Německo těsně uniklo ekonomické recesi

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

„Německé hospodářství se těsně vyhnulo recesi,“ uvedl ke středeční statistice šéf průzkumů hospodářského institutu Ifo Klaus Wohlrabe. Technická recese nastane, když dojde k poklesu reálného HDP aspoň dvě čtvrtletí za sebou. Podle Wohlrabeho lze ve čtvrtém čtvrtletí čekat opět mírné oživení. Podle německých statistiků se na růstu v uplynulých třech měsících podílely především výdaje státu a spotřebitelů.

Statistici rovněž zpřesnili data za druhé čtvrtletí. Ekonomika podle nich vykázala mezičtvrtletní pokles o 0,3 procenta, nikoliv o 0,1 procenta, jak uváděli původně.

Inflace v Německu v říjnu podle odhadů statistiků zrychlila na dvě procenta. Čekal se mírnější růst, v září činila 1,6 procenta. Podle harmonizovaných údajů, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, míra inflace vzrostla na 2,4 procenta ze zářijového tempa 1,8 procenta. I toto je výraznější zvýšení, než se čekalo. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že harmonizovaná inflace zrychlí zhruba na 2,1 procenta. Zdražují zejména potraviny, kde se ceny meziročně zvedly o 2,3 procenta. V září jejich meziroční růst činil 1,6 procenta. Dál se naopak snižují ceny energií, v říjnu meziročně o 5,5 procenta. V září byl jejich meziroční pokles ještě výraznější a činil 7,6 procenta.

Různé recepty

Na začátku října německá vláda uvedla, že letos už nečeká hospodářský růst, a dodala, že HDP podle ní klesne v celém roce o 0,2 procenta. Německá ekonomika přitom klesla i loni. Podle aktualizovaného vládního výhledu by se měla v příštím roce vrátit k růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá na příští rok v Německu s růstem HDP o 0,8 procenta.

V loňském roce vykázala země meziroční pokles HDP o 0,3 procenta.

Německá vláda se snaží ekonomiku podpořit, její členové předkládají různé recepty. Kancléř Olaf Scholz se v úterý sešel se zástupci průmyslu a odborů a po schůzce avizoval, že vznikne „pakt pro průmysl“, který bude obsahovat konkrétní opatření. Další schůzka v obdobném formátu se uskuteční 15. listopadu. Konkurenční setkání se zástupci hospodářství zorganizoval v úterý také ministr financí Christian Lindner. Ministr hospodářství Robert Habeck předložil návrh na zřízení zvláštního investičního fondu.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek levného zemního plynu z Ruska po plnohodnotné invazi jeho vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Potíže Volkswagenu

V pondělí šéfka podnikové rady Volkswagenu uvedla, že tato největší evropská automobilka v Německu plánuje zavřít nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ve středu pak firma zveřejnila, že její provozní zisk ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 42 procent na 2,86 miliardy eur (72,5 miliardy korun) při tržbách 78,5 miliardy eur. Provozní marže podniku se snížila na 3,6 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední čtyři roky.

Vinu za to automobilka dává slabému výkonu hlavní stejnojmenné značky osobních vozů a vysokým nákladům, včetně výdajů na modernizaci modelů. Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.

Největší evropská automobilka v průběhu čtvrtletí dvakrát snížila celoroční výhled, a to kvůli slábnoucí poptávce v Číně. Připojila se tím k rivalům BMW a Mercedes-Benz, kteří také hlásí potíže.

Volkswagen nyní svádí boj s odbory o plánovanou reorganizaci. Ta poprvé v sedmaosmdesátileté historii firmy zahrnuje i případné uzavření výrobních závodů v Německu. Druhé kolo jednání mezi vedením a vlivnými německými odbory IG Metall začalo ve středu.

Koncern požaduje snížení mezd o deset procent

Koncern během něj poprvé uvedl konkrétní údaje o svých úsporných plánech. Hlavní vyjednavač VW Arne Meiswinkel potvrdil požadavek na snížení kolektivně dohodnutých mezd o deset procent. Neposkytl ale žádné podrobnosti o možném uzavírání závodů a snižování počtu pracovních míst, informovala agentura DPA.

