Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.
Taliban oznámil, že dobyl celý Pándžšír. Držíme strategické pozice, reagovala opozice
„Pándžšír, který byl posledním útočištěm nepřítele, byl obsazen,“ prohlásil na tiskové konferenci mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid. Slíbil, že místní obyvatelé nebudou nijak pronásledováni ani diskriminováni a že ještě během pondělí budou v Pándžšíru obnoveny dodávky elektřiny a internetové spojení. Při dobývání podle něj nebyli zabiti žádní civilisté.
„Snažili jsme se vyřešit tento problém jednáním, ale oni rozhovory odmítli, a tak jsme museli poslat naše síly do boje,“ řekl Mudžáhid.
V posledních dnech probíhaly v údolí Pandžšír tuhé boje a úspěchy si v nich střídavě připisovaly obě strany. Taliban už dříve ohlásil, že poslední baštu svých odpůrců dobyl, ale protistrana to vyvracela. Na sociálních sítích se objevily fotografie, na nichž bojovníci Talibanu stojí před branami sídla guvernéra ve správním středisku provincie a vztyčují tam svou bílou vlajku.
Podle Reuters odmítla opozice tvrzení Talibanu i tentokrát a v pondělí uvedla, že stále drží „strategické pozice“. „Boje proti Talibanu a jejich partnerům budou pokračovat,“ napsal na Facebooku představitel Národní fronty odporu Alí Nazárí, který má na starosti zahraniční vztahy.
Vůdce opozičních sil Masúd na Twitteru napsal, že je v bezpečí, a později v téměř 19minutové nahrávce sdílené na sociálních sítích vyzval obyvatele Afghánistánu ke vzpouře proti Talibanu. Prohlásil, že při útoku hnutí na Pándžšír zahynuli i někteří členové jeho vlastní rodiny, a obvinil mezinárodní společenství, že Taliban legitimizovalo, čímž posílilo jeho vojenskou a politickou sebedůvěru.
Jedna z nejmenších afghánských provincií Pándžšír se nachází severně od Kábulu. Je domovem asi 150 až 200 tisíc lidí z různých etnických skupin, převážně pak Tádžiků. Malebné údolí řeky Pándžšír je vklíněno mezi horské vrcholky dosahující třech tisíc metrů.
Současný lídr odboje Ahmad Masúd je syn legendárního vůdce afghánské opozice proti Talibanu a předtím proti sovětské okupaci Ahmada Šáha Masúda, který zahynul v roce 2001 při atentátu spáchaném teroristickou sítí al-Káida. K němu se v Pándžšíru připojily stovky bývalých afghánských vládních vojáků a členů speciálních sil i bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který se v Pándžšíru narodil a v minulosti bojoval po boku zemřelého Ahmada Šáha Masúda. Podle pondělního prohlášení mluvčího Talibanu Sálih uprchl do Tádžikistánu.
V neděli Národní fronta odporu na Twitteru oznámila, že v bojích padl její hlavní mluvčí a známý afghánský novinář Fahím Daští. Mluvčí Talibanu ale popřel, že by zemřel v bitvě s hnutím; podle něj zahynul při konfliktu mezi dvěma pándžšírskými veliteli. Daští byl synovec vysokého představitele bývalé afghánské vlády Abdulláha Abdulláha, který se nyní podílí na jednání s Talibanem o budoucnosti Afghánistánu, připomněla agentura AP. V roce 2001 přežil Daští atentát, jenž připravil o život Ahmada Šáha Masúda.
Útok Talibanu na Pándžšír ostře odsoudil Írán, který s Afghánistánem sdílí devět set kilometrů dlouhou hranici. Šíitský Írán se kritiky sunnitského hnutí od jeho nástupu k moci až do současného dne zdržel. „Zprávy z Pándžšíru jsou velmi znepokojující. Rezolutně odsuzujeme tento útok,“ prohlásil v pondělí na tiskové konferenci v Teheránu mluvčí íránského ministerstva zahraničí Saíd Chatíbzádeh. „Vždy jsem zdůrazňoval, že tento spor musí být vyřešen prostřednictvím dialogu,“ dodal.
