Ekonomický výhled pro Spojené státy v dalším funkčním období Donalda Trumpa je krátkodobě příznivý, avšak střednědobé až dlouhodobé dopady jsou spíše nejisté a některé jeho návrhy by ekonomice uškodily, uvedla analýza nizozemské banky ING. Pravděpodobné vítězství Trumpa by mimo jiné mohlo vést ke zvýšení americké produkce ropy a plynu. To by mohlo znamenat nižší ceny paliv i pro české řidiče, míní analytici. Představitelé Svazu průmyslu a Svazu obchodu a cestovního ruchu očekávají, že Trumpova protekcionistická politika může vést k výraznému poklesu transatlantického obchodu a dopadnout i na evropský automobilový průmysl.
Experti: Trumpovo vítězství sníží cenu paliv, avizovaná cla ohrozí autoprůmysl
Z pohledu USA avizované kroky Trumpovy administrativy, zejména přísná imigrační politika, deportace zahraničních pracovníků bez dokladů, obchodní bariéry a rostoucí vládní dluh, mohou představovat výrazné překážky pro další růst ekonomiky, uvedli ekonomové v analýze banky ING.
Podle nich by omezení migrace mohlo vést k problémům zejména v zemědělství. „Počet pracovníků narozených v USA klesá a je o milion nižší než v roce 2019. Růst zaměstnanosti pochází od pracovníků narozených v zahraničí, kteří nyní tvoří 19,5 procenta všech zaměstnanců v USA,“ uvedli ekonomové.
Ekonomice pomůže snížení daní a podpora investic
Zpočátku by podle nich Trumpovi republikáni, kteří kromě Bílého domu ovládnou i Senát a mají blízko i k získání Sněmovny reprezentantů, mohli ekonomice pomoci plánovaným snížením daní a avizovanou podporou investic.
Krátkodobě se očekává také pozitivní nálada mezi investory, což by mohlo pomoci obnovit investice firem, které se kvůli volbám investovat zdráhaly, dodali ekonomové. Výrazné snížení pracovní síly v důsledku navrhovaných omezení imigrace a deportací migrantů bez dokladů ale může podle analýzy vést k tlaku na inflaci.
Navýšení dodávek paliv do Evropy
Spojené státy po pravděpodobném vítězství Trumpa posílí vlastní produkci fosilních paliv v čele s ropou a plynem, dá se proto očekávat i navýšení dodávek energií do Evropy. To by mohlo vést ke snížení cen pohonných hmot a plynu v Česku, míní analytici.
„USA budou produkovat více energií, což by z pohledu cen energií v Česku mělo být pozitivní,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Podle manažera Finlord Borise Tomčiaka může Trumpova zahraniční politika vyústit až v cenovou válku na trhu s ropou, která by taktéž mohla být pro řidiče v Česku příznivá. Tomčiak očekává, že USA v příštích letech celkově navýší své dodávky energií.
Tyleček připomněl, že americká administrativa na začátku roku 2024 oznámila pozastavení schvalování nových terminálů na export LNG z USA. „Dovolím si tvrdit, že za Trumpa by k takovému kroku nedošlo a rozhodnutí bude zvráceno,“ dodal.
Americká cla
Republikán Trump už dříve avizoval zavedení cel na zboží ve výši 60 procent pro Čínu a až 20 procent pro všechny ostatní země. „V případě, že dojde na realizaci některých avizovaných opatření na ochranu amerického trhu, jako je například zavedení dodatečných dvacetiprocentních cel, mohlo by dojít ke značnému poklesu transatlantického obchodu. Potom patrně budeme svědky zvýšení zájmu evropských společností o investování v USA,“ sdělila ve středu viceprezidentka SP Milena Jabůrková.
Výrazné zvýšení cel by v USA zřejmě vedlo ke zvýšení cen pro americké spotřebitele a k vyšším nákladům na výrobu. Analýza ING připomíná, že podobná opatření za Trumpova prvního volebního období vedla ke zdražení spotřebního zboží a k poklesu ziskovosti v řadě firem, což může dál ohrozit pracovní místa v navazujících průmyslových sektorech.
