Polsko vojensky posílí hranici s Běloruskem. Minsk prý provozuje „pašeráckou službu“

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

„Posílení nebude činit tisíc, ale dva tisíce vojáků,“ sdělil náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik, podle něhož vojenské posily dorazí na hranice v Podlaském a Lublinském vojvodství během následujících dvou týdnů.

Tlak na polsko-běloruských hranicích narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušely hranice z Běloruska do Polska překonat tisíce migrantů, mimo jiné z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchali před chudobou nebo ozbrojenými konflikty.

Varšava a EU tehdy obvinily autoritářský režim, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Polsko poté vybudovalo na hranici oplocení vybavené elektronickou ochranou. Migrantům se ale daří plot přelézat.

Wonsik v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky. „Kdybychom měli na druhé straně skutečnou pohraniční stráž, a ne pašeráckou službu, tyto přechody by vůbec neexistovaly,“ prohlásil náměstek.

Vojenské cvičení a wagnerovci u hranic

Na hranicích jsou nyní rozmístěny přibližně dva tisíce vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která se může podle Varšavy pokusit o destabilizaci východního křídla Aliance. Bělorusko také v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení, upozorňují agentury AP a server Onet.

Obě země posílily ostrahu hranic už dříve. K napětí přispěl také nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor. Minsk narušení hranic popřel.

Posily na západní hranici Ruska

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu oznámil, že Rusko posílí svá vojska u západních hranic. „Značnou hrozbu představuje militarizace Polska, které se stalo hlavním nástrojem protiruské politiky USA,“ prohlásil šéf obrany.

Údajná militarizace se podle něj projevuje nejenom posilováním armády, ale také nákupy zbraní z USA, Británie a Jižní Koreje. Šojgu tvrdí, že v blízkosti hranic takzvaného „svazového státu“, který formálně tvoří Rusko a Bělorusko, je asi 360 tisíc vojáků.

Podle Šojgua by Polsko navíc chtělo okupovat západní část Ukrajiny. Rusko z tohoto úmyslu obviňuje Varšavu dlouhodobě, aniž by existovaly jakékoliv důkazy. Bylo to přitom právě Rusko, které loni v únoru napadlo Ukrajinu a okupuje rozsáhlá území na jihu a východě země.

Ohrožení Ruska podle Šojgua představuje také nedávný vstup Finska do NATO. „Na finském území pravděpodobně dojde k rozmístění dalších armádních kontingentů NATO a útočných zbraní Aliance, které jsou s to na značnou vzdálenost zasáhnout kriticky důležité objekty na severozápadě Ruska,“ prohlásil Šojgu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Chceme vyváženější „NATO 3.0“, řekl zástupce USA v Bruselu

Evropa i Kanada by měly dál zvyšovat výdaje na obranu. Před jednáním ministrů obrany zemí NATO v Bruselu to uvedl šéf Aliance Mark Rutte. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby. Ministři budou jednat i o další vojenské pomoci Ukrajině a posílení role NATO v oblasti Arktidy. Organizace ve středu oznámila zahájení mise Arctic Sentry (Arktická stráž). Česko bude poprvé zastupovat nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
08:55Aktualizovánopřed 14 mminutami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 54 mminutami

Japonská premiérka se po volebním triumfu zaměří na diplomacii i obranu

Oživení ekonomiky a pevnější obranu si jako hlavní cíle vytyčila konzervativní japonská premiérka Sanae Takaičiová. Cestu k naplnění těchto ambicí jí otevírá přesvědčivá výhra ve volbách do dolní komory parlamentu. „Železná lady“ z Tokia prosazuje i sebevědomější zahraniční politiku – ovšem k nelibosti Číny, která na její zemi vyvíjí diplomatický i hospodářský nátlak kvůli Tchaj-wanu. Jako jednu z prvních změn chce vláda prosadit vývoz zbraní – japonští výrobci by pak konkurovali Jižní Koreji, která pronikla mezi největší světové exportéry.
před 1 hhodinou

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 3 hhodinami

Na severu Evropy sílí úvahy o atomové bombě

Obavy z Ruska spolu s hrozbami Bílého domu kvůli Grónsku přiživily v severských zemích myšlenky na zapojení do jaderného odstrašení. Finsko už dříve signalizovalo ochotu přepravovat atomové bomby přes své území a Švédsko si přeje, aby ničivý arzenál měly „zdravé“ evropské demokracie. V tomto ohledu jedná o spolupráci s Francií a Velkou Británií. Vlastní atomovou zbraň si kvůli stávajícím smlouvám a vysokým nákladům nordický region nepořídí, míní expert Vlastislav Bříza. Za realističtější scénář považuje jejich sdílení.
před 3 hhodinami

Po požáru výškového domu v Berlíně zemřelo dítě

V Berlíně ve středu večer vypukl požár ve výškovém domě. Oznámili to hasiči, kterých na místě zasahovalo asi 170. V důsledku požáru zemřelo jedno dítě, další dvě osoby musely být resuscitovány. Jejich stav zatím není znám, napsala ve čtvrtek agentura DPA. Úřady o celkovém počtu zraněných dosud neinformovaly, ani o počtu bytů, které jsou neobyvatelné.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 7 hhodinami

Podezřelou z masové střelby v Kanadě je místní obyvatelka, oznámila policie

Podezřelou z masové střelby v obci Tumbler Ridge na západě Kanady je místní osmnáctiletá obyvatelka, uvedla ve středu na tiskové konferenci policie. Podle ní dívka zastřelila osm lidí, včetně své matky, nevlastního bratra, učitelky, pěti studentů střední školy a nakonec i sebe. Původně policie mluvila o celkem deseti mrtvých. Jaký byl motiv činu, zatím stále není zřejmé.
před 10 hhodinami
Načítání...