Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši dvaceti pěti procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady a zavede také dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.
„Jako jedno ze svých prvních nařízení podepíši 20. ledna všechny potřebné dokumenty, abych mohl Mexiku a Kanadě účtovat pětadvacetiprocentní clo na všechny výrobky přicházející do Spojených států,“ napsal Trump a dodal, že cla zůstanou v platnosti, dokud obě země nezakročí proti drogám, zejména fentanylu, a migrantům, kteří nelegálně překračují hranice s USA.
Pokud jde o Čínu, zvolený americký prezident obvinil Peking, že nepodnikl dostatečně důrazné kroky proti přílivu drog. „Dokud se to nezastaví, budeme Číně na veškeré zboží přicházející do USA účtovat dodatečné desetiprocentní clo nad rámec jakýchkoli dalších cel,“ avizoval.
„Po jednom clu bude v reakci následovat druhé, a tak to bude pokračovat dále, až to ohrozí naše společné podniky,“ prohlásila v reakci mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. S Trumpem prý chce „nalézt shodu“.
Zvolenému prezidentovi chce poslat dopis a jednat s ním. „Výhrůžky ani cla nevyřeší migraci či spotřebu drog v USA,“ podotkla. Právě tyto aspekty přitom Trump zmínil jako důvody pro zavedení cla na mexické vývozy do USA. Mexiko se podle Sheinbaumové snaží vyřešit problémy s migrací a pašování drog potírá. V posledních měsících počty nelegálních přechodů přes mexicko-americkou hranici výrazně klesly.
V poslední době naopak rostou počty migrantů přicházejících do USA nelegálně z Kanady. Tamní premiér Justin Trudeau se ihned k hrozbě cel nevyjádřil, podle zpravodajské společnosti CBC ale s Trumpem krátce po jeho pondělním vyjádření několik minut telefonoval. Tématem hovoru podle CBC byly obchod a zabezpečení hranice.
Nejisté kroky
Není jasné, zda Trump své hrozby skutečně splní, anebo je použije jako vyjednávací taktiku před nástupem do Bílého domu v příštím roce, poznamenala agentura AP.
Trump již dříve sliboval, že Číně odebere doložku nejvyšších výhod a uvalí na dovoz z Číny cla se sazbou přes šedesát procent, tedy mnohem vyšší než za svého prvního období v Bílém domě, připomněla agentura Reuters.
Podle Ludmily Štěrbové z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické představuje dovoz z Mexika a Kanady necelých patnáct procent celkového importu do USA. „Čína reprezentuje třináct až čtrnáct procent,“ podotkla s tím, že zvýšení cel by mohlo narušit „globální hodnotové řetězce, protože každé zvýšení cel znamená i zvýšení ceny“.
Štěrbová upozornila na potenciální obchodní válku, která by po podobných krocích mohla nastat, „protože lze očekávat, že ostatní státy využijí možnosti zvýšit cla stejným způsobem“. Zároveň připomněla, že současné posilování dolaru není pro americké exportéry výhodné.
„Musíme si zřejmě počkat, jestli to (cla) skutečně bude na deklarovaný veškerý dovoz. Protože když se podíváme na strukturu importu z Kanady, tak tam se jedná hodně o ropu, zemní plyn a nerostné suroviny – to jsou samozřejmě vstupy do výroby, které by prodražily i tu americkou výrobu,“ upozornila Štěrbová a dodala, že opatření pravděpodobně zvednou příjmy státního rozpočtu. „Je to takové balancování mezi negativy a pozitivy. Teprve analýzy mohou ukázat, na kterou stranu se ručička vah převáží,“ uzavřela.
Čína tvrzení o dodávkách látek pro výrobu fentanylu odmítla
Myšlenku, že Čína vědomě umožňuje dodávky látek pro výrobu fentanylu do USA, označil mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü za zcela v rozporu s fakty a realitou. „Čína věří, že ekonomická a obchodní spolupráce mezi Čínou a USA je oboustranně výhodná. V obchodní či celní válce nikdo nezvítězí,“ prohlásil.
Analytik Kinger Lau z investiční banky Goldman Sachs uvedl, že Trumpem navrhované dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží je nižší, než se očekávalo. Míní, že Peking se bude snažit negativní hospodářské dopady vyšších cel kompenzovat snižováním úrokových sazeb, rozpočtovými stimuly a mírnou devalvací měny. Zvolený americký prezident v předvolební kampani navrhoval zvýšení cel na dovoz z Číny o čtyřicet procentních bodů na šedesát procent.
„Řeči o clech zvyšují obavy z globální inflace, vytvářejí obavy ohledně hospodářského růstu a posilují geopolitickou nejistotu,“ sdělil analytik Andrew Ticehurst ze společnosti Nomura Holdings. „Prvotní reakcí trhů je silnější dolar, vyšší výnosy dluhopisů a slabší akcie,“ dodal.
