Německo těsně uniklo ekonomické recesi

Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí nečekaně vzrostla a vyhnula se tak recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) se ve srovnání s předchozím čtvrtletím zvýšil o 0,2 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Spolkového statistického úřadu. Většina analytiků se domnívala, že bude pokračovat v poklesu. Vláda i expertní týmy však za letošek očekávají další celoroční propad. Německé potíže dokumentují i čerstvě zveřejněné nepříznivé výsledky koncernu Volkswagen. Jeho vedení navíc nyní vyjednává s odbory o tvrdých úsporných plánech.

„Německé hospodářství se těsně vyhnulo recesi,“ uvedl ke středeční statistice šéf průzkumů hospodářského institutu Ifo Klaus Wohlrabe. Technická recese nastane, když dojde k poklesu reálného HDP aspoň dvě čtvrtletí za sebou. Podle Wohlrabeho lze ve čtvrtém čtvrtletí čekat opět mírné oživení. Podle německých statistiků se na růstu v uplynulých třech měsících podílely především výdaje státu a spotřebitelů.

Statistici rovněž zpřesnili data za druhé čtvrtletí. Ekonomika podle nich vykázala mezičtvrtletní pokles o 0,3 procenta, nikoliv o 0,1 procenta, jak uváděli původně.

Inflace v Německu v říjnu podle odhadů statistiků zrychlila na dvě procenta. Čekal se mírnější růst, v září činila 1,6 procenta. Podle harmonizovaných údajů, které se používají pro účely srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie, míra inflace vzrostla na 2,4 procenta ze zářijového tempa 1,8 procenta. I toto je výraznější zvýšení, než se čekalo. Ekonomové v anketě agentury Reuters předpokládali, že harmonizovaná inflace zrychlí zhruba na 2,1 procenta. Zdražují zejména potraviny, kde se ceny meziročně zvedly o 2,3 procenta. V září jejich meziroční růst činil 1,6 procenta. Dál se naopak snižují ceny energií, v říjnu meziročně o 5,5 procenta. V září byl jejich meziroční pokles ještě výraznější a činil 7,6 procenta.

Různé recepty

Na začátku října německá vláda uvedla, že letos už nečeká hospodářský růst, a dodala, že HDP podle ní klesne v celém roce o 0,2 procenta. Německá ekonomika přitom klesla i loni. Podle aktualizovaného vládního výhledu by se měla v příštím roce vrátit k růstu, HDP by se měl zvýšit o 1,1 procenta. Mezinárodní měnový fond počítá na příští rok v Německu s růstem HDP o 0,8 procenta.

V loňském roce vykázala země meziroční pokles HDP o 0,3 procenta.

Německá vláda se snaží ekonomiku podpořit, její členové předkládají různé recepty. Kancléř Olaf Scholz se v úterý sešel se zástupci průmyslu a odborů a po schůzce avizoval, že vznikne „pakt pro průmysl“, který bude obsahovat konkrétní opatření. Další schůzka v obdobném formátu se uskuteční 15. listopadu. Konkurenční setkání se zástupci hospodářství zorganizoval v úterý také ministr financí Christian Lindner. Ministr hospodářství Robert Habeck předložil návrh na zřízení zvláštního investičního fondu.

Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých firem. Trápí ji ale oslabení průmyslového sektoru kvůli zastavení dodávek levného zemního plynu z Ruska po plnohodnotné invazi jeho vojsk na Ukrajinu, dále kvůli slabé poptávce v Číně a potížím automobilového průmyslu v souvislosti s přechodem na elektromobily.

Potíže Volkswagenu

V pondělí šéfka podnikové rady Volkswagenu uvedla, že tato největší evropská automobilka v Německu plánuje zavřít nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ve středu pak firma zveřejnila, že její provozní zisk ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 42 procent na 2,86 miliardy eur (72,5 miliardy korun) při tržbách 78,5 miliardy eur. Provozní marže podniku se snížila na 3,6 procenta, což je nejnižší hodnota za poslední čtyři roky.

Vinu za to automobilka dává slabému výkonu hlavní stejnojmenné značky osobních vozů a vysokým nákladům, včetně výdajů na modernizaci modelů. Jedním z mála světlých bodů ve výsledcích byl zlepšující se příjem objednávek v západní Evropě v období od července do září. Na trh totiž postupně přicházely nové modely, uvedl finanční ředitel Arno Antlitz.

Největší evropská automobilka v průběhu čtvrtletí dvakrát snížila celoroční výhled, a to kvůli slábnoucí poptávce v Číně. Připojila se tím k rivalům BMW a Mercedes-Benz, kteří také hlásí potíže.

