Minsk

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Když se před třemi lety běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil vítězem voleb a v zemi se bouřlivě protestovalo, našel podporu u Vladimira Putina. Dnes je jeho nejvěrnějším spojencem a pomáhá mu nejen ve válce proti Ukrajině. Lukašenkův režim organizuje provokace s posíláním migrantů ke svým evropským sousedům, které se tím snaží destabilizovat. Směrem dovnitř se pak vypořádává s každým, kdo projeví sebemenší vzdor. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Židovská obec ve čtvrtek při zahájení festivalu Štetl Fest odhalila památník připomínající tragický osud židovských obyvatel Brna. Stojí na pátém nástupišti hlavního nádraží, odkud v listopadu 1941 vyjel první transport do ghetta v Minsku. Následovaly další, které odvezly přes deset tisíc židovských obyvatel Brna do ghetta v Terezíně. Odhalení památníku znamená plnění povinnosti vůči současným i budoucím generacím, stejně jako předkům, kteří jsou oběti holocaustu, řekl předseda Židovské obce Brno Jáchym Kanarek.

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

Průlet dvou běloruských vrtulníků polským vzdušných prostorem, nejasná mise ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny v Bělorusku, možné hybridní útoky Minsku a Moskvy – to vyvolává horečnou aktivitu Varšavy. Podle polské opozice až takovou, že jde o přeceňování hrozby a její využívání v době před podzimními parlamentním volbami.

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

U Minsku přistálo v úterý ráno před osmou místního času soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina, tvrdí s odvoláním na službu Flightradar24 agentura Reuters i běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských sil. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že wagnerovci předají svou těžkou armádní techniku jednotkám ruské armády. Zpravodajská služba FSB zastavila podle ruské státní agentury TASS Prigožinovo stíhání.

Ozbrojená vzpoura žoldnéřů ze soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina je zradou Ruska a její osnovatelé budou tvrdě potrestáni, řekl v sobotu v první reakci na dění na jihu země prezident Vladimir Putin. Vojáci podle něj postupu wagnerovců „hrdinně“ vzdorují, prezident však zároveň připustil, že situace v Rostově na Donu je velice složitá. Podporu Putinovi vyjádřili předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin i čečenský lídr Ramzan Kadyrov.

Běloruský nejvyšší soud potvrdil trest osmi let vězení novináři a aktivistovi polské menšiny Andrzeji Poczobutovi (bělorusky Andreji Pačobutovi). Trest dostal letos v únoru, mimo jiné za údajné podněcování k sociální nenávisti. Varšava, která už dříve proces označila za politicky motivovaný, v reakci chystá odvetné kroky. Informovala o tom polská agentura PAP.

Rusko už začalo s přesunem nestrategických jaderných zbraní do Běloruska, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle ruské televizní stanice Pervyj kanal. Ministři obrany obou zemí ve čtvrtek podepsali dokument o rozmístění tohoto typu zbraní v Bělorusku. Spojené státy to, že Rusko smí v Bělorusku rozmístit taktické zbraně, odsoudily.

Bývalý šéfredaktor běloruského opozičního média Nexta Raman Pratasevič, kterého běloruský režim tento měsíc odsoudil na osm let do vězení, byl omilostněn. Oznámila to státní agentura Belta s odvoláním na novináře samotného. „Doslova právě teď jsem podepsal všechny příslušné dokumenty o tom, že jsem dostal milost. To je prostě nádherná novinka,“ komentoval Pratasevič.

Běloruská státní média zveřejnila fotografie a video, které podle Minsku zachycují vůdce Alexandra Lukašenka na aktuální návštěvě velitelství letectva a protivzdušné obrany. Stalo se tak v době spekulací o jeho zdravotním stavu. Představitelka opozice Svjatlana Cichanouská v reakci na dohady o vůdcově údajné vážné nemoci uvedla, že je třeba se připravit „na jakýkoli scénář“.

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko se v neděli neobjevil na ceremonii k poctě státní vlajky, která se konala v Minsku. Jak napsala agentura DPA, stalo se tak poprvé po 29 letech. Osmašedesátiletého vůdce zastoupil premiér Raman Haloučanka, což přiživilo spekulace o Lukašenkově zhoršujícím se zdravotním stavu. Ukrajinská média dokonce informovala, že je v nemocnici.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko se po boku ruského prezidenta Vladimira Putina účastnil moskevských oslav konce druhé světové války, jeho program byl ale redukovaný a po přeletu do Minsku navzdory očekávání nepronesl projev k domácímu publiku. Média nyní – i s ohledem na zveřejněné záběry – spekulují o jeho špatném zdravotním stavu.

Ruský otec, kterého soud tento týden poslal na dva roky do vězení v souvislosti s protiválečnou kresbou jeho dcery, byl zadržen v Minsku. Agentuře Reuters to potvrdil advokát a obránce lidských práv Dmitrij Zachvatov, který byl s odsouzeným Alexejem Moskaljovem po jeho útěku v kontaktu.

Moskva umístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Ve státní televizi to v sobotu prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin s tím, že s Minskem uzavřeli příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být umístěno deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters. Putin tvrdí, že tím Moskva neporušuje žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní, a reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu. Podle amerického ministerstva obrany neexistují náznaky, že by se Moskva chystala zbraně použít.

Soud v Bělorusku uložil trest 12 let vězení šéfredaktorce informačního serveru Tut.by a generální ředitelce společnosti, která portál provozovala. Server Tut.by obsáhle informoval o běloruských protivládních protestech z roku 2020 a běloruské opozici, než ho úřady v roce 2021 zakázaly. Rozsudek je podle agentury AFP ukázkou nelítostných represí proti kritikům režimu v Minsku.

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Podle analytiků z Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží využít čínský mírový plán ke zpomalení západních dodávek zbraní na Ukrajinu. Rétoriku mírových rozhovorů údajně Moskva použila i ke zpoždění dodávek moderních tanků Leopard 2. Nyní pro tuto strategii Rusko využívá i běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, jenž je na návštěvě Číny. Peking ovšem svým mírovým plánem podle experta sleduje výhradně vlastní zájmy.

Nejméně šest lidí zahynulo při ruském ostřelování jihoukrajinského města Cherson, informují ukrajinská média. Další lidé jsou zranění. Podle místních novinářů, kteří se odvolávají na výpovědi svědků, ostřelovala okupační vojska mimo jiné centrum města, přičemž zasáhla zastávku veřejné dopravy, kde se zdržovalo mnoho lidí. Agresivní rétoriku vůči Ukrajině mezitím stupňuje Bělorusko, Kyjev ale nyní akutní hrozbu ze strany Minsku nevidí.

V Bělorusku začalo společné letecké cvičení ruské a běloruské armády. Podle zahraničního zpravodaje ČT na Ukrajině Davida Borka existuje reálná obava, že jejich síly zaútočí na Ukrajinu ze severu, podobně jako k tomu došlo loni v únoru.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.