Nechtěli jsme naslouchat Afgháncům, a na to jsme možná doplatili, říká bývalý šéf rekonstrukčního týmu v Lógaru

Nahrávám video
Události, komentáře: „Nechtěli jsme naslouchat Afgháncům, a na to jsme možná doplatili,“ říká Pecha
Zdroj: ČT24

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Západ podle Pechy během posledních dvaceti let v Afghánistánu suploval práci místních, kterou měli dělat sami. „Byli jsme dosti netrpěliví v budování kapacit státu, což zabírá hrozně moc času.“

Za vývojem událostí vidí Pecha dvě věci: Vyloučení Talibanu z politické soutěže a ztrátu důvěry v Západem podporovanou vládu. Jako začátek konce označuje již první parlamentní volby po americké invazi. „Trochu jsme se nechali svést těmi warlordy, kteří v podstatě jenom sundali uniformy a šli do parlamentu,“ konstatoval.

Turbulentní vývoj situace v Afghánistánu podle něj připomíná předchozí vládu radikálního hnutí. „Je to mix rozčarování, možná i zklamání, když sleduji, co se děje. Posledních osmačtyřicet hodin trochu připomíná to, co si pamatuji.“

Islamisté prohlašují, že budou dodržovat lidská práva, nebudou bránit odchodu lidem ze země a nebudou pronásledovat bývalé spolupracovníky západních jednotek. Jak připomněla ČTK, stejné sliby zaznívaly i v roce 1996, před nastolením autokratického režimu. Lidé jim proto nevěří.

Vývoz demokracie nefunguje

Vytvoření fungujících struktur demokratického státu se v Afghánistánu nepodařilo, chybou byl dle Pechy zvolený způsob. „Nechtěli jsme se učit, nechtěli jsme naslouchat Afgháncům, co vlastně chtěli. Často jsme naslouchali jen elitě a na to jsme možná doplatili,“ myslí si.

Podobně hovořil v projevu také americký prezident Joe Biden. „Rozhodnutí odejít z Afghánistánu se netýká jen Afghánistánu. Je to konec éry velkých vojenských operací s cílem předělávat cizí země,“ řekl.

Nahrávám video
Prezident Spojených států Biden o odchodu armády z Afghánistánu
Zdroj: ČT24

Taliban chce mezinárodní uznání

Hnutí Taliban v současnosti usiluje o uznání ze strany ostatních zemí. Spojenectví s jinou mezinárodní teroristickou organizací si podle Pechy rozmyslí. Hlavním partnerem by podle něj mohl být v oblasti středního východu Pákistán, v potaz připadá i Rusko a Čína.

„Taliban se probudí z vítezství a bude muset v zemi vládnout, a to nebude jednoduché, protože začne zima,“ vysvětluje Pecha. Řada organizací v Afghánistánu navíc přerušila humanitární mise a v zemi se zhoršuje ekonomická situace. OSN varuje před humanitární katastrofou.

První výzvou pro radikální hnutí bude obnova provozu na letišti v Kábulu. Islamisté o tom jednají s Katarem. Slibují také brzké představení nové vlády, do které chtějí přizvat více stran.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupá kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 6 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 7 hhodinami
Načítání...