Z Afghánistánu odletěli poslední američtí vojáci

Z Afghánistánu v pondělí v noci odletěli poslední američtí vojáci. Agentuře Reuters to potvrdil generál McKenzie, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Na palubě posledního amerického letadla, které odstartovalo z kábulského mezinárodního letiště, byl podle něj také americký chargé d'affaires Ross Wilson.

USA už dříve oznámily, že z Afghánistánu, kde jejich vojáci spolu se spojenci působili po dvě desetiletí, odejdou do 31. srpna.

McKenzie doplnil, že od chvíle, kdy hnutí Taliban po nečekaně rychlé ofenzivě ovládlo zemi, Američané spolu se spojenci evakuovali přes 123 tisíc civilistů. Generál přiznal, že americká armáda nezvládla evakuovat všechny osoby, které chtěla. Evakuace civilistů podle něj skončily „zhruba dvanáct hodin“ před úplným odchodem amerických vojáků.

Hlídka bojovníků Talibanu před letištěm potvrdila, že posledních pět amerických letadel odletělo krátce po půlnoci z pondělí na úterý místního času (po 21:30 SELČ). V Kábulu byla posléze slyšet oslavná střelba, napsala agentura AP.

„Zapsali jsme se do dějin,“ uvedl po odchodu Američanů z Afghánistánu na Twitteru vysoce postavený člen Talibanu Anas Hakkání. Mluvčí hnutí Karí Júsuf Ahmádí proklamoval „úplnou nezávislost“ země.

Federální úřad pro letectví (FAA) informoval piloty, že americká armáda už neřídí letecký provoz na kábulském letišti a letiště už ani neposkytuje žádné služby. Přistávající letadla i ta v afghánském leteckém prostoru byla vyzvána ke „krajní obezřetnosti“, americké společnosti dostaly zákaz většinu leteckého prostoru nad Afghánistánem vůbec používat.

Vojenský analytik František Šulc, který byl hostem pořadu Události, komentáře, si nemyslí, že Američané opustí Afghánistán definitivně. Je dle něj možné, že několik málo vojáků či bezpilotní stroje budou v zemi dál operovat. Život v dotyčné zemi se dle něj za posledních dvacet let opravdu zlepšil, třebaže se může zdát, že byla americká přítomnost zbytečná.

V současnosti jsou během vojenských aktivit běžně nasazovány drony. Podle Šulce však neplatí, že kdo nemá drony, nevyhraje. Taliban totiž ukázal, že zemi dokáže ovládnout i bez letectva. Robotické prostředky však budou stále důležitější, je přesvědčen analytik. 

Letiště bylo terčem útoku

Očití svědci uvedli, že v pondělí ráno zasáhly okolí letiště rakety. Slyšeli tři výbuchy a pak viděli záblesk na obloze, zatímco lidé prchali. Z místa byla slyšet vzápětí střelba, nebylo však jasné, kdo střílí. Americká vojenská transportní letadla nicméně pokračovala v evakuaci.

„Poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a personální šéf (Bílého domu) štábu Ron Klain informovali prezidenta o raketovém útoku na Mezinárodní letiště Hámida Karzaje,“ uvedl Bílý dům v prohlášení. Rakety byly odpáleny z korby automobilu v jedné ze čtvrtí na severu Kábulu, napsala afghánská média.

V Kábulu vládne napjatá situace po čtvrtečním sebevražedném atentátu, který si podle místních médií vyžádal životy nejméně 169 Afghánců a třinácti amerických vojáků. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát-Chorásán, která je nepřítelem Západu i Talibanu.

Další evakuace

V pomoci uprchlíkům pokračovalo Slovensko, které evakuovalo další skupinu lidí. Většinu z nich tvoří ženy a děti a jsou mezi nimi i studenti. Úřad vlády uvedl, že jde o lidi s přímými vazbami na zemi. Bližší informace zveřejní představitelé vlády v úterý po příletu armádního dopravního letadla. Slovensko už dříve evakuovalo 24 lidí, z toho čtyři kvůli naplněné kapacitě letadla přepravil český evakuační letoun.

O pomoc žádá také skupina zhruba dvou set afghánských studentů zapsaných na největší římské univerzitě La Sapienza. Na svůj osud upozornili dopisy, které v pondělí zveřejnily dva významné italské deníky. V nich líčí mladí Afghánci dramatické okolnosti, za kterých se pokusili dostat na kábulské letiště. Italská ministryně výzkumu a vysokých škol Cristina Messaová uvedla, že její úřad na evakuaci studentů pracuje. Itálie však vypravila svůj poslední evakuační let z Kábulu v pátek.

Německo pomocí leteckého mostu přepravilo z Kábulu do země 138 afghánských spolupracovníků a jejich rodin, celkově 634 osob. O ochranu požádalo německé úřady od začátku evakuace v polovině srpna až 40 tisíc lidí. Země ukončila evakuaci ve čtvrtek.

Rezoluce žádá další evakuace

Rada bezpečnosti OSN podle textu rezoluce čeká, že Taliban dodrží své závazky, zejména ten, že umožní odjet Afgáncům a cizincům i po stažení amerických vojáků. Pro rezoluci, jejíž text navrhly USA, Francie a Velká Británie, se vyslovilo třináct z patnácti členů Rady. Čína a Rusko se hlasování zdržely.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli řekl, že Paříž a Londýn budou chtít prosadit, aby v Kábulu vznikla bezpečná zóna a díky ní by mohly pokračovat humanitární operace. „Myslím, že se to realizovat dá, nevím, kdo by se mohl postavit proti požadavku zajistit bezpečnost humanitárních projektů,“ řekl Macron.

Diplomaté v New Yorku, s nimiž hovořila agentura AFP, sdělili, že rezoluce neměla obsahovat žádné „operační závazky, ale stanovit principy, základní politické požadavky a varování“. Podle odborníka na problematiku prevence konfliktů Richarda Gowana rezoluce obsahuje požadavek, aby Taliban ponechal otevřené kábulské letiště a umožnil OSN dopravovat do Afghánistánu pomoc.

Do země dorazila zásilka zdravotnického materiálu

Pákistánské letadlo dopravilo do Afghánistánu léky a zdravotnické potřeby, které zemi poskytla Světová zdravotnická organizace (WHO). Její představitelé citovaní agenturou AP oznámili, že je to první zdravotní pomoc od poloviny srpna.

Podle oznámení WHO zásilka obsahuje sady k ošetření zraněných a vybavení pro pohotovostní služby, jež by mělo umožnit ošetřit 200 tisíc lidí. Materiál bude dále distribuován do čtyřiceti zdravotnických zařízení ve 29 provinciích.

WHO považuje za nezbytné vytvořit co nejrychleji „spolehlivý humanitární letecký most“ do Afghánistánu. Podle Světového potravinového programu (WFP) může v důsledku pandemie koronaviru, bojů a sucha brzo hrozit hlad 14 milionům Afghánců.