Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Výsledek ale splnil vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.
Ve čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) zrychlilo na 5,4 procenta ze 4,6 procenta za červenec až září. Je to nejvíce od začátku roku 2023, výsledek také překonal očekávání analytiků, uvedla agentura Reuters. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci se HDP zvýšil o 1,6 procenta.
Čínský statistický úřad uvedl, že ekonomické cíle byly dosaženy, ačkoliv hospodářství stále čelí obtížím a výzvám. „Zvyšují se nepříznivé vlivy z vnějšího prostředí, domácí poptávka je nedostatečná a některé firmy mají problémy s výrobou a podnikáním,“ poukázal statistický úřad.
Vládní úřady si stanovily cíl, že hospodářství v roce 2024 poroste o zhruba pět procent. Analytici očekávali, že se HDP zvýší v roce 2024 o 4,9 procenta. Podle agentury AFP je loňský ekonomický růst nejslabší od roku 1990, pokud se nepočítají finančně bouřlivé covidové roky.
Na zhoršující se životní úroveň si zároveň podle agentury Reuters stěžuje mnoho lidí, „protože se Peking snaží přenést své průmyslové a vývozní zisky na spotřebitele“. „Údaje, které Čína zveřejnila, se lišily od toho, co si většina lidí myslela,“ uvedl pro Reuters vedoucí pracovník společnosti poskytující služby v oblasti průmyslové automatizace pro rychle se rozvíjející odvětví elektrických vozidel Andrew Wang.
„Strategické úpravy“
Údaj o růstu čínského hospodářství je velmi sledovaný a čísla někdy čínské úřady „strategicky upravují“, řekl také AFP ekonom Francois Chimits. „Přesné dosažení vládního cíle ekonomického růstu je velmi pochybné, když mnohé ukazatele ekonomické aktivity a finančních trhů jsou v červených číslech,“ upozornil v komentáři pro AP ekonom Eswar Prasad.
Skupina Rhodium Group koncem loňského roku odhadla, že čínská ekonomika za celý rok vzrostla jen o 2,4 až 2,8 procenta. Poukázala na nesoulad mezi relativně stabilními oficiálními údaji po dobu celého roku a záplavou stimulů, které vláda spustila zhruba od poloviny roku. Partner firmy Rhodium Local Wright agentuře Reuters řekl, že nadbytečné kapacity ve výrobě by byly mnohem méně naléhavým problémem, kdyby čínská ekonomika skutečně rostla pětiprocentním tempem.
Silným motorem růstu byl v loňském roce zpracovatelský průmyslu, kde se výroba meziročně zvýšila o 5,8 procenta. Maloobchodní prodej spotřebního zboží meziročně stoupl o 3,5 procenta. Vývoz meziročně vzrostl o 7,1 procenta, dovoz o 2,3 procenta. Vývoz se prudce zvýšil díky tomu, že se firmy předzásobují, aby překonaly očekávané zvýšení cel na čínské zboží, které avizoval zvolený americký prezident Donald Trump.
Čínská ekonomika se potýkala se slabšími spotřebitelskými výdaji a z toho plynoucími deflačními tlaky, protože její zotavení po pandemii covidu-19 ochablo a sektor nemovitostí, kdysi hlavní pohon ekonomické aktivity, se dostal do útlumu. Vládnoucí komunistická strana loni zavedla řadu stimulačních opatření a zvýšila mzdy milionům státních zaměstnanců, aby podpořila domácí poptávku. Podle některých ekonomů ale musí tyto postupné kroky doprovázet širší strukturální reformy, které zvýší produktivitu a sníží závislost na stavebnictví a výrobě na vývoz.
Také analytik kapitálových trhů Timur Barotov z BH Securities se domnívá, že se Čína nyní bude snažit přeorientovat na spotřebitelskou ekonomiku, „protože se dosud snažila růst těžit z exportu a z investic do infrastruktury a nemovitostí“. „Tyto dva zdroje jsou však z velké části vyčerpané,“ dodal Barotov.
V Číně je tedy deflace. Výrobky zlevňují, zaplavují Evropu a obchodní nerovnováha se prohlubuje. Ze všech kontejnerů loni vypravených do světa patřilo Číně 35 procent. Zatímco její vývoz do Evropy roste, evropský do Číny klesá. „Pokaždé, když Evropa vyveze do Číny jeden kontejner, Čína vyveze do Evropy víc než čtyři. Takže nerovnováha je o něco víc než jedna ku čtyřem,“ vysvětlil předseda Obchodní komory EU v Číně Jens Eskelund.
Podle náměstka ředitele čínské Generální správy cel Wanga Ling-ťüna Čína o obchodní přebytek neusiluje. „Nerovnováha je výsledkem komplexních faktorů, jako je nabídka a poptávka, průmyslová dělba práce a tržní konkurence. Nevytváříme ji uměle,“ tvrdí Wang.
Ekonomický výhled Číny v letošním roce komplikuje návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, protože republikán slibuje zavést vůči Pekingu přísnější hospodářská omezení. Čínští vývozci odhadují, že vyšší cla budou mít mnohem větší dopad než v době Trumpova prvního funkčního období. Očekávají také, že se urychlí přesun výroby do zahraničí a že se dál sníží zisky, což bude mít negativní dopady na pracovní místa a na investice soukromého sektoru. Peking proto plánuje upřednostnit domácí spotřebu.
