symbolických obrázků. Střelbu do vlastních občanů v roce 1989 nepřežilo až deset tisíc lidí, především studentů.

Soud v Hongkongu uznal vinnými čtrnáct prodemokratických aktivistů v dosud nejrozsáhlejším procesu na základě zákona o národní bezpečnosti. Další dva viny zprostil. Celkem 47 prodemokratických aktivistů bylo obžalováno z podvracení státu. Podle obžaloby se ho dopustili tím, že se zapojili do primárek s cílem vybrat nejvhodnější kandidáty do voleb. Většina obžalovaných je už třetím rokem ve vazbě bez možnosti kauce.

Americká Sněmovna reprezentantů v sobotu přijala opatření, které by mohlo vést k celostátnímu zákazu sítě TikTok, u níž se činitelé obávají čínské špionáže. Návrh prošel velkou nadstranickou většinou a putuje do Senátu, který ho podle očekávání schválí a následně jej podepíše prezident Joe Biden.

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Čínská společnost prochází největší změnou za posledních dvacet let. Zatímco dřív politika nařizovala lidem, aby se z venkova stěhovali do městských aglomerací a zemědělskou půdu měnili v lesy, teď je to naopak. Úřady zabírají pozemky, kácejí stromy a mění je v pole. Cílem Pekingu je zvýšit potravinovou bezpečnost kvůli geopolitickému napětí a válce na Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.