Afghánci

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Už rok drží moc v Afghánistánu hnutí Taliban. Loni v létě jeho milice rychle obsadily celou zemi, zatímco se překotně stahovaly spojenecké síly. Poslední americký voják opustil středoasijskou zemi 30. srpna 2021. Taliban s nástupem k moci sliboval mnohé, zejména mírnější režim, než byl ten mezi lety 1996 a 2001. Uplynulý rok ale ukázal, že druhá vláda islamistů je té první velice podobná.

Záchranáři nalezli živého jednoho z pohřešovaných na italském trajektu, na němž nedaleko řeckého Korfu vypukl požár. Informovalo o tom řecké ministerstvo, pod které spadá lodní doprava. Hasiči později jednoho z pohřešovaných objevili mrtvého, informovala agentura Reuters. Podle provozovatele trajektu a řeckých úřadů se tak stále pohřešuje 10 cestujících. Má jít o řidiče kamionů z Bulharska, Řecka, Turecka a Litvy.

Německo se zavázalo přijmout na 25 tisíc Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Taliban. Jde o více než polovinu z celkového počtu, který slíbily přijmout členské země Evropské unie, uvádí agentura Reuters s odvoláním na dosud neveřejný dokument Evropské komise.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.