Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.
Vozidla s bojovníky Talibanu projížděla po ranveji v severní, vojenské části letiště Hámida Karzaje a později se zde pěšky prošli také někteří vůdci hnutí. Ozbrojení bojovníci ještě před úsvitem kontrolovali také hangáry, kde Američané zanechali sedm nepoužitelných vrtulníků CH-47. V různých částech letiště vlají bílé prapory Talibanu.
„Blahopřejeme Afghánistánu. Toto vítězství patří nám všem. Je to velká lekce pro okupanty a pro naše budoucí generace. Je to také lekce pro celý svět. Je to historický okamžik a my jsme na něj hrdí,“ řekl mluvčí Talibanu Zabiulláh Mudžáhid, který zároveň pogratuloval Afgháncům k „získání nezávislosti“.
„Islámský emirát vedl posledních dvacet let válku. Nyní má právo stát v čele budoucí vlády. Je ale nadále připraven vytvořit vládu, v níž budou zahrnuty různé strany,“ dodal Mudžáhid a bojovníky Talibanu vyzval, aby byli k lidem „vlídní“. „Afghánci si zaslouží, aby se s nimi jednalo s láskou a soucitem,“ prohlásil.
Mudžáhid svůj projev pronesl před členy elitní jednotky Talibanu, kteří obsadili vojenskou část letiště. Další bojovníci střeží civilní část letiště, kde v terminálu leží několik desítek kufrů a dalších zavazadel. Jejich majitelé je zde patrně zanechali při zmatcích v posledních hodinách překotné evakuace.
Vzdorující Pándžšír
Taliban slaví vítězství, v pondělí večer ale jeho bojovníci zaútočili na pozice vzbouřenců u vstupu do údolí Pándžšír severovýchodně od Kábulu a radikálové ztratili osm mužů.
Údolí zůstává poslední baštou odporu proti islamistům. Provincii Pándžšír ovládá Ahmad Masúd, syn slavného vůdce Ahmada Šáha Masúda, jenž zahynul před dvaceti lety při atentátu al-Káidy. K několika tisícům Masúdových stoupenců se připojili i někteří členové afghánské armády a speciálních sil či bývalý viceprezident Amrulláh Sálih.
Mluvčí sil odporu Fahím Daští řekl, že k bojům došlo u západního vstupu do údolí, když bojovníci Talibanu napadli pozice sil odporu. Podle Daštího mohlo jít o zkoušku, jak pevná je obrana údolí. Útok obránci odrazili, osm bojovníků Talibanu zahynulo a podobný počet utrpěl zranění, prohlásil mluvčí. Zraněno bylo i několik členů hnutí odporu.
Vedení jednalo o budoucím uspořádání
Vedení Talibanu jednalo tři dny v provincii Kandahár o budoucím uspořádání země, oznámil v úterý odpoledne mluvčí hnutí Zabiulláh Mudžáhid. Podle něj schůzce předsedal vůdce Talibanu Hajbatulláh Achúndzáda.
Setkání se podle zdroje agentury DPA konalo od soboty do pondělka. Achúndzáda se na rozdíl od ostatních členů vedení Talibanu zatím na veřejnosti neukázal, tento týden se ale objevila zpráva, že je právě v Kandaháru. Na konci jednání vydal Achúndzáda členům vedení islamistického hnutí konkrétní pokyny, jak dále postupovat.
Hnutí vyjednává o sestavení nové islámské vlády. Tvrdí, že chce do vlády zahrnout zástupce všech politických sil. Podle odborníků bude složení nového vedení země brzy oznámeno, i když není jasné, jak přesně chce Taliban Afghánistán vést.
Úprk do Pákistánu
Stovky členů afghánských etnických a náboženských menšin, studentů a dalších lidí nadále proudí k hraničnímu přechodu, který spojuje afghánské město Spínbuldak a pákistánský Čaman. Mnozí Afghánci nevěří Talibanu, který se snaží ukázat umírněnější tvář.
„Bolí mě u srdce, když si pomyslím, co se stane s mým jediným synem,“ říká Zirkún Bibiová z menšiny Hazárů, kteří byli za předchozí vlády islamistů tvrdě pronásledováni. Její syn pracoval pro britskou firmu a nepodařilo se mu zemi včas opustit.
Mnozí z uprchlíků jsou mladí Afghánci, kteří odcházejí ze země kvůli nejisté budoucnosti. Muhammad Amír studoval a pracoval jako učitel angličtiny v Kábulu a říká, že se z rychlého pádu afghánské metropole stále nemůže vzpamatovat. „Nevím, co se mnou teď bude, za současné vlády ale pro mě není v Afghánistánu žádná budoucnost. Chci mít v životě možnost volby, chci svobodu, takže se do Afghánistánu nevrátím,“ vysvětluje Amír.