V narážce na Pákistán Chatíbzádeh rovněž odsoudil „jakékoli cizí vměšování do záležitostí Afghánistánu“. Afghánská vláda svržená Talibanem opakovaně obviňovala Pákistán z podpory hnutí. Média v Indii, která je největším regionálním rivalem Pákistánu, v posledních dnech přinesla nepodložené zprávy o tom, že u jednoho ze zabitých bojovníků Talibanu byl nalezen pákistánský průkaz totožnosti a že islamistům při útoku na Pándžšír pomáhaly drony pákistánské armády.
Experti v minulých dnech vyjadřovali pochybnosti, že Pándžšír vydrží Talibanu dlouhodobě vzdorovat. Naději pro oblast představovala zima přicházející koncem října, během níž by hnutí pravděpodobně po dobu pěti měsíců nebylo schopno vést rozsáhlou ofenzivu, což by vzbouřencům dalo čas k přeskupení svých pozic, uvedl server BBC News.
Velký propagandistický trumf
Redaktor Aktuálně.cz Martin Novák považuje zprávy o úspěchu Talibanu za věrohodné. V pořadu Horizont ČT24 zmínil, že nyní byla situace jiná než v minulosti. Tehdy Ahmad Šáh Masúd dokázal vzdorovat všem pokusům o dobytí provincie Pándžšír. Jeho vojákům se totiž dařilo udržet pozemní spojení buď s Pákistánem, nebo s Tádžikistánem.
Naopak nyní za éry jeho syna se Talibanu podařilo údolí celé obklíčit a odříznout spojení s okolím. Navíc měl velkou převahu početní i ve vojenské technice, která se od minulosti značně změnila. Taliban zřejmě využil i techniku, kterou ukořistil od Američanů. To vedlo k jeho až nečekaně rychlému vítězství i nad touto „nedobytnou“ provincií.
Dobytí hodnotí Novák také jako velké propagandistické vítězství. V zemi nyní není žádná organizovaná vojenská síla, která by se Talibanu mohla postavit na odpor. Otázkou zůstává, zda se mu podaří udržet svou jednotu i to, zda udrží pod kontrolou kmenově různorodé provincie.
Taliban údajně brání letadlům s Američany a Afghánci odletět
V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně na letišti několik letadel, kterými se chtějí dostat ze země Američané a jejich afghánští spolupracovníci. Americký republikánský kongresman Michael McCaul obvinil podle zpravodajského serveru BBC News radikály, že jim v odletu brání. „Americké ministerstvo zahraničí dalo letům zelenou, ale Taliban je nenechá opustit letiště,“ řekl. „Důvod známe, Taliban za to chce něco na oplátku,“ dodal s tím, že letadel je celkově šest.
„Odmítáme takové tvrzení, jedná se pouze o propagandu,“ reagoval v BBC mluvčí Talibanu Zabíhulláh Mudžáhid. Afghánský představitel letiště citovaný agenturou AP prohlásil, že pasažéři, kteří se chtějí z Mazáre Šarífu dostat, jsou Afghánci, z nichž mnozí nemají pasy a víza.
Šéfka neziskové organizace Ascend Athletics, která pracuje s afghánskými ženami a dívkami, BBC řekla, že letadel v Mazáre Šarífu čeká možná i víc a že slyšela až o tisícovce lidí, kteří chtějí z města pryč. Její organizace má na místě 34 lidí, včetně 19 Američanů, kteří se již šest dní pokoušejí odletět. „Stejně jako všichni ostatní trpělivě čekáme. Máme na místě lidi s rodinami, kteří jsou vláčeni sem a tam. Je mezi nimi i tříleté dítě,“ prohlásila Marina LeGreeová.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí uvedl, že znepokojení chápe. „Nemáme nicméně na místě lidi ani letadla a nekontrolujeme afghánský vzdušný prostor,“ dodal. Podle mluvčího ale Spojené státy přimějí Taliban, aby splnil svůj slib a nechal lidi, kteří chtějí, Afghánistán opustit.
