Vzpoura

Jihokorejské úřady formálně zatkly exministra obrany Kim Jong-hjona, který minulý týden rezignoval kvůli své účasti na vyhlášení stanného práva, napsala agentura AP. Kim se stal první osobou v zemi zatčenou v tomto případu a úřady nyní vyšetřují, zda se jeho činy rovnají vzpouře. Za tu hrozí až trest smrti.

Jihokorejské úřady zakázaly prezidentovi Jun Sok-jolovi cesty do zahraničí kvůli vyhlášení stanného práva minulý týden. Úřady nevylučují ani jeho zadržení. Jihokorejská prokuratura podezřívá hlavu státu z velezrady či zneužití moci.

Odvolací soud v Ústí nad Labem zrušil rozsudek prvoinstančního soudu v Mostě v případu vzpoury vězňů v Bělušicích na Mostecku v roce 2020 a rozhodl znovu. Josefu Lukáčovi zrušil náhrady škody. V případě Tomáše Opelta soud upřesnil popis skutku, náhradu škody ale ponechal v původní výši. Tresty odnětí svobody u obou mužů zůstávají stejné, čtyři a půl a dva roky vězení.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina připustila, že její bojovníci a malijští vojáci utrpěli ztráty v těžkých bojích proti tuarežským povstalcům v blízkosti hranic Mali s Alžírskem. O tvrdých bojích, při kterých utrpěli ztráty ruští žoldnéři i malijští vojáci, už v sobotu informovali povstalečtí Tuaregové.

Ve věznici ve Valdicích na Jičínsku udělala Vězeňská služba ČR (VSČR) ve středu rozsáhlý zásah kvůli podezření na vzpouru vězňů. Podezření se týkalo i nelegálního držení drog a jiných nepovolených předmětů. Na místě zasahovaly jednotky z několika věznic, uvedla VSČR v tiskové zprávě. Poznatek předala vězeňské službě policie, podezření se ale nepotvrdilo. Věznice Valdice bývá označována za nejtěžší žalář v Česku. V posledních měsících tam podalo výpověď přes šedesát zaměstnanců, mezi nimi zhruba třetina dozorců.

Hongkong představil návrh nového zákona o národní bezpečnosti. Za trestné činy jako je vlastizrada nebo vzpoura ukládá až doživotní vězení. Norma podle agentury dál prohloubila obavy z omezování svobod ve městě poté, co vláda v Pekingu v roce 2020 v reakci na hongkongské prodemokratické protesty zavedla přísný bezpečnostní zákon, napsala agentura AP.

Policie, ozbrojené síly a vězeňská služba v Ekvádoru osvobodila 178 dozorců a dalších zaměstnanců věznic, které drželi vzbouření vězni jako rukojmí. Vězni ovládali od pondělí sedm ekvádorských věznic, v sobotu došlo k ozbrojeným bojům v několika dalších. Vězeňská služba oznámila, že začne vyšetřovat, kdo za vězeňské vzpoury a zajetí dozorců zodpovídá.

Bývalý prezident Donald Trump není způsobilý znovu vykonávat svou někdejší funkci, rozhodl nejvyšší soud státu Colorado. Trumpa diskvalifikoval z hlasování v prezidentských primárkách v tomto státě. Informovaly o tom agentury AP a Reuters, podle nichž soud rozhodl s odvoláním na 14. dodatek americké ústavy kvůli exprezidentově podílu na násilnostech v sídle Kongresu 6. ledna 2021. Trumpovi právníci uvedli, že se proti diskvalifikaci odvolají k nejvyššímu soudu USA, který má v ústavních záležitostech poslední slovo.

Donald Trump se může účastnit prezidentských voleb v americkém státě Colorado navzdory tomu, že se „podílel na vzpouře“ ze 6. ledna 2021, kdy dav jeho příznivců zaútočil na Kapitol, rozhodla v pátek coloradská soudkyně. V sobotu o verdiktu informovala agentura Reuters, podle níž se v případu očekává podání odvolání.

Čtyři a půl roku za mřížemi vyměřil prvoinstanční soud Tomáši Opeltovi a dva roky Josefu Lukáčovi za to, že se podíleli na vzpouře vězňů v severočeských Bělušicích. Oba mají také zaplatit stovky tisíc jako náhradu škod vězeňské službě a policejnímu ředitelství Ústeckého kraje. U vynesení rozsudku nebyl ani jeden z obžalované dvojice, v minulosti odmítali vinu. Rozsudek není pravomocný.

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Ruský lídr Vladimir Putin tvrdí, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením jejich skutečného velitele. Putin to prohlásil v rozhovoru, který v pátek otiskl ruský list Kommersant, napsala agentura Reuters. Stalo se tak podle Putina při setkání v Kremlu krátce po vzpouře. Proti návrhu se postavil šéf skupiny Jevgenij Prigožin.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin po téměř dvoudenní odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku. V ní podle Reuters uvedl, že cílem víkendového tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení. Tento odpor podle něj poukázal na závažné bezpečnostní problémy v Rusku. Bojovníci z řad wagnerovců se nyní přesouvají do Běloruska, kde vzniká tábor pro zhruba osm tisíc lidí, píší média s odkazem na ruský investigativní portál Vjorstka. Informaci ale zpochybnila běloruská opoziční monitorovací skupina.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Po změně podpory by od července mohlo zůstat bez bydlení zhruba deset tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Hostem byla i opoziční poslankyně a členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO), podle které by však změny v podpoře mohly dopadnout až na 50 tisíc lidí. V pořadu se věnovali také evropské migrační reformě, plánovanému rozpočtu pro ministerstvo vnitra nebo současnému dění v Rusku.

„Přiznám se, že mi to moc smysl nedává, alespoň ne ta fakta, která jsou na povrchu, která jsou zjevná. Je to jakési drama, které se zvrhlo nakonec v komedii, ale to neznamená, že pod povrchem neprobíhají jiné věci,“ hodnotí analytik a bývalý generální konzul Vladimír Votápek (Piráti) sobotní tažení Wagnerovy skupiny směrem k Moskvě.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek zastavil stíhání katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Informují o tom tamní média. Krok souvisí s reformou trestního zákoníku, která nyní vstoupila v platnost a která trestný čin vzpoury zrušila. Novinka se dotkne i již odsouzených katalánských separatistů, jejichž verdikty nyní bude nutné znovu přezkoumat. Puigdemontův advokát Gonzalo Boye reagoval, že se katalánský politik nemíní za současných podmínek vrátit z Belgie do Španělska, napsala agentura EFE.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Okresní soud v Mostě se v úterý začal zabývat případem Josefa Lukáče, jenž měl podle obžaloby slovně napadat dozorce při vzpouře ve věznici v Bělušicích a svým chováním strhl ostatní vězně k nekázni. Z organizování loňských nepokojů ve věznici je obžalovaný Tomáš Opelt. Záminkou nepokojů byla podle obžaloby obava odsouzených z nákazy koronavirem. Oba byli v té době ve výkonu trestu, Opelt je nyní na svobodě. Oběma hrozí deset let vězení, vinu před soudem popřeli.