Německo těsně uniklo ekonomické recesi

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

„Německé hospodářství se těsně vyhnulo recesi,“ uvedl ke středeční statistice šéf průzkumů hospodářského institutu Ifo Klaus Wohlrabe. Technická recese nastane, když dojde k poklesu reálného HDP aspoň dvě čtvrtletí za sebou. Podle Wohlrabeho lze ve čtvrtém čtvrtletí čekat opět mírné oživení. Podle německých statistiků se na růstu v uplynulých třech měsících podílely především výdaje státu a spotřebitelů.

Statistici rovněž zpřesnili data za druhé čtvrtletí. Ekonomika podle nich vykázala mezičtvrtletní pokles o 0,3 procenta, nikoliv o 0,1 procenta, jak uváděli původně.

Inflace v Německu v říjnu podle odhadů statistiků zrychlila na dvě procenta. Čekal se mírnější růst, v září činila 1,6 procenta. Podle harmonizovaných údajů, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, míra inflace vzrostla na 2,4 procenta ze zářijového tempa 1,8 procenta. I toto je výraznější zvýšení, než se čekalo. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že harmonizovaná inflace zrychlí zhruba na 2,1 procenta. Zdražují zejména potraviny, kde se ceny meziročně zvedly o 2,3 procenta. V září jejich meziroční růst činil 1,6 procenta. Dál se naopak snižují ceny energií, v říjnu meziročně o 5,5 procenta. V září byl jejich meziroční pokles ještě výraznější a činil 7,6 procenta.

Různé recepty

Na začátku října německá vláda uvedla, že letos už nečeká hospodářský růst, a dodala, že HDP podle ní klesne v celém roce o 0,2 procenta. Německá ekonomika přitom klesla i loni. Podle aktualizovaného vládního výhledu by se měla v příštím roce vrátit k růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá na příští rok v Německu s růstem HDP o 0,8 procenta.

V loňském roce vykázala země meziroční pokles HDP o 0,3 procenta.

Německá vláda se snaží ekonomiku podpořit, její členové předkládají různé recepty. Kancléř Olaf Scholz se v úterý sešel se zástupci průmyslu a odborů a po schůzce avizoval, že vznikne „pakt pro průmysl“, který bude obsahovat konkrétní opatření. Další schůzka v obdobném formátu se uskuteční 15. listopadu. Konkurenční setkání se zástupci hospodářství zorganizoval v úterý také ministr financí Christian Lindner. Ministr hospodářství Robert Habeck předložil návrh na zřízení zvláštního investičního fondu.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek levného zemního plynu z Ruska po plnohodnotné invazi jeho vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Potíže Volkswagenu

V pondělí šéfka podnikové rady Volkswagenu uvedla, že tato největší evropská automobilka v Německu plánuje zavřít nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ve středu pak firma zveřejnila, že její provozní zisk ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 42 procent na 2,86 miliardy eur (72,5 miliardy korun) při tržbách 78,5 miliardy eur. Provozní marže podniku se snížila na 3,6 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední čtyři roky.

Vinu za to automobilka dává slabému výkonu hlavní stejnojmenné značky osobních vozů a vysokým nákladům, včetně výdajů na modernizaci modelů. Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.

Největší evropská automobilka v průběhu čtvrtletí dvakrát snížila celoroční výhled, a to kvůli slábnoucí poptávce v Číně. Připojila se tím k rivalům BMW a Mercedes-Benz, kteří také hlásí potíže.

Volkswagen nyní svádí boj s odbory o plánovanou reorganizaci. Ta poprvé v sedmaosmdesátileté historii firmy zahrnuje i případné uzavření výrobních závodů v Německu. Druhé kolo jednání mezi vedením a vlivnými německými odbory IG Metall začalo ve středu.

Koncern požaduje snížení mezd o deset procent

Koncern během něj poprvé uvedl konkrétní údaje o svých úsporných plánech. Hlavní vyjednavač VW Arne Meiswinkel potvrdil požadavek na snížení kolektivně dohodnutých mezd o deset procent. Neposkytl ale žádné podrobnosti o možném uzavírání závodů a snižování počtu pracovních míst, informovala agentura DPA.

Odborová centrála IG Metall v této souvislosti hovoří o „toxickém seznamu“. „To, co zde Volkswagen předkládá, by samozřejmě bylo bezostyšným saháním na peněženky zaměstnanců a nebylo by to schůdné řešení. To nejsou kontury, se kterými bychom mohli souhlasit,“ řekl DPA vyjednavač za odborovou centrálu IG Metall Thorsten Gröger. Odbory trvají na tom, že společnost musí zachovat všechny německé závody.

Meiswinkel podle Grögera v zasedací místnosti VW zmínil řadu bodů, včetně snížení počtu učňovských míst. „Tento toxický seznam, který nám Volkswagen předložil, je poměrně dlouhý,“ dodal Gröger. IG Metall nicméně uvítal, že VW je ochoten jednat o budoucnosti všech závodů, bez nutnosti jejich zavírání a hromadného propouštění. „Tento zásadní, i když slabý signál byl minimální podmínkou, kterou musela společnost splnit, aby IG Metall vůbec zůstal u jednacího stolu. V opačném případě bychom jednání přerušili,“ uvedl odborový předák.

Předchozí kolo jednání o mzdách skončilo bez dohody a odbory pohrozily od prosince stávkami.

Kudy chce automobilka vyjet z krize

Klíčová značka VW, kterou mají plánované škrty postihnout nejvíce, dosáhla za prvních devět měsíců roku pouze dvouprocentní provozní marže. „To ukazuje na naléhavou potřebu výrazného snížení nákladů a zvýšení efektivity,“ řekl Antlitz. „My jsme nezapomněli, jak vyrábět skvělá auta, ale máme výrobní náklady, které ani zdaleka nejsou konkurenceschopné,“ citovala jej agentura Reuters.

Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu i propad prodeje nejziskovějších sportovních vozů Audi a Porsche. O sedm procent slabší pak byl celkový prodej všech vozů koncernu. Růst v Severní Americe, který dosáhl 6,4 procenta, nedokázal vykompenzovat patnáctiprocentní pokles prodeje v Číně. Ta je hlavním trhem Volkswagenu a na jeho odbytu se podílí asi třetinou. Ve třetím čtvrtletí se také snížil prodej elektrických modelů o deset procent.

Volkswagen, který je největším soukromým zaměstnavatelem v Německu, chce většiny plánovaných miliardových úspor dosáhnout snížením mezd, uvedl v úterý deník Handelsblatt s odvoláním na dokument představenstva. Navrhované desetiprocentní snížení mezd jen u hlavní značky by přineslo téměř 800 milionů eur ročně, cituje list z dokumentu. Uzavření a prodej závodů by zajistily podstatně menší úspory, dodává deník.

Největší vinu za současnou situaci největší evropské automobilky nesou podle deníku The Wall Street Journal politici a jejich plány na ochranu klimatu. „Německý automobilový průmysl se ocitl v kleštích mezi vyššími cenami energií, které zvyšují výrobní náklady, a předpisy pro elektromobily, které zpomalují prodej. Volkswagen se pod tímto tlakem hroutí,“ napsal deník.

Akcie Volkswagenu od začátku roku ztratily přibližně dvacet procent. Celoevropský index automobilek ve stejném období odepsal kolem deseti procent.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto, která je součástí koncertu Volkswagen, v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o více než třetinu na 1,699 miliardy eur (zhruba 43 miliard korun) z 1,260 miliardy eur ve stejném loňském období. Tržby stouply na 20,399 miliardy eur z 19,659 miliardy před rokem.

„Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...