Evakuační operace, během které se po převzetí moci Talibanem evakuovalo z Kábulu 120 tisíc cizinců a ohrožených Afghánců, skončila 31. srpna, ale tisíce lidí se do bezpečí dostat nepodařilo. Hnutí však slíbilo, že jim nebude v odchodu z Afghánistánu bránit.
Britské ministerstvo obrany zpochybnilo výrok o sebevraždách veteránů
Britské ministerstvo obrany vyšetřuje pravdivost vyjádření svého náměstka Jamese Heappeyho o tom, že někteří britští veteráni z afghánské války si po stažení mezinárodních sil ze země a po převzetí Afghánistánu islamistickým hnutím Taliban vzali život.
Náměstek v pondělí o sebevraždách hovořil v televizi Sky News, ale později pro BBC sám uvedl, že jeho vyjádření bylo nepřesné. „Podrobně zkoumáme, zda je pravda, že si někdo v posledních několika dnech vzal život,“ řekl. Ministerstvo prohlásilo, že Heappey se mylně vyjádřil a že o žádných potvrzených případech sebevraždy mezi veterány afghánské války neví.
Náměstek ve svém původním vyjádření řekl, že vojenští veteráni spáchali sebevraždu proto, že byli zdrceni chaotickým stažením sil pod vedením USA a také vítězstvím Talibanu. „Bohužel vím, že jsou vojáci, kteří sloužili v Afghánistánu, i jeden voják sloužící při mém posledním turnusu v Afghánistánu, kteří si zhruba během uplynulého týdne vzali život kvůli pocitům z toho, co se děje v Afghánistánu,“ řekl Heappey.
Je to „obrovsky“ zneklidňující, dodal náměstek, který před vstupem do politiky dosáhl hodnosti majora a sloužil v Afghánistánu či Iráku. „Jsem z toho otrávený do morku kostí.“
Ponižující bleskové převzetí Afghánistánu Talibanem po dvaceti letech války, která stála statisíce životů a nejméně bilion dolarů, podle agentury Reuters veterány vyděsilo. Jenom Británie přitom v Afghánistánu přišla o 457 příslušníků ozbrojených sil a její ztráty tvoří třináct procent ze zhruba 3500 padlých z mezinárodní koalice od roku 2001.
Heappey v pondělí také řekl, že slyšel zprávy o tom, že Taliban už kontroluje celé území, tedy včetně provincie Pándžšír. Podle něj však situace v provincii nijak nemění celkovou situaci.
Británie se obává, že návrat Talibanu a vakuum, které vzniklo po odchodu západních vojáků, umožní teroristické organizaci al-Káida najít pevnou půdu v zemi.
O stažení zahraničních sil z Afghánistánu má v pondělí v parlamentu mluvit britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že Británie využije veškeré ekonomické, politické a diplomatické páky, aby zemi pomohla. Zemi opustili poslední britští a američtí vojáci na konci srpna.
Taliban jednal s OSN o pomoci
Druhý nejvýznamnější muž islamistického hnutí Abdul Ghaní Baradar, o němž se mluví jako o favoritovi na post šéfa nové vlády, se v neděli v Kábulu sešel s koordinátorem humanitární pomoci OSN Martinem Griffithsem, informoval Reuters s odvoláním na mluvčího Talibanu Suhajla Šahína. „Delegace OSN slíbila pokračování humanitární pomoci Afgháncům a uvedla, že bude usilovat o získání další pomoci na nadcházejícím setkání dárcovských zemí,“ uvedl mluvčí na Twitteru.
Dárcovská konference na pomoc Afghánistánu je svolána na 13. září do Ženevy a podle generálního tajemníka OSN Antónia Gutterese má odvrátit hrozící „humanitární katastrofu“.