Dělník z Kandaháru Ubaidulláh se rozhodl vydat do Pákistánu kvůli ekonomické krizi. „Situace v Kandaháru je normální, ale není práce. Obchody nejdou, v Afghánistánu není žádná vláda a hospodářství je v troskách. Přišel jsem, abych si našel práci. Asi budu řídit rikšu,“ uvažuje.
Pákistán již nyní poskytuje útočiště asi třem milionům Afghánců, z nichž polovina není registrována, a varuje, že další příliv běženců nezvládne. Pákistánské úřady uvedly, že na rozdíl od 80. let, kdy po sovětské invazi přijaly statisíce afghánských občanů, budou nyní uprchlické tábory zřízeny v blízkosti společné hranice a Afgháncům nebude dovoleno pokračovat do vnitrozemí. Někteří lidé se domnívají, že je jen otázkou dnů, kdy Pákistán hranice zcela uzavře.
Stovka Američanů a stovky Britů
Od chvíle, kdy Taliban po nečekaně rychlé ofenzivě ovládl zemi, Spojenci evakuovali přes 123 tisíc civilistů. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena v zemi zůstalo „pod dvě stě, ale spíše kolem stovky“ Američanů, kteří se chtějí z Afghánistánu dostat. Vláda podle něj zkoumá možnosti pozemních cest.
Podle šéfa britské diplomacie Dominica Raaba se nepodařilo z Afghánistánu včas evakuovat také několik stovek britských státních příslušníků. Většinou se podle něj jedná o „složitější případy“, například velké skupiny rodin, nebo lidi bez potřebných dokladů. V zemi jsou také stále Afghánci, kteří doufají v evakuaci do Británie, protože spolupracovali s britskou vládou, dodal Raab. Londýn je v kontaktu s třetími zeměmi, přes něž by se tito lidé mohli do Británie dostat.
Zachování provozu na kábulském mezinárodním letišti je zcela zásadní a Severoatlantická aliance se bude i nadále starat o osud svých spolupracovníků, kteří zůstali v Afghánistánu, uvedl v úterí odpoledne generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru s agenturou AFP.
„Je zcela zásadní, aby letiště zůstalo v provozu; jednak aby bylo možné zajistit humanitární pomoc pro afghánský lid, a také abychom mohli nadále odvážet ze země lidi, kteří o to stojí, ale nedostali se do vojenských evakuačních letů. (…) Všichni jsme odhodláni nadále tvrdě pracovat na jejich evakuaci. Nezapomínáme na ně,“ ujistil Stoltenberg.
Poslední cestou pro odchod ze země bylo do noci na úterý právě kábulské mezinárodní letiště. To bylo v pondělí terčem raketového útoku, ve čtvrtek se v jeho blízkosti odpálil sebevražedný atentátník napojený na organizaci Islámský stát. Pentagon zatím nemůže popřít zprávy o možných civilních obětech při nedělním americkém úderu bezpilotního letounu, který byl odplatou za sebevražedný atentát.
Podle redaktora Aktuálně.cz Daniela Anýže byla koncovka amerického působení v Afghánistánu fiaskem. Bidenovo rozhodnutí odejít označil za nevyhnutelné, protože o konec války se snažil už Barack Obama a stažení vojsk ohlásil Donald Trump. Sliby o spořádaném odchodu ze země se ale Bidenovi tvrdě vrátily.
„Výrazně to poškodilo jeho kredit, kredit celé administrativy, ministra zahraničí i poradce pro národní bezpečnost, kteří slibovali expertizu,“ hodnotí Anýž.
Pěti tisícům Spojenými státy evakuovaných Afghánců nabídla možnost usídlení Kanada. Nabídka se týká spolupracovníků spojeneckých armád, kteří budou mít zájem usadit se v Kanadě, píše agentura Reuters. Ottawa je připravena přijímat uprchlíky tak dlouho, dokud je Taliban, nový vládce Afghánistánu, nechá odcházet ze země.
Kanadská armáda z Afghánistánu odešla před sedmi lety. Při evakuacích v posledních týdnech Kanada z Kábulu přepravila 3700 svých bývalých spolupracovníků a jejich rodinných příslušníků, kterým po změně režimu hrozilo nebezpečí. Zmíněných pět tisíc uprchlíků je součástí širšího, již dříve oznámeného plánu na pomoc dvaceti tisícům ohrožených Afghánců. Řadí se mezi ně ženy ve vedoucích pozicích, novináři nebo spolupracovníci organizací na ochranu lidských práv.
Legitimitu si musí zasloužit, vzkázal Blinken
Světové společenství nyní vyzývá hnutí, aby dodrželo své původní sliby a umožnilo emigraci těm, kdo chtějí odejít. Taliban už dříve oznámil, že po odchodu zahraničních vojáků oznámí svou představu o podobě nové vlády.
„Po stažení naší armády a armády mnoha partnerů, kteří při nás stáli, čelí Afghánci okamžiku rozhodnutí a příležitosti. Budoucnost jejich země je v jejich rukou. Svou cestu si vyberou zcela suverénně. Toto je také šance ukončit válku,“ uvedl zvláštní americký vyslanec pro Afghánistán Zalmay Khalilzad na Twitteru.
Americký ministr zahraničí uvedl, že ambasáda v Kábulu zůstane prázdná a diplomaté, do jejichž agendy spadá Afghánistán, budou působit z Kataru. Blinken jako vysvětlení podal „nejistou bezpečnostní a politickou situaci“. Novou misi povede Ian McCary, někdejší číslo dvě zastoupení v Kábulu.
Pokud islamistické hnutí Taliban „dostojí svým slibům“, Spojené státy s nimi budou „pracovat“, uvedl Blinken. „Talibanci žádají legitimitu a mezinárodní podporu. Naším vzkazem je, že legitimita a podpora se musí zasloužit,“ řekl.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian prohlásil, že Taliban jedná s Katarem a Tureckem o pomoci s technickým provozem letiště. Zdůraznil, že islamistické hnutí musí zajistit co nejdříve bezpečnost letiště, aby lidé, kteří chtějí opustit Afghánistán, mohli využívat komerční lety. Podle LeDriana musí Francie nadále vyvíjet na radikály tlak, s hnutím ale nejedná.
Svět přijde o informace, míní novinářka
Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové s úterým nastává v Afghánistánu zcela nová situace. „Uvidíme, jak to dnes začne fungovat zcela bez zahraniční přítomnosti,“ řekla v úterý ČT24. „Posledních čtrnáct dní bylo turbulentních a dramatických. Jasné je, že se nepodařilo evakuovat všechny, kteří si přáli ze země odjet, všechny spolupracovníky zahraničních misí,“ doplňuje.
Procházková upozorňuje, že světu nyní budou scházet relevantní informace z Afghánistánu, kde dvě tisícovky novinářů již žádaly o evakuaci. „Budeme mít informace především ze sociálních sítí. Taliban již promluvil o tom, že nějakým způsobem bude kontrolovat internet,“ avizuje novinářka.
Připouští, že radikální hnutí chce navenek působit jinak než v devadesátých letech, což ukazuje třeba povolení pro vzdělávání dívek. „Na druhou stranu se vede v talibanských kruzích diskuze o tom, jak dlouho může být žena mimo svůj domov bez doprovodu manžela,“ zdůrazňuje Procházková.
Očekává, že společenská pravidla se budou regionálně lišit: „Budou to různé Afghánistány. Nám bude předkládán obrázek života v Kábulu nebo Herátu, ale ti lidé, kteří budou mimo pozornost světových médií, mohou být trestáni podobně, jako tomu bylo za minulé vlády Talibanu.“
Návrat bin Ládinova poradce
BBC v úterý informovala o návratu jednoho z nejbližších spolupracovníků někdějšího vůdce teroristické organizace al-Káida Usámy bin Ládina do afghánské provincie Nangarhár. Amín Hak byl spatřen v automobilu přijíždějícím do jeho rodného města.
Amín Hak, známý též jako Mohamed Amín, byl bezpečnostním šéfem a hlavním dodavatelem zbraní al-Káidy v době, kdy měla své základny v Afghánistánu. Taliban slíbil, že nedovolí, aby bylo afghánské území znovu použito k útokům na Spojené státy a jejich spojence, podle nedávné zprávy OSN ale blízké vazby mezi Talibanem a al-Káidou přetrvávají.
Amín Hak údajně v Pákistánu provozoval lékařskou praxi. V roce 2008 ho pákistánské úřady zadržely, v roce 2011 byl ale propuštěn. Jeho návrat do Afghánistánu, oslavovaný skupinou příznivců, dokládá podle médií video natočené na jednom z kontrolních stanovišť v provincii Nangarhár na východě země.