Volkswagen nyní svádí boj s odbory o plánovanou reorganizaci. Ta poprvé v sedmaosmdesátileté historii firmy zahrnuje i případné uzavření výrobních závodů v Německu. Druhé kolo jednání mezi vedením a vlivnými německými odbory IG Metall začalo ve středu.

Koncern požaduje snížení mezd o deset procent

Koncern během něj poprvé uvedl konkrétní údaje o svých úsporných plánech. Hlavní vyjednavač VW Arne Meiswinkel potvrdil požadavek na snížení kolektivně dohodnutých mezd o deset procent. Neposkytl ale žádné podrobnosti o možném uzavírání závodů a snižování počtu pracovních míst, informovala agentura DPA.

Odborová centrála IG Metall v této souvislosti hovoří o „toxickém seznamu“. „To, co zde Volkswagen předkládá, by samozřejmě bylo bezostyšným saháním na peněženky zaměstnanců a nebylo by to schůdné řešení. To nejsou kontury, se kterými bychom mohli souhlasit,“ řekl DPA vyjednavač za odborovou centrálu IG Metall Thorsten Gröger. Odbory trvají na tom, že společnost musí zachovat všechny německé závody.

Meiswinkel podle Grögera v zasedací místnosti VW zmínil řadu bodů, včetně snížení počtu učňovských míst. „Tento toxický seznam, který nám Volkswagen předložil, je poměrně dlouhý,“ dodal Gröger. IG Metall nicméně uvítal, že VW je ochoten jednat o budoucnosti všech závodů, bez nutnosti jejich zavírání a hromadného propouštění. „Tento zásadní, i když slabý signál byl minimální podmínkou, kterou musela společnost splnit, aby IG Metall vůbec zůstal u jednacího stolu. V opačném případě bychom jednání přerušili,“ uvedl odborový předák.

Předchozí kolo jednání o mzdách skončilo bez dohody a odbory pohrozily od prosince stávkami.

Kudy chce automobilka vyjet z krize

Klíčová značka VW, kterou mají plánované škrty postihnout nejvíce, dosáhla za prvních devět měsíců roku pouze dvouprocentní provozní marže. „To ukazuje na naléhavou potřebu výrazného snížení nákladů a zvýšení efektivity,“ řekl Antlitz. „My jsme nezapomněli, jak vyrábět skvělá auta, ale máme výrobní náklady, které ani zdaleka nejsou konkurenceschopné,“ citovala jej agentura Reuters.

Na celkovém poklesu prodejní marže má vinu i propad prodeje nejziskovějších sportovních vozů Audi a Porsche. O sedm procent slabší pak byl celkový prodej všech vozů koncernu. Růst v Severní Americe, který dosáhl 6,4 procenta, nedokázal vykompenzovat patnáctiprocentní pokles prodeje v Číně. Ta je hlavním trhem Volkswagenu a na jeho odbytu se podílí asi třetinou. Ve třetím čtvrtletí se také snížil prodej elektrických modelů o deset procent.

Volkswagen, který je největším soukromým zaměstnavatelem v Německu, chce většiny plánovaných miliardových úspor dosáhnout snížením mezd, uvedl v úterý deník Handelsblatt s odvoláním na dokument představenstva. Navrhované desetiprocentní snížení mezd jen u hlavní značky by přineslo téměř 800 milionů eur ročně, cituje list z dokumentu. Uzavření a prodej závodů by zajistily podstatně menší úspory, dodává deník.

Největší vinu za současnou situaci největší evropské automobilky nesou podle deníku The Wall Street Journal politici a jejich plány na ochranu klimatu. „Německý automobilový průmysl se ocitl v kleštích mezi vyššími cenami energií, které zvyšují výrobní náklady, a předpisy pro elektromobily, které zpomalují prodej. Volkswagen se pod tímto tlakem hroutí,“ napsal deník.

Akcie Volkswagenu od začátku roku ztratily přibližně dvacet procent. Celoevropský index automobilek ve stejném období odepsal kolem deseti procent.

Provozní zisk automobilky Škoda Auto, která je součástí koncertu Volkswagen, v prvních třech čtvrtletích letošního roku vzrostl o více než třetinu na 1,699 miliardy eur (zhruba 43 miliard korun) z 1,260 miliardy eur ve stejném loňském období. Tržby stouply na 20,399 miliardy eur z 19,659 miliardy před rokem.

„Volkswagen se nachází ve složité situaci, která si žádá razantní kroky. Pokud opatření spojená s redukcí nákladů v Německu nebudou úspěšná, mohou se snahy o restrukturalizaci v rámci koncernu posunout i za hranice Německa. Konečné slovo bude ale mít ziskovost jednotlivých výrobních závodů. V prospěch Škody hraje to, že díky její nabídce se jí daří udržovat silnou pozici na evropském trhu," uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 1 hhodinou

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
včera v 14:42

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...