Afghánistán je jednou z nejchudších zemí světa, která se letos potýká s abnormálním suchem, a situace tamních obyvatel se ještě podstatně zhoršila poté, co se po stažení zahraničních jednotek a rychlé ofenzivě dostalo v půlce srpna k moci hnutí Taliban. Řada západních zemí totiž poté přerušila svou pomoc.
Griffiths sice ujistil, že OSN má vůli pomoc poskytnout, ale vyzval Taliban, aby se zavázal dodržovat práva žen a menšin.
V Kábulu jsou univerzity poloprázdné, pro studentky platí nová pravidla
Nový akademický rok v Afghánistánu by se dal charakterizovat různě, rozhodně ale ne jako běžný - soukromé univerzity v Kábulu v pondělí byly poloprázdné a od mnoha studentů neměly žádné zprávy, napsala agentura AFP. Afghánské islamistické hnutí Taliban v neděli oznámilo, že ženy mohou studovat na soukromých vysokých školách, musejí ale nosit speciální dlouhý černý šat a závoj zvaný nikáb, který zakrývá celý obličej vyjma očí. Ve třídách pak mají být fyzicky odděleny od kolegů mužského pohlaví. K možnosti studia na státních univerzitách se zatím hnutí nevyjádřilo.
„Nikdo tu není, nejsou tu studenti,“ řekli AFP hlídači dvou univerzitních zařízení. Další školy hlásily velmi nízký počet studentů. „Většina našich studentů nedorazila,“ sdělil agentuře Rezá Ramazán, učitel informatiky na kábulské univerzitě Ghardžistán. „Ani nevíme, zda jsou ještě v zemi,“ podotkl. Desetitisíce vzdělaných Afghánců se podle něj rozhodly odcestovat do zahraničí po náhlém vzestupu Tálibánu, který se dostal k moci znovu po dvaceti letech. Ti, co zůstali, si neumí představit, jaká teď bude jejich budoucnost, vysvětlil Ramazán.
Taliban mimo jiné také nařídil, že studentky musejí být v samostatné třídě, pokud jich je více než 15, a v oddělené části místnosti v případě, že jejich počet nepřevyšuje 15. Další podmínkou je, aby studentky učily pouze ženy nebo starší muži, jejichž morálka bude prověřena.
Různý postup univerzit
Některé školy se rozhodly požadavkům vyhovět, jako například fakulta ekonomie univerzity Ibn Síná, která ve třídách instalovala závěsy oddělující studentky od studentů. Mluvčí školy uvedl, že její vedení také zajistilo, aby ženy a muži vcházeli do budovy různými vchody. Upřesnil ale, že na fakultu „kvůli ovzduší nejistoty“ dnes dorazilo jen velmi málo studentů.
Kábulská univerzita Ghardžistán se však rozhodla na nedělní schůzi na ministerstvu školství vyjádřit s požadavky tálibů nesouhlas. „Řekli jsme, že jsme proti povinnému nošení nikábu, protože je to těžko vymahatelné. Naše studentky si zahalují vlasy šátkem, nikáb ale nenosí,“ řekl AFP ředitel univerzity.
Kritika zazněla také z řad samotných studentek. „Věšení závěsů je nepřípustné,“ sdělila agentuře Reuters 21letá Anžila, studentka Kábulské univerzity. „Cítila jsem se strašně, když jsem vešla do třídy (…) Postupně se vracíme tam, kde jsme byli před 20 lety,“ řekla. Anžila upřesnila, že i předtím, než se Tálibán letos dostal k moci, byly ženy od mužů ve třídách odděleny, ne ale fyzickou překážkou.
Za poslední vlády Tálibánu v zemi v letech 1996-2001 nesměly dívky až na výjimky navštěvovat školy a ženy pracovat. Stanice BBC dříve uvedla, že v roce 1999 nestudovala na střední škole ani jedna dívka a pouze 9000 dívek navštěvovalo základní školu. Nyní do škol podle jejích údajů chodí 3,5 milionu dívek. Třetinu studentů státních a soukromých vysokých škol tvoří ženy.