Polsko vojensky posílí hranici s Běloruskem. Minsk prý provozuje „pašeráckou službu“

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

„Posílení nebude činit tisíc, ale dva tisíce vojáků,“ sdělil náměstek polského ministra vnitra Maciej Wonsik, podle něhož vojenské posily dorazí na hranice v Podlaském a Lublinském vojvodství během následujících dvou týdnů.

Tlak na polsko-běloruských hranicích narůstá, i když není srovnatelný s tím, jaká byla situace před dvěma roky, podotkl Wonsik s odkazem na období, kdy se pokoušely hranice z Běloruska do Polska překonat tisíce migrantů, mimo jiné z Blízkého východu, Afghánistánu nebo Afriky, odkud prchali před chudobou nebo ozbrojenými konflikty.

Varšava a EU tehdy obvinily autoritářský režim, že migranty využil jako hybridní zbraň v odplatě za sankce Evropské unie uvalené na režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv a potlačování opozice. Polsko poté vybudovalo na hranici oplocení vybavené elektronickou ochranou. Migrantům se ale daří plot přelézat.

Wonsik v pondělí tvrdil, že na hranici s Běloruskem sílí agresivita vůči polským pohraničníkům a vojákům a z organizace nelegální migrace obvinil běloruské bezpečnostní složky. „Kdybychom měli na druhé straně skutečnou pohraniční stráž, a ne pašeráckou službu, tyto přechody by vůbec neexistovaly,“ prohlásil náměstek.

Vojenské cvičení a wagnerovci u hranic

Na hranicích jsou nyní rozmístěny přibližně dva tisíce vojáků a stovky policistů a příslušníků pohraniční stráže.

V posledních týdnech se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která se může podle Varšavy pokusit o destabilizaci východního křídla Aliance. Bělorusko také v pondělí zahájilo poblíž hranic s Polskem a Litvou vojenské cvičení, upozorňují agentury AP a server Onet.

Obě země posílily ostrahu hranic už dříve. K napětí přispěl také nedávný incident, kdy dva běloruské vrtulníky v malé výšce narušily polský vzdušný prostor. Minsk narušení hranic popřel.

Posily na západní hranici Ruska

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu oznámil, že Rusko posílí svá vojska u západních hranic. „Značnou hrozbu představuje militarizace Polska, které se stalo hlavním nástrojem protiruské politiky USA,“ prohlásil šéf obrany.

Údajná militarizace se podle něj projevuje nejenom posilováním armády, ale také nákupy zbraní z USA, Británie a Jižní Koreje. Šojgu tvrdí, že v blízkosti hranic takzvaného „svazového státu“, který formálně tvoří Rusko a Bělorusko, je asi 360 tisíc vojáků.

Podle Šojgua by Polsko navíc chtělo okupovat západní část Ukrajiny. Rusko z tohoto úmyslu