„V přecházejícím mandátu Trump plnil to, co slíbil,“ podotkl člen Národní ekonomické rady vlády a ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Proto míní, že se vrátí k ochranářským politikám, které vedly téměř k obchodní válce. „Myslím si, že to nejsou výhružky. Můžeme však diskutovat, zda ta konkrétní čísla dvacet a šedesát (procent pro celní tarify) budou naplněna,“ řekl. Podnikatelský sektor v USA může být s vítězstvím Trumpa spokojen, uvedl.
K dalším opatřením na ochranu trhu ale podle ní možná přistoupí i EU, a to pokud dojde ke zvýšení amerických cel na čínské produkty. „V případě razantního zvýšení amerických cel pro čínské produkty bude Čína nucena hledat náhradní odbytiště pro svou nadprodukci. Paralelně je nicméně nutné vést s Čínou vzájemný dialog a vyhnout se obchodní válce,“ uvedla Jabůrková.
Tvrdý postoj Trumpa k Číně by mohl podle Dominika Kohuta z PwC ovlivnit globální dodavatelské řetězce, čímž by Evropu a s ní i Českou republiku posunul k hledání alternativních partnerů a posilování vlastních výrobních kapacit.
Tento vývoj by podle Kohuta mohl ovlivnit evropský, a tím pádem i český automobilový průmysl, který „už nyní není v nejlepší kondici“. V Evropě by podle něj takový přístup poškodil také IT a technologický sektor i oblast obnovitelných zdrojů. „V České republice by kromě autoprůmyslu utrpělo strojírenství, zemědělský průmysl, chemický či textilní sektor,“ uvedl.
Česko-americký ekonom Jan Švejnar k výsledkům prezidentských voleb (zdroj: ČT24)
„Pokud to dopadne tak, jak prezident Trump říká, tak nás dobré časy nečekají. Zejména z pohledu Evropy. Dotkne se to především sektorů, kde má Amerika navrch a Evropa tahá za kratší provaz,“ upozorňuje Zahradník.
Ekonom Petr Zahradník o změnách v obchodní politice USA po zvolení Donalda Trumpa (zdroj: ČT24)
Ke zhoršení podmínek pro evropský a potažmo český export do USA může dojít také podle předsedy SOCR Tomáše Prouzy. „I když jen málo z nich (českých firem) exportuje přímo do USA, mnoho z nich je subdodavateli pro jiné evropské firmy, které následně do USA exportují,“ uvedl. Naopak z pohledu importu podle něj nemusí být dopad tak velký, jelikož USA nejsou zásadním zdrojem dováženého zboží.
Zvolení Trumpa americkým prezidentem by podle tajemníka Hospodářské komory České republiky Ladislava Minčiče mohlo vést k pragmatičtější a realističtější politice EU. „Může znamenat více vůle k revizi Green Dealu (unijní Zelené dohody) a větší akcent kladený na bezpečnostní otázky, posilování strategické autonomie Evropy,“ uvedl.
„Neobával bych se dlouhodobých obchodních válek, případnou razanci v jednáních Spojených států s Čínou bych viděl spíše jako přechodný nástroj k nastavení rozumných obchodních vztahů,“ doplnil Minčič.
Německé hospodářství
Nová americká ekonomická politika dopadne i na Německo. „Volebním vítězstvím Donalda Trumpa začíná hospodářsky nejtěžší okamžik v dějinách Spolkové republiky, protože se k vnitřní strukturální krizi přidávají masivní výzvy v zahraničně-hospodářské a bezpečnostní oblasti, na které nejsme připraveni,“ uvedl Moritz Schularick z kielského Institutu pro světové hospodářství.
Podle něj lze očekávat, že Trump jako prezident zavede ochranná cla a omezí dovoz do USA, „což dál zatíží růst v Německu a v Evropě“.
Podle předsedy ekonomického institutu Ifo by v případě zavedení cel vznikla Německu hospodářská škoda 33 miliard eur (836 miliard korun), německý export do USA by klesl přibližně o 15 procent. Snížil by se navíc i vývoz do Číny, a to až o deset procent. Podle odbornice institutu Ifo na zahraniční obchod Lisandry Flachové musí EU už nyní uvažovat o „odvetných opatřeních vůči USA“.