Migrant

Rakousko zpřísnilo migrační politiku, dočasně pozastavuje slučování rodin s ochranným statusem. Běženci z rizikových zemí, třeba Sýrie nebo Afghánistánu, tak nesmí automaticky přizvat své nejbližší. Jde o první výrazný krok nové vlády. Přísnější pravidla slibovala koalice už během svého vzniku.

Evropská komise přednesla návrh nových pravidel, která mají zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Nový legislativní návrh má rovněž umožnit některá nová řešení problémů s nelegální migrací, mimo jiné usnadnit vznik návratových center v zemích mimo Evropskou unii. Změny v návratové politice prosazovalo mimo jiné i Česko.

Polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země začala deportovat migranty podezřelé ze závažných zločinů. Z Krakova odletělo do Gruzie letadlo se sedmnácti Gruzínci ve věku od 25 do 58 let, provázenými polskými pohraničníky, uvedl mluvčí pohraniční stráže Andrzej Juzwiak podle agentury PAP.

Výstava Žitý sen Andyho Warhola od pondělí prezentuje v pardubických Gočárových mlýnech známá díla, ranou tvorbu i osobní věci krále pop-artu. Nachází se tam i díla, která v Česku dosud k vidění nebyla. Expozice se navíc snaží nahlédnout za Warholovo postavení hvězdy newyorské umělecké scény a představit ho jako křehkého a hluboce věřícího člověka, který je silně napojený na svoji matku, imigrantku z východu Slovenska.

Americký prezident Donald Trump uvalil na začátku měsíce rozsáhlá cla na čínské zboží s odvoláním na to, že Peking nezastavil vývoz chemických látek používaných při výrobě silné drogy fentanylu. List The Wall Street Journal popsal, jak přes Čínu proudí špinavé peníze z prodeje této drogy a jak se čínští zprostředkovatelé peněz spojují s mexickými kartely.

Německé strany před volbami slibují tvrdší imigrační pravidla. Možný budoucí kancléř a lídr konzervativců Friedrich Merz žádá uzavření hranic pro běžence, kteří nemají dokumenty ke vstupu do země, což podle kritiků odporuje ústavě i právu EU. Konzervativci i sociální demokraté chtějí zostřením rétoriky nalákat voliče a oslabit krajní pravici. Její obliba stoupá v době zhoršující se ekonomické situace, kdy zemi tíží výzvy spojené s uprchlíky.

Švédsko, dlouho známé svou vstřícností k migrantům, dál zpřísňuje pravidla pro žadatele o azyl i občanství. Země omezila počet udělených povolení k pobytu na historické minimum a plánuje další restrikce, včetně zvýšení minimálního příjmu pro udržení pobytu či zpřísnění podmínek pro získání občanství. Součástí změn je i výrazné navýšení finanční motivace k návratu do země původu. Nová pravidla mají začít platit v příštím roce, už nyní však vzbuzují mezi migranty obavy.

Středoamerický Salvador bude na základě dohody s USA přijímat deportované migranty všech národností. Rovněž nabídl, že ve svých věznicích umístí těžké zločince a další lidi vězněné v USA, i když jsou americkými občany. Po jednání se salvadorským prezidentem Nayibem Bukelem to v pondělí řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dohodu označil za „bezprecedentní a výjimečnou“ v celosvětovém měřítku. Bukele prohlásil, že Salvador by za přijímání amerických vězňů inkasoval poplatek, který bude pro zemi významný.

Při snaze dostat se přes Česko do dalších zemí Evropské unie zadržela loni policie 420 běženců. Meziročně je to pokles o 4322 lidí, tedy o zhruba 91 procent. Lidí, kteří v tuzemsku pobývali nelegálně, policisté loni zjistili 9461. Oproti předchozímu roku je to o 4437 méně.

Kolumbii trápí kromě vyjednávání se Spojenými státy o navracení migrantů i nová vlna násilí. Kvůli krvavým bojům mezi dvěma největšími guerillovými skupinami opustilo severovýchod země už přes třicet tisíc lidí. Podle vojenské rozvědky vlnu násilí spustil boj o kontrolu nad obchodem s drogami.

Záchranáři v Jihoafrické republice vytáhli z dolu Stilfontein 118 horníků, z nichž 36 je mrtvých. V úterním prohlášení to uvedla tamní policie, píše agentura Reuters. Záchranné práce v uzavřeném zlatém dolu, kde horníci prováděli nezákonnou těžbu, začaly už v pondělí. Horníci zůstávali pod zemí po dobu několika měsíců.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump prohlásil, že první den ve funkci podepíše nařízení o zavedení cla ve výši dvaceti pěti procent na veškeré zboží z Mexika a Kanady a zavede také dodatečné desetiprocentní clo na čínské výrobky. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na Trumpovo vyjádření na sociální síti. Trump se ujme nejvyššího úřadu 20. ledna.

Ruský vliv zasahoval i do nejvyšších pater politiky, naznačuje zpráva polské parlamentní komise. Ta má za úkol prošetřit zasahování Ruska a Běloruska do dění v zemi za posledních více než 20 let. Polští pohraničníci třeba letos zadrželi už 300 pašeráků lidí, kteří z Běloruska převáděli ilegální migranty. Jejich počty i tak nadále rostou.

Lidskoprávní organizace znepokojuje situace na severozápadě Francie, kde žijí v nedůstojných podmínkách migranti, kteří se chtějí dostat na druhou stranu kanálu La Manche. „Je to rok, ve kterém přišlo o život nejvíc lidí a také jde nejvíc peněz do bezpečnosti a posílení hranic. Ale vůbec žádné prostředky nejdou na přijímání uprchlíků,“ uvedla koordinátorka asociace Utopia 56 Salomé Bahriová. Od začátku roku jich přišlo o život při cestě přes La Manche více než pět desítek, podle tamních úřadů zbytečně – Britové většině z nich totiž azyl udělí.

Polská vláda Donalda Tuska po roce u moci oznámila novou migrační strategii, která předpokládá mimo jiné i dočasné pozastavení práva na azyl. Premiér současně odmítl unijní migrační pakt, což kritizovali aktivisté i opozice. Proti Tuskovým plánům se postavil i polský prezident Andrzej Duda z konzervativní strany Právo a spravedlnost.

Soud v Římě v pátek nařídil přesunout do Itálie skupinu prvních dvanácti migrantů, které úřady před pár dny poslaly do nových migračních center v Albánii. Dospěl totiž k závěru, že migranti nepocházejí z bezpečných zemí a nesplňují tak podmínky pro přesun do Albánie. Na verdikt reagovaly ostrou kritikou italské vládní strany. Ministr vnitra Matteo Piantedosi avizoval, že zástupci kabinetu se odvolají. Podle zdrojů agentury ANSA migranty vyzvedne italská vojenská loď v sobotu.

Nový britský premiér Keir Starmer po prvním zasedání své vlády zdůraznil, že její prioritou je zajistit obranu a bezpečnost. Ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému slíbil, že Londýn bude nadále podporovat jeho zemi, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Zelenskyj uvedl, že státníci spolu jednali o přípravě stoleté dohody o partnerství mezi zeměmi.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie na čtvrtečním jednání navrhli do čela Evropské komise opět Ursulu von der Leyenovou. Novým předsedou Evropské rady by pak měl být portugalský premiér António Costa. Post šéfky unijní diplomacie by měl připadnout předsedkyni estonské vlády Kaje Kallasové. Ke způsobu výběru vyjádřili předtím připomínky italská premiérka Giorgia Meloniová i maďarský premiér Viktor Orbán. Shodu unijní lídři také našli v případě strategické agendy. Summit měl být dvoudenní, nakonec skončil překvapivě už po jednom dni.

Policie ve Spojeném království začala zadržovat migranty, kteří do země přišli nelegálně a byli vybráni do první vlny deportací do Rwandy. S odvoláním na ostrovní ministerstvo vnitra o tom informují média. K deportacím může docházet díky zákonu, který v dubnu prosadili konzervativci pod vedením premiéra Rishiho Sunaka. Nová legislativa ovšem čelí vlně kritiky.

Nový migrační pakt má k dokonalosti daleko, shodli se v pořadu ČT Události, komentáře vládní a opoziční politici. Podle místopředsedy ODS Alexandra Vondry opatření migrační proud nezastaví, v normě navíc chybí klíčová návratová politika. Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) se obává, že pro běžence může norma fungovat jako pozvánka. Místopředseda hnutí STAN Jan Farský je nicméně přesvědčen, že jde o pozitivní krok vpřed, i když zůstává „na půl cesty“.

Spojené státy evakuují své občany z Haiti, kde dochází k rozpadu státu. Podle expertů k situaci přispěly i opakované zahraniční intervence. Místní lídři se často drželi u moci díky ozbrojeným gangům, které postupně prorostly se společností a nyní mají v zemi hlavní slovo. Stupňující se krize ještě zhoršila vztahy Haiti s jeho bohatším sousedem – Dominikánskou republikou, která uzavřela hranice a odmítla poskytnout útočiště haitskému vládci. Rasové napětí na ostrově panuje už od dob francouzské a španělské nadvlády nad oběma zeměmi. Právě rozdílné chování kolonistů, ale také jiná geografie přispěly k nebývalému kontrastu, kdy z Dominikánské republiky vyrostla prosperující ekonomika, zatímco její západní soused kolabuje.

Albánský parlament schválil dohodu mezi Tiranou a Římem, která umožní přesunout do Albánie část migrantů žádajících o azyl v Itálii. Ta dohodu ratifikovala už dříve. Podle úmluvy migranti zachránění Itálií na moři mohou být po dobu vyřizování svých žádostí o azyl umístěni ve střediscích na území Albánie, napsala agentura AP. Proti ujednání v obou zemích vystupovali opoziční zákonodárci a ochránci lidských práv.

V maďarském Szegedu u hranic ze Srbskem se v pondělí sejdou ministři vnitra zemí Visegrádské skupiny s kolegy z Rakouska a Německa. Hlavní téma bude migrace a pokračující kontroly na hranicích. Schůzku svolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) do Szegedu záměrně, s ostrahou tam totiž pomáhá čtyřicet českých policistů. Na jednu z hlídek se s nimi vydal i štáb ČT.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.