Dvacet zemí včetně Česka chce vrátit Afghánce nesplňující podmínky do vlasti

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Je čas na rozhodnou a koordinovanou reakci, aby EU mohla znovu získat kontrolu nad migrací a naší bezpečností,“ řekla Euractivu belgická ministryně pro azyl a migraci Anneleen Van Bossuytová.

Vedle Česka a Belgie jsou mezi signatáři také představitelé Bulharska, Estonska, Finska, Irska, Itálie, Kypru, Litvy, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Polska, Rakouska, Řecka, Slovenska a Švédska. Podpis pod dopis připojila i norská ministryně spravedlnosti Astri Aasová-Hansenová, jejíž země sice není členem EU, s Unií je ale úzce propojena včetně schengenského prostoru bez vnitřních hranic.

„Nečinnost si nemůžeme dovolit“

Země naléhavě žádají Evropskou komisi, aby umožnila návraty Afghánců, kteří nemají zákonné právo na pobyt v EU, zejména pokud jsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek. Dopis dále vyzývá k užší koordinaci mezi Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a ochotnými zeměmi EU. Navrhuje také společnou misi EU v Afghánistánu. Tvrdí, že sedmadvacítka si již nemůže dovolit nečinnost.

Země zároveň navrhují, aby se unijní pohraniční agentura Frontex více podílela na organizaci návratu prostřednictvím reintegračního programu EU. V současné době hradí náklady samy vlády, což podle dopisu vedlo k roztříštěnému a nákladnému postupu. Mandát agentury Frontex má být přezkoumán v roce 2026.

Německá vláda nedávno avizovala, že chce vracet do vlasti především ty Afghánce, kteří se v Německu dopustili trestného činu. „Deportace do Afghánistánu musejí být pravidelné. Proto nyní přímo v Kábulu vyjednáváme, aby trestanci a nebezpeční lidé mohli být v budoucnu důsledně deportováni,“ uvedl ministr vnitra Alexander Dobrindt.

Deportační lety z Německa

Německo od roku 2021, kdy Taliban v Afghánistánu opět převzal moc, vypravilo do země jen dva deportační lety s několika desítkami afghánských trestanců – jeden loni v srpnu, druhý letos v červenci. Oba ovšem vyjednalo jen díky zprostředkování Kataru, který má s radikálními islamisty dobré vztahy.

Taliban v srpnu 2021 bleskově ovládl hlavní město Kábul ještě během stahování spojeneckých vojsk. Ta v Afghánistánu působila v rámci operace zahájené po teroristických útocích ve Spojených státech z 11. září 2001. Kvůli porušování lidských práv, především práv žen, zůstává vláda Talibanu do značné míry v mezinárodní izolaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má sedm obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí sedm mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 10 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera.
14:24Aktualizovánopřed 10 mminutami

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 15 mminutami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 47 mminutami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 57 mminutami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 1 hhodinou

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 1 hhodinou
Načítání...