Evropská unie chce do měsíce znovuotevřít své diplomatické zastoupení v Afghánistánu, napsal britský deník Financial Times (FT). Poznamenal přitom, že cílem unijní sedmadvacítky je prohloubit svou dosud velmi omezenou komunikaci s vládou islamistického hnutí Taliban. Brusel uvedl, že hodlá s novou vládou v Afghánistánu komunikovat, nemá ale v plánu ji uznat.
Pokud do měsíce skutečně dojde ke znovuotevření unijní mise v neklidné asijské zemi, bude to znamenat návrat evropských diplomatů do Kábulu dvanáct týdnů poté, co město museli po odchodu amerických a spojeneckých vojsk urychleně opustit, jelikož Taliban nad zemí překvapivě rychle získal kontrolu.
Návrat unijních diplomatů se plánuje v době, kde se světové mocnosti stále snaží shodnout na tom, jak s Talibanem jednat. Brusel uvedl, že hodlá s islamistickou vládou komunikovat, ale nemá v plánu ji uznat.
Mezi státy sedmadvacítky panuje shoda na tom, že unijní zastoupení v Talibanem vedeném Afghánistánu je potřebné, aby EU v zemi mohla apelovat na dodržování lidských práv, pomohla předejít humanitární krizi a dohlédla na to, že Taliban plní svůj závazek, že se Afghánistán nestane vývozcem terorismu.
Brusel podle FT také reaguje na postup Ruska, Turecka a Číny, které po svržení předchozí afghánské vlády své ambasády v Afghánistánu nezavřely a které se snaží s novým režimem vybudovat úzké vztahy.
„Evropská komise potvrdila, že má vzniknout jakýsi úřad v Kábulu. Nicméně zdůraznila, že se nemá jednat o nějaké vysoké diplomatické zastoupení, jako třeba velvyslanectví. Evropská unie si uvědomila, že opustit region nechce úplně,“ říká zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
Diplomatické zastoupení v Kábulu
Evropská služba pro vnější činnost, tedy unijní diplomatická služba, plánuje znovuotevřít své zastoupení v Kábulu, sdělily FT zdroje, které byly s plánem seznámeny. Podle nich by toto zastoupení kromě unijních činitelů mohli využívat také diplomati členských zemí EU. Termín otevření přitom podle zdrojů bude závist na vyřešení bezpečnostních otázek.
Brusel v září vyslal do Afghánistánu tým, který má vyhodnotit proveditelnost navrácení diplomatů do Kábulu. Bez fyzické přítomnosti v Afghánistánu by totiž EU neměla přístup potřebný k efektivní realizaci přislíbeného balíčku regionální pomoci v hodnotě přibližně miliardy eur (25,7 miliardy korun).
Za uplynulý měsíc se Brusel snažil s Kábulem vyjednat dohodu, která by umožnila zajistit ochranu budovy zastoupení soukromou ostrahou či ochrankami členských států. Podle jednoho zdroje Financial Times ale EU neochotně přijala skutečnost, že nelze obejít nastavená pravidla, podle nichž zahraniční zastoupení v Afghánistánu mohou chránit jen bezpečnostní složky Talibanu.
Mluvčí šéfa unijní diplomacie Nabila Massraliová uvedla, že zatím nebylo rozhodnuto o bezpečnostních otázkách týkajících se mise v Afghánistánu. „Můžeme potvrdit, že pracujeme na zajištění omezené přítomnosti na místě, z bezpečnostních důvodů však nemůžeme sdělovat podrobnosti,“ sdělila deníku.
„V této fázi by šlo pouze o (zastoupení) EU. Členské státy se mohou připojit, ale to je na jejich uvážení. Pokud jde o to, kdo našim zaměstnancům bude zajišťovat bezpečnost, zjišťujeme, jaké jsou stávající možnosti,“ pokračovala. „Jak jsme opakovaně uvedli, není to známka uznání vlády. Chceme být schopni lépe pomáhat afghánským lidem, kteří potřebují naši pomoc, tím, že budeme blíž,“ dodala Massraliová s tím, že komunikace s Talibanem je proto nevyhnutelná.
