Kábul

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího afghánského ministerstva vnitra si úder vyžádal životy 408 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.

Pákistán uskutečnil vzdušné údery v Kábulu a v pohraničních provinciích Afghánistánu. Píší o tom tiskové agentury s odvoláním na úřady vládnoucího Talibanu. Podle kábulské policie zahynuli při útocích na hlavní město čtyři lidé, dalších patnáct bylo zraněno.

Afghánistán uvedl, že střílel na pákistánské stíhačky v Kábulu poté, co v neděli otřásly hlavním městem výbuchy a střelba, informuje Reuters. To ještě více prohloubilo nestabilitu v regionu, který je rozbouřený americko-izraelskými útoky na Írán a odvetnými útoky na americké cíle v zemích Perského zálivu. Stát ovládaný Talibanem byl v uplynulém týdnu terčem pákistánských útoků na vládní zařízení poté, co byl obviněn z toho, že poskytuje útočiště militantům, což však dle Reuters popírá.

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Pákistán zadržel čtyři členy údajné teroristické buňky se sídlem v Afghánistánu, které spojuje s úterním útokem v Islámábádu, informovala agentura AFP. Sebevražedný atentátník z islamistické skupiny napojené na afghánské hnutí Taliban odpálil bombu před budovou soudu a zabil dvanáct lidí a 37 dalších zranil. Mezi oběma zeměmi v posledních týdnech panuje napětí, které vyvolaly násilnosti radikálů.

Íránská vláda plánuje pravidelně omezovat dodávky vody v Teheránu kvůli vysychání vodních nádrží. Informoval o tom ministr energetiky Abbás Alí Abádí. Země čelí největším vlnám sucha za několik desetiletí. Místní média již informovala o nočních výpadcích. Podle prezidenta Masúda Pezeškjána bude nutné obyvatele metropole evakuovat, pokud do konce roku nezaprší.

Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif oznámil, že mírová jednání s Afghánistánem, která se konala v Istanbulu s cílem zamezit dalším přeshraničním střetům, opět selhala. V rozhovoru pro pákistánskou televizní stanici GEO News Ásif dodal, že příměří potrvá pouze do doby, než dojde k novým útokům z afghánské strany, informovala agentura Reuters.

Afghánistán a Pákistán se dohodly, že budou i nadále dodržovat příměří, oznámila večer podle agentur AP a Reuters turecká diplomacie, která rozhovory zprostředkovávala. Součástí dohody je podle tohoto prohlášení zavedení monitorovacího mechanismu. Afghánská vláda krátce předtím uvedla, že země se dohodly na pokračování rozhovorů. Boje mezi těmito dvěma zeměmi si v posledních týdnech vyžádaly desítky mrtvých.

Rozhovory mezi Pákistánem a Afghánistánem o trvalém příměří selhaly. Podle agentury AFP to oznámil Islámábád, který zároveň pohrozil Talibanu zničením, pokud to bude nutné. Vzájemné střety si už vyžádaly desítky mrtvých.

Zástupci Afghánistánu a Pákistánu se shodli na okamžitém příměří a chtějí dále spolupracovat a zajistit jeho dodržování. Podle tiskových agentur o tom informovalo katarské ministerstvo zahraničí po sobotním jednání obou delegací v Dauhá. Přeshraniční střety za poslední týden zapříčinily desítky mrtvých a stovky zraněných.

Devatenáct členských států Evropské unie v čele s Belgií spolu s nečlenským Norskem usiluje o dobrovolný či vynucený návrat afghánských přistěhovalců, kteří nesplňují podmínky pro pobyt, případně čelí trestnímu stíhání. Vyplývá to z dopisu evropskému komisaři Magnusi Brunnerovi, na který upozornil server Euractiv. Mezi podepsanými zástupci dvaceti vlád je také český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Afghánistán a Pákistán ve středu ohlásily desítky obětí při pokračujících pohraničních střetech. Mluvčí afghánského vládnoucího islamistického hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid podle AFP obvinil pákistánské síly, že znovu zaútočily na afghánské území. Podle Kábulu přitom zahynulo nejméně patnáct civilistů a dalších víc než sto utrpělo zranění. Pákistán naopak informoval o šesti svých vojácích, které zabili ozbrojenci u hranic s Afghánistánem. Obě země se po nových střetech dohodly na 48hodinovém příměří, které podle Reuters vstoupilo v platnost v 15:00 SELČ.

Afghánci se radovali v ulicích po návratu internetu a mobilních služeb. Zdroj blízký vládě potvrdil televizi BBC Afghan, že internet byl obnoven na příkaz Talibanu. Vládnoucí islamisté odmítli zprávy médií o celostátním zákazu. Oficiální důvod 48hodinového výpadku služeb neuvedli.

Afghánistán je druhým dnem bez internetu a mobilních služeb poté, co úřady vládnoucího islamistického hnutí Taliban záměrně přerušily optickou síť. Úřady začaly odpojovat vysokorychlostní připojení k internetu v některých provinciích již začátkem měsíce, a to na základě příkazu vůdce hnutí Hajbatulláha Achúndzády. Krok má podle Talibanu zabránit šíření neřesti, napsala agentura AFP.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Americký prezident Donald Trump chce dostat zpět pod americkou kontrolu leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Pokud k tomu nedojde, „stane se něco zlého“, pohrozil v neděli šéf Bílého domu vládě afghánského radikálního hnutí Taliban. Ten však podle agentury AFP vzkázal, že jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území nepokládá za možnou.

Vládnoucí afghánské hnutí Taliban zakázalo na univerzitách knihy, které napsaly ženy. Úřady nechaly z rozhodnutí Talibanu odstranit celkem sto čtyřicet titulů, za jejichž vznikem stojí autorky, uvedl web stanice BBC. Islamistické hnutí tak pokračuje v omezování ženských práv, jejichž stav se výrazně zhoršil po návratu Talibanu k moci v roce 2021.

Zemětřesení, které v noci na pondělí zasáhlo východ Afghánistánu, si vyžádalo životy více než osmi set lidí, přes 2,7 tisíce dalších bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP dopoledne SELČ mluvčí vládnoucího hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid. Je možné, že počet obětí dál poroste, upozornil již dříve web stanice BBC.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Íránský prezident Masúd Pezeškján varoval, že kvůli kritickému nedostatku vody, s nímž se potýká velká část země včetně metropole Teheránu, nelze jako nouzové řešení vyloučit ani přemístění hlavního města. Informovala o tom agentura DPA. Podle ní mnoho obyvatel zhruba 15milionovou metropoli už opustilo a odešlo na sever na pobřeží Kaspického moře, kde problémy se zásobováním vodou zatím nejsou.

Afghánská metropole by se mohla brzy stát vůbec prvním moderním hlavním městem, které se ocitne bez vody. Píše to americká stanice CNN. Podle expertů je na vině nárůst populace, změny klimatu i plýtvání. Hladina podzemní vody v Kábulu už klesla o desítky metrů. Podle nevládní organizace Mercy Corps by krize mohla vést k ekonomickému kolapsu.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.