Kábul strana 3 z 5

Z mezinárodního letiště v Kábulu odletělo několik vnitrostátních spojů státní letecké společnosti Ariana Afghan Airlines. Agentuře AP to řekl zástupce letiště, skrz které byly v posledních týdnech evakuovány desítky tisíc lidí. V polovině srpna ovládlo většinu Afghánistánu islamistické hnutí Taliban. V posledních dnech se bojuje o údolí Pandžšír. Tamní vůdce odboje Ahmad Masúd podle agentury Reuters uvedl, že je ochoten jednat o ukončení bojů. Hovořit s islamisty chce i německá kancléřka Angela Merkelová o evakuacích svých spolupracovníků.

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo v Kábulu při oslavné střelbě, když bojovníci Talibanu oznámili údajné dobytí provincie Pándžšír, kde se opevnili jeho odpůrci. Ti tvrdí, že provincie nepadla, a stále se o její nadvládu vedou boje, napsala agentura Reuters. Podle katarského velvyslance v Afghánistánu se v Kábulu podařilo obnovit provoz letiště. Rovněž v afghánské metropoli příslušníci speciálních jednotek Talibanu střelbou do vzduchu rozehnali protest žen požadujících po nových vládcích země rovná práva.

Taliban spustil rozsáhlou ofenzivu proti údolí Pándžšír, kde se opevnila Fronta národního odporu. Hnutí tvrdí, že oblast ovládlo, odpůrci to ale popírají. Evropská unie je připravena při splnění konkrétních podmínek s Talibanem jednat, dle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella to ale neznamená, že by se chystala uznat vládu islamistů. V jejím čele by měl podle zdrojů agentury Reuters stanout Abdul Ghaní Baradar.

Taliban hledá v Afghánistánu novou formu vlády, demokracii předem vyloučil. Už nyní je jisté, že nejvyšším náboženským i politickým lídrem se stane vůdce hnutí Hajbatulláh Achúndzáda. V současném mezidobí v zemi panuje chaos – část bank je zavřených a úředníci ze strachu před hnutím odmítají chodit do práce. Zemi proto řídí narychlo ustavené výbory. OSN mezitím oznámila, že obnovuje své lety do Afghánistánu, což umožní 160 humanitárním organizacím pokračovat v práci.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.

Válka západních spojenců v Afghánistánu patří minulosti. Exodus těch, kdo se nechtějí nebo se nebudou moci srovnat s novým režimem, ale nekončí. Proud uprchlíků do sousedních zemí, jako je Pákistán nebo Írán, které už hostí miliony Afghánců, může dokonce sílit. Tak jako po skončení války ve Vietnamu v roce 1975.

Podle britských zpravodajců bylo nepravděpodobné, že by Kábul padl do rukou radikálního islamistického hnutí Taliban ještě letos, uvedl ministr zahraničí Dominic Raab. Ministr před poslanci ve Westminsteru obhajoval stažení britských sil z Afghánistánu, kde Taliban po bleskovém postupu zemí převzal moc během několika týdnů.

Prezident Joe Biden vystoupil před Američany s proslovem o Afghánistánu. Vysvětloval, proč se rozhodl termín stažení jednotek posunout z původního prvního května na konec srpna. Zdůvodnil to tím, že situace byla extrémně složitá a také měl k dispozici jiné informace, ze kterých vycházel. Z těch vyplývalo, že afghánská armáda bude moci dlouhodobě bojovat s hnutím Taliban, proto Američané nemusí spěchat. Prezident za chaotický odchod přijal plnou zodpovědnost.

Taliban se prohlásil za vítěze války proti zahraničním silám, které se po dvaceti letech stáhly z Afghánistánu. Hnutí po odletu posledních amerických vojáků kontroluje ztichlé mezinárodní letiště v Kábulu. Slíbilo, že zabezpečí zemi a nebude pronásledovat své někdejší odpůrce. Osm radikálů padlo při útoku na vzdorující údolí Pándžšír.

Čeští vojáci se z mise v Afghánistánu začali stahovat už letos v květnu. V zemi tak působili celkem devatenáct let, šlo o jejich historicky nejdelší nasazení v zahraničí. Během výkonu práce jich za tu dobu zemřelo čtrnáct.

Spolu s tím, jak poslední americké letouny přeletěly pohoří Hindúkuš, americký prezident Joe Biden splnil předvolební slib ukončit nejdelší válku Spojených států. Válku, kterou USA nemohly vyhrát, píše agentura AP. Ruský tisk pak označuje stažení amerických vojsk z Afghánistánu jako ponížení velmoci. Reuters poznamenal, že konec tohoto válečného zapojení USA v zemi s sebou přináší každopádně řadu otázek pro amerického prezidenta a jeho administrativu.