Odborová centrála IG Metall v této souvislosti hovoří o „toxickém seznamu“. „To, co zde Volkswagen předkládá, by samozřejmě bylo bezostyšným saháním na peněženky zaměstnanců a nebylo by to schůdné řešení. To nejsou kontury, se kterými bychom mohli souhlasit,“ řekl DPA vyjednavač za odborovou centrálu IG Metall Thorsten Gröger. Odbory trvají na tom, že společnost musí zachovat všechny německé závody.

Meiswinkel podle Grögera v zasedací místnosti VW zmínil řadu bodů, včetně snížení počtu učňovských míst. „Tento toxický seznam, který nám Volkswagen předložil, je poměrně dlouhý,“ dodal Gröger. IG Metall nicméně uvítal, že VW je ochoten jednat o budoucnosti všech závodů, bez nutnosti jejich zavírání a hromadného propouštění. „Tento zásadní, i když slabý signál byl minimální podmínkou, kterou musela společnost splnit, aby IG Metall vůbec zůstal u jednacího stolu. V opačném případě bychom jednání přerušili,“ uvedl odborový předák.

Předchozí kolo jednání o mzdách skončilo bez dohody a odbory pohrozily od prosince stávkami.

Kudy chce automobilka vyjet z krize

Klíčová značka VW, kterou mají plánované škrty postihnout nejvíce, dosáhla za prvních devět měsíců roku pouze dvouprocentní provozní marže. „To ukazuje na naléhavou potřebu výrazného snížení nákladů a zvýšení efektivity,“ řekl Antlitz. „My jsme nezapomněli, jak vyrábět skvělá auta, ale máme výrobní náklady, které ani zdaleka nejsou konkurenceschopné,“ citovala jej agentura Reuters.

Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu i propad prodeje nejziskovějších sportovních vozů Audi a Porsche. O sedm procent slabší pak byl celkový prodej všech vozů koncernu. Růst v Severní Americe, který dosáhl 6,4 procenta, nedokázal vykompenzovat patnáctiprocentní pokles prodeje v Číně. Ta je hlavním trhem Volkswagenu a na jeho odbytu se podílí asi třetinou. Ve třetím čtvrtletí se také snížil prodej elektrických modelů o deset procent.

Volkswagen, který je největším soukromým zaměstnavatelem v Německu, chce většiny plánovaných miliardových úspor dosáhnout snížením mezd, uvedl v úterý deník Handelsblatt s odvoláním na dokument představenstva. Navrhované desetiprocentní snížení mezd jen u hlavní značky by přineslo téměř 800 milionů eur ročně, cituje list z dokumentu. Uzavření a prodej závodů by zajistily podstatně menší úspory, dodává deník.

Největší vinu za současnou situaci největší evropské automobilky nesou podle deníku The Wall Street Journal politici a jejich plány na ochranu klimatu. „Německý automobilový průmysl se ocitl v kleštích mezi vyššími cenami energií, které zvyšují výrobní náklady, a předpisy pro elektromobily, které zpomalují prodej. Volkswagen se pod tímto tlakem hroutí,“ napsal deník.

Akcie Volkswagenu od začátku roku ztratily přibližně dvacet procent. Celoevropský index automobilek ve stejném období odepsal kolem deseti procent.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto, která je součástí koncertu Volkswagen, v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o více než třetinu na 1,699 miliardy eur (zhruba 43 miliard korun) z 1,260 miliardy eur ve stejném loňském období. Tržby stouply na 20,399 miliardy eur z 19,659 miliardy před rokem.

„Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropa je připravena na odvetu za Trumpova cla, míní Kupka

Pro české výrobce by to tak zásadní zásah být nemusel, ale pro dodavatelský řetězec už to může být závažnější, připouští ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s pětadvacetiprocentními cly, která chce americký prezident Donald Trump od dubna uvalit na dovoz aut a později i na automobilové díly. Evropa podle Kupky jedná a je připravena i na odvetné kroky, což je „řeč, na kterou je Donald Trump zvyklý,“ řekl v Interview ČT24.
před 1 hhodinou

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
před 23 hhodinami

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
včera v 07:30

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
30. 3. 2025Aktualizováno30. 3. 2025

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
30. 3. 2025

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
30. 3. 2025

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
30. 3. 2025
Načítání...