Vzpoura strana 2 z 2

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek zastavil stíhání katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Informují o tom tamní média. Krok souvisí s reformou trestního zákoníku, která nyní vstoupila v platnost a která trestný čin vzpoury zrušila. Novinka se dotkne i již odsouzených katalánských separatistů, jejichž verdikty nyní bude nutné znovu přezkoumat. Puigdemontův advokát Gonzalo Boye reagoval, že se katalánský politik nemíní za současných podmínek vrátit z Belgie do Španělska, napsala agentura EFE.

Bývalý peruánský prezident Pedro Castillo byl zadržen a obviněn ze vzpoury a spiknutí, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní prokuraturu. Stalo se tak poté, co parlament Castilla jasnou většinou odvolal z funkce. Reagoval tak na jeho oznámení, že má v úmyslu zákonodárný sbor rozpustit a vyhlásit předčasné volby. Prozatímní prezidentkou se poté stala dosavadní viceprezidentka Dina Boluarteová.

Okresní soud v Mostě se v úterý začal zabývat případem Josefa Lukáče, jenž měl podle obžaloby slovně napadat dozorce při vzpouře ve věznici v Bělušicích a svým chováním strhl ostatní vězně k nekázni. Z organizování loňských nepokojů ve věznici je obžalovaný Tomáš Opelt. Záminkou nepokojů byla podle obžaloby obava odsouzených z nákazy koronavirem. Oba byli v té době ve výkonu trestu, Opelt je nyní na svobodě. Oběma hrozí deset let vězení, vinu před soudem popřeli.

Státní zástupkyně podala obžalobu na dva vězně ve věku 33 a 44 let kvůli loňské vzpouře ve věznici v Bělušicích na Mostecku. Pro Českou televizi to uvedla okresní státní zástupkyně Naďa Voláková z Okresního státního zastupitelství v Mostě. Protesty vězňů loni na podzim údajně vyvolaly nepodložené informace o nemoci covid-19. Případem se nyní bude zabývat Okresní soud v Mostě. V případě odsouzení se vězňům mohou navýšit tresty o tři až deset let.

Hnutí Taliban oznámilo, že dobylo celou provincii Pándžšír, která byla posledním místem odporu. Opozice tvrzení odmítla a uvedla, že stále drží „strategické pozice“. Jejich vůdce Ahmad Masúd zároveň vyzval Afghánce k celostátní vzpouře. V severoafghánském městě Mazáre Šaríf čeká údajně také na letišti několik letadel s Američany a Afghánci, kteří chtějí opustit zemi, Taliban jim však v odletu podle amerického republikánského kongresmana Michaela McCaula brání.

Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.

Vyšetřování loňské vzpoury vězňů v Bělušicích na Mostecku skončilo. Policie podala na státní zastupitelství návrh na obžalobu dvou obviněných mužů. ČT to potvrdila mostecká policejní mluvčí Ludmila Světláková. Protesty vězňů na přelomu října a listopadu údajně vyvolaly nepodložené informace o nemoci covid-19.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Bolivijská policie zatkla bývalou konzervativní prezidentku Jeanine Áňezovou. Na sociálních sítích to oznámil bolivijský ministr vnitra Carlos Eduardo del Castillo. Levicová vláda na bývalou hlavu státu vydala zatykač za vzpouru a za terorismus a podezírá ji, že organizovala údajný převrat proti vládě dlouholetého levicového prezidenta Eva Moralese.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Policie zahájila trestní řízení v souvislosti s protesty ve věznici v Bělušicích na Mostecku kvůli podezření z trestného činu vzpoury vězňů. Organizátorům pátečních a sobotních protestů hrozí dalších deset let vězení, uvedla policie na Twitteru. Vězni se vzbouřili kvůli nepodloženým informacím o covidu-19, situaci se podařilo uklidnit. Zásahová jednotka bělušické věznice zůstává v pohotovosti, sdělila ČTK mluvčí Vězeňské služby ČR Petra Kučerová.

Vzbouřenci v Mali oznámili, že zadrželi prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu a premiéra Bouboua Cissého. „Můžeme vám říct, že prezident a premiér jsou v našich rukou. Zadrželi jsme je v (prezidentově) domě,“ uvedl voják, který nechtěl být jmenován. Později zadržení obou politiků potvrdily i oficiální státní zdroje. V Mali působí i zahraniční vojáci, včetně českých, kteří tam pomáhají s bojem proti islamistům.

Takhle vypadala připomínka 37. výročí plzeňské vzpoury z roku 1953. Zaplněné náměstí, píseň „Ach synku, synku“, i vzpomínky pamětníků. Plzeňská vzpoura, která vypukla hned po měnové reformě, byla prvním masovým vystoupením proti komunistické totalitě v zemích východního bloku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Na jaře 1990 došlo ke dvěma větším vzpourám v československých věznicích. První a vážnější proběhla v březnu v Leopoldově. Druhá pak na konci května v ruzyňské věznici, ta také skončila zásahem policejních složek. 30. května Československá televize odvysílala reportáž o této události.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Náčelník útvaru rychlého nasazení, ministr vnitra Richard Sacher a ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová jednali 28. května 1990 o zákroku ve věznici Ruzyně. Novinářům toho tehdy ale mnoho neřekli.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Při nepokojích ve věznici ve městě Guanare na severozápadě Venezuely zemřely nejméně čtyři desítky lidí, dalších 50 osob utrpělo zranění. Během střetů mezi dozorci a skupinou ozbrojených vězňů byl vážně zraněn i šéf nápravného zařízení, který byl napaden nožem. Jeden ze strážců se zranil při výbuchu granátu.

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni podezřelí z účasti na teroristické síti Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct. Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí kurdsko-arabské koalice SDF. Její ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

Cepy, sekery i plamenomet – těmito zbraněmi před třiceti lety vězni v Leopoldově útočili proti bezpečnostním složkám. Při největší vězeňské vzpouře v Československu měli trestanci věznici pod kontrolou celé dva týdny. Ministerstvo vnitra proti nim muselo 28. března 1990 nasadit obrněné transportéry, vrtulníky a více než dva tisíce mužů. Vůdce vzpoury se za její potlačení symbolicky pomstil ještě rok a půl poté.

Celkem 57 lidí zemřelo při pondělní potyčce znepřátelených gangů v brazilské věznici Altamira. Šestnácti vězňům vzbouřenci uřízli hlavu, ostatní se udusili poté, co byl v cele založen požár, sdělily úřady. Nepokoje trvaly pět hodin. Dva dozorci, které vězni drželi jako rukojmí, už byli osvobozeni. Jde o jednu z nejtragičtějších událostí tohoto typu v novodobé historii země. Brazílie dlouhodobě řeší problémy s přetíženými věznicemi a korupcí.

Při vězeňské vzpouře v Tádžikistánu přišlo o život 32 lidí včetně tří dozorců. Vězni byli odsouzeni za příslušnost k teroristické organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na tádžické ministerstvo spravedlnosti o tom v pondělí informovala agentura TASS.