Dvacet zemí včetně Česka chce vrátit Afghánce nesplňující podmínky do vlasti

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Je čas na rozhodnou a koordinovanou reakci, aby EU mohla znovu získat kontrolu nad migrací a naší bezpečností,“ řekla Euractivu belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová.

Vedle Česka a Belgie jsou mezi signatáři také představitelé Bulharska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska a Švédska. Podpis pod dopis připojila i norská ministryně spravedlnosti Astri Aasová-Hansenová, jejíž země sice není členem EU, s Unií je ale úzce propojena včetně schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

„Nečinnost si nemůžeme dovolit“

Země naléhavě žádají Evropskou komisi, aby umožnila návraty Afghánců, kteří nemají zákonné právo na pobyt v EU, zejména pokud jsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek. Dopis dále vyzývá k užší koordinaci mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a ochotnými zeměmi EU. Navrhuje také společnou misi EU v Afghánistánu. Tvrdí, že sedmadvacítka si již nemůže dovolit nečinnost.

Země zároveň navrhují, aby se unijní pohraniční agentura Frontex více podílela na organizaci návratu prostřednictvím reintegračního programu EU. V současné době hradí náklady samy vlády, což podle dopisu vedlo k roztříštěnému a nákladnému postupu. Mandát agentury Frontex má být přezkoumán v roce 2026.

Německá vláda nedávno avizovala, že chce vracet do vlasti především ty Afghánce, kteří se v Německu dopustili trestného činu. „Deportace do Afghánistánu musejí být pravidelné. Proto nyní přímo v Kábulu vyjednáváme, aby trestanci a nebezpeční lidé mohli být v budoucnu důsledně deportováni,“ uvedl ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Deportační lety z Německa

Německo od roku 2021, kdy Taliban v Afghánistánu opět převzal moc, vypravilo do země jen dva deportační lety s několika desítkami afghánských trestanců – jeden loni v srpnu, druhý letos v červenci. Oba ovšem vyjednalo jen díky zprostředkování Kataru, který má s radikálními islamisty dobré vztahy.

Taliban v srpnu 2021 bleskově ovládl hlavní město Kábul ještě během stahování spojeneckých vojsk. Ta v Afghánistánu působila v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001. Kvůli porušování lidských práv, především práv žen, zůstává vláda Talibanu do značné míry v mezinárodní izolaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vláda chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu, řekl Babiš před odletem do Gdaňsku

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Šéf české vlády před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 23 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 3 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 10 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 13 hhodinami

Ruský soud poslal opozičního politika Kruglova na sedm let do vězení

Moskevský soud poslal na sedm let do vězení místopředsedu opoziční strany Jabloko politika Maxima Kruglova za dva příspěvky na sociální síti o ruské válce proti Ukrajině. Jabloko je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Prokurátorka navrhovala, aby si Kruglov odpykal osm let za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, uvedl ve středu server Meduza.
před 16 hhodinami

Francouzský Senát chce zvýšit povědomí o nárůstu maskulinismu

Francouzský Senát varuje před vzestupem maskulinismu, který podle nové zprávy ohrožuje práva žen. Dokument Delegace pro práva žen při Senátu, do něhož měla redakce franceinfo možnost předem nahlédnout, vyzývá ke zvyšování povědomí o této ideologii a obsahuje 24 doporučení, jak fenomén omezit.
před 18 hhodinami
Načítání...