Před návratem Talibanu uprchly z Afghánistánu stovky výše postavených nebo mediálně proslavených žen. Jednou z nich je i moderátorka zpravodajské televize Tolo News Behešta Arghandová. Jsou to jen dva týdny, kdy ČT informovala o jejím interview s prominentním zástupcem islamistického hnutí. Nakonec ani ona neuvěřila jeho vstřícným slovům a zmizela ze země.

Z Afghánistánu v noci odletěli poslední američtí vojáci. Generál Frank McKenzie přiznal, že nezvládli evakuovat všechny osoby, které chtěli. Dříve v pondělí se kábulské letiště stalo terčem raketového útoku, střely ale zlikvidoval protiraketový systém, informovala agentura Reuters. Žádné americké ztráty nebyly hlášeny. K útoku se přihlásil takzvaný Islámský stát.

Spojené státy provedly v Kábulu letecký útok na vozidlo, při němž eliminovaly hrozbu sebevražedného útoku na mezinárodní letiště. Podle agentury AP to povrdil mluvčí americké armády. O cíleném útoku, jehož terčem byli atentátníci z řad teroristické organizace Islámský stát (IS), dříve podle agentur informovali nejmenovaní američtí činitelé i radikální islamistické hnutí Taliban, které před dvěma týdny Afghánistán ovládlo.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Od minulého týdne se prostřednictvím sbírek a darů na pomoc v Afghánistánu vybralo v Česku více než tři miliony osm set tisíc korun. Sbírky vyhlásila organizace Člověk v tísni nebo UNICEF. Peníze mají pomoci především ženám a dětem. Podle mluvčí UNICEF České republiky Lucie Štěpánkové zajistila už vybraná částka organizace více než pět milionů litrů pitné vody a přes stovku souprav první pomoci pro raněné a nemocné. K organizaci Podané ruce zase směřují individuální dary na pomoc jejím spolupracovníkům v zemi.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Evakuace civilistů z Kábulu po čtvrtečním útoku u letiště zrychlila, uvedla agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroj z letiště. Sebevražedný útok si dle některých médií odvolávajících se na afghánské ministerstvo zdravotnictví či další činitele vyžádal životy nejméně 170 afghánských civilistů a třinácti amerických vojáků. Podle USA bombu odpálil jen jeden útočník. Napětí panuje i na hranici Afghánistánu s Pákistánem.

Sebevražedný útok u letiště v Kábulu si ve čtvrtek vyžádal nejméně 60 obětí, jsou mezi nimi Afghánci, cizinci i američtí vojáci. Pentagon potvrdil, že došlo minimálně ke dvěma explozím, podle něj šlo o „komplexní útok“. Uvedl, že zemřelo 12 amerických vojáků, 15 jich bylo zraněno. Za útokem podle něj stojí Islámský stát. Ten se k činu také přihlásil. Podle amerického prezidenta Joe Bidena USA neodpustí viníkům jejich útok a dopadnou je. „My neodpustíme, my nezapomeneme. Budeme vás pronásledovat a donutíme vás za to zaplatit.“

Hnutí Taliban se obává odlivu elit, ke kábulskému letišti pouští pouze cizince. Německý parlament ve středu schválil vyslání až 600 vojáků do Afghánistánu, aby zde pomáhali s evakuací, přičemž jejich mandát platí do 30. září. Afghánistán začali podle televize CNN opouštět první američtí vojáci. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutý termín odchodu 31. srpna. Ostatní země pokračují v evakuaci občanů, Británie či Francie už jsou téměř hotové, Polsko ji zastavilo. Do Kábulu odletěla i ruská transportní letadla.

Pro část zachráněných afghánských spolupracovníků České republiky si za dramatických okolností došli čeští vojáci přímo na kontrolní stanoviště Talibanu. Jejich propuštění s taliby několik hodin vyjednával velitel ochranného týmu Vojenské policie KAMBA. Příběh přinesla agentura ČTK.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv islamistickým hnutím Taliban v Afghánistánu. A to včetně mimosoudních vražd civilistů a omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Talibanu. USA chtějí dokončit evakuce ze země do 31. srpna, prezident Joe Biden rozhodl, že do tohoto data se stáhnou i poslední američtí vojáci. Dohodu o prodloužení termínu nepřineslo ani setkání skupiny G7. Další setrvání zahraničních vojsk v zemi odmítl i Taliban.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Blonďatá Helena opouští Česko a s manželem Nazirem se vydává do Kábulu, kde poznává zcela novou realitu. Příběh dle knihy novinářky Petry Procházkové převedla do animovaného filmu režisérka Michaela Pavlátová. Snímek má v pondělí premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech.