Migranti, zadržení v Litvě po nelegálním přechodu bělorusko-litevské hranice, se vzbouřili a požadují, aby byli propuštěni z uprchlického tábora v bývalé škole v Alytausském okresu na jihu země. Informoval o tom zpravodajský server Delfi.
Konflikt podle místního starosty vznikl po návštěvě televizního štábu, kdy migranti v přítomnosti kamer začali skandovat „Freedom“ (svoboda) a předkládat požadavky, které místní úřady nemohly splnit. Později obyvatelé tábora původem z Iráku odmítli stravu a podle starosty zakázali i ostatním běžencům přijímat jídlo, a to také dětem. Požadují, aby je úřady z tábora propustily.
Tam se podle serveru mezitím prudce zhoršily hygienické podmínky. Místní úřady to vysvětlují tím, že prý migranti také bránili pracovníkům v úklidu a že nyní v táboře není pro uklízecí čety bezpečno.
Na jiném místě Litvy, u vojenského prostoru Rudninkai u Vilniusu, se naopak podle Delfi vzbouřili místní obyvatelé a zablokovali přístupy k polygonu, kde má být zřízen tábor pro 1500 migrantů. Účastníci blokády brání v jízdě nákladním vozům se stany a dalším zařízením.
Od začátku roku na litevsko-běloruské hranici zadrželi již více než 2700 migrantů
Litva minulý týden přijala zákon omezující práva migrantů, kteří se do země dostávají přes hranici s Běloruskem. Zákon podle ruských tiskových agentur zbavuje běžence, kteří nelegálně překročili hranici, práva svobodně cestovat po Litvě. Zadržování migrantů ve zvláštních střediscích bude nově možné až po dobu šesti měsíců, nyní je to jeden měsíc.
Novela také zkracuje lhůty pro vyřízení žádostí o azyl z měsíce na 10 dnů. Žadatel se proti zamítnutí smí odvolat pouze k soudu první instance, proti následnému verdiktu už další odvolání možné nebude. Podle ochránců lidských práv zákon legalizuje porušování práv. Jeho autoři nicméně argumentují tím, že opatření platí jen za nouzového stavu, který vláda kvůli přílivu migrantů vyhlásila na počátku července.
Od začátku roku na litevsko-běloruské hranici zadrželi již více než 2700 migrantů, což je mnohanásobně víc než za celý loňský rok. Vilnius pokládá tento příliv migrantů za „hybridní agresi“ minského režimu Alexandra Lukašenka. Ten tak odpověděl na ostrou reakci Západu na vynucené přistání civilního letounu na lince Atény-Vilnius, po kterém běloruské úřady v Minsku zatkly opozičního novináře, jenž byl mezi cestujícími. Dále jde i o reakci na dříve uvalené sankce Evropské unie a na skutečnost, že Litva poskytla útočiště mnoha běloruským opozičním politikům.
Litva, členský stát EU, už začala na hranici s Běloruskem budovat 550 kilometrů dlouhou bariéru s ostnatým drátem, která má příliv migrantů zastavit. Výstavba se ale podle agentury APA zastavila, protože Litvě došel žiletkový drát z armádních zásob. Vilnius se proto obrátil na další země a nyní jedná podle APA s Dánskem a Slovinskem.
Dva nákladní vozy s materiální humanitární pomocí vyrazily v pátek do Litvy z hasičského areálu ze Zbiroha na Rokycansku. Náklad 20 stanů, 100 skládacích lůžek s matrací, 500 dek, 20 topidel a 500 spacích pytlů v hodnotě 3,2 milionu korun má pomoci se zvládáním vlny migrace. Konvoj s humanitární pomocí měl do Litvy dorazit v sobotu, uvedla Klára Dlubalová z ministerstva vnitra, které kontingent uhradilo ze svého programu Pomoc na místě.
