Migrant

V maďarském Szegedu u hranic ze Srbskem se v pondělí sejdou ministři vnitra zemí Visegrádské skupiny s kolegy z Rakouska a Německa. Hlavní téma bude migrace a pokračující kontroly na hranicích. Schůzku svolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) do Szegedu záměrně, s ostrahou tam totiž pomáhá čtyřicet českých policistů. Na jednu z hlídek se s nimi vydal i štáb ČT.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat i po 13. říjnu. Vláda původní desetidenní opatření prodloužila o dvacet dní do 2. listopadu, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024, vznik Registru pro digitální plné moci a některé další normy.

Krátce po zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem v noci na středu moravskoslezští policisté zajistili u Jablunkova na Frýdecko-Místecku v dodávce skupinu dvou desítek migrantů ze Sýrie. Převaděč z místa utekl, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Pavla Jiroušková. Do kontrol se na severu Moravy a ve Slezsku zapojilo osm desítek policistů. Dalších sedmatřicet migrantů policie zajistila v Jihomoravském kraji. Ve Zlínském kraji policie odhalila dva migranty ve vlaku a dalších čtrnáct v dodávce.

Běženci na Slovensku by už neměli automaticky dostávat potvrzení o možnosti setrvat v zemi a obnovit by se mělo vyhošťování migrantů, které je pozastaveno v souvislosti s pandemií nemoci covid-19. V novele zákona o pobytu cizinců to v úterý navrhla úřednická vláda premiéra Ľudovíta Ódora, a to v reakci na výrazný nárůst nelegální migrace.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

V lesích v řeckém národním parku Dadia u hranic s Tureckem bylo nalezeno osmnáct spálených těl. Situace se zkomplikovala v přístavním městě Alexandrupoli, kde musely být časně ráno kvůli požárům evakuovány desítky pacientů z nemocnice na trajekt. Úřady nařídily evakuaci obyvatel na předměstí Athén. Do Řecka v úterý odjel tým českých hasičů.

Saúdskoarabští pohraničníci zabili od loňského března do letošního června stovky etiopských migrantů, kteří se pokoušeli do země dostat přes saúdskoarabsko-jemenskou hranici. Uvedla to v pondělí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě, v níž se opírá o vlastní analýzy. HRW má navíc informace, že zabíjení dále pokračuje.

Policie v souvislosti se zátahem na Pražském okruhu v minulém týdnu začala prověřovat řidiče přepravní společnosti. Podezřívá ho z organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice. České televizi to sdělil mluvčí cizinecké policie Josef Urban. Podle informací ČT se jedná o řidiče společnosti Bolt. Firma zatím o případu nemá informace, manažerka Soňa Stloukalová pouze uvedla, že řidiči Boltu nejsou zaměstnanci firmy. Nejedná se o jediný podobný případ, který cizinecká policie eviduje. Podle Urbana cizinci věří tomu, že vozidla taxislužby policie spíš nezkontroluje.

Nejméně tři sta migrantů, včetně rodin s malými dětmi, kteří na třech lodích vypluli v uplynulých týdnech ze Senegalu na Kanárské ostrovy, se pohřešuje. Uvedla to v neděli organizace Walking Borders. Španělská pobřežní stráž ovšem zachránila 86 migrantů při původní pátrací akci, uvedla o den později agentura AFP.  Španělské úřady se domnívaly, že může jít o loď se zhruba dvěma sty migranty, ale to se nepotvrdilo.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

Německý parlament zamítl návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který po spolkové vládě kancléře Olafa Scholze kvůli složité migrační situaci žádal obnovení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Proti návrhu hlasovali vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a rovněž opoziční postkomunistická opozice. Scholz se však ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět kontroly podle migrační situace.

V USA končí ve čtvrtek stav zdravotnické krize, takzvané nařízení 42 (Title 42), které americká vláda vyhlásila na začátku pandemie covidu-19. Vláda mimo jiné přestane vyžadovat očkování na tuto nemoc po zahraničních návštěvnících. Současně končí také série protiimigračních opatření na americko-mexické hranici, která umožňovala bezodkladnou deportaci migrantů bez víz, a to i potenciálních žadatelů o azyl.

Česká policie obvinila 22 lidí kvůli nelegálnímu převozu migrantů. Šest z nich poslal teplický okresní soud do vazby, jeden další už je z dřívějška za mřížemi za související trestnou činnost. Informoval o tom mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice hrozí všem obviněným od dvou do osmi let vězení.

Americké úřady v novém roce zaznamenaly prudký pokles ilegálních přechodů hranice s Mexikem. Zatímco v prosinci jich bylo přes čtvrt milionu, v lednu počet klesl na 150 tisíc. Přičítá se to tvrdšímu postoji administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vůči migrantům z Venezuely, Haiti, Nikaraguy a Kuby. Přesto zejména New York, o který je mezi migranty velký zájem, dál hlásí velké problémy s jejich ubytováním.

V noci na 5. února skončí stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích. Česko je kvůli migraci zavedlo koncem loňského září. V prostoru na silnicích i na zelené hranici zůstanou na hlídkách policisté, řekl po středečním jednání vlády vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Doplnil, že vláda je připravena operativně rozhodnutí měnit. Vyčerpala čtyři měsíce z půlroční lhůty, po kterou mohou země Schengenského prostoru rozhodnout o dočasných hraničních kontrolách.

Rakousko od čtvrtka, stejně jako Česká republika, zahájí kontroly na hranicích se Slovenskem. Informoval o tom ve středu mluvčí rakouského ministerstva vnitra. Podle Vídně jde o reakci na rozhodnutí Česka, které dočasné kontroly na hranicích se Slovenskem kvůli nelegální migraci ohlásilo v pondělí.

Na pět a půl roku do vězení poslal soud v Německu armádního důstojníka, který se několik měsíců vydával za syrského uprchlíka a v tomto krytí z krajně pravicového přesvědčení plánoval vraždu vrcholného německého politika. Verdikt, proti kterému je možné se odvolat, skončil po více než ročním procesu.

Válku na Ukrajině označují čeští novináři ve více než polovině zpráv nestranně. Ve čtyřiceti procentech případů použili výrazy identifikující Rusko jako útočníka, naopak jen minimálně dělají viníka z Ukrajiny. Vyplývá to z exkluzivní analýzy agentury Newton Media pro pořad Newsroom ČT24. Podle analytiků média využila k pojmenování války až patnáct různých názvů.

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Jihomoravští celníci v pátek ráno zadrželi na dálnici D2 poblíž Lanžhota na Břeclavsku čtyři běžence, pravděpodobně jde o Afghánce. Cestovali v nákladním prostoru bulharského kamionu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí celníků Lada Temňáková. Další Afghánce a jednoho Maročana zadrželi také ústečtí policisté. Přes Česko se chtěli dostat do Německa a Francie. Všichni skončili v záchytném zařízení pro cizince.

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

Francouzský soud ve středu zbavil obvinění muže, který před třemi lety dostal trest za pomáhání migrantům při přechodu francouzsko-italské hranice. Farmář a aktivista Cédric Herrou se kvůli trestnímu stíhání a soudům stal ve Francii symbolickou postavou v debatě o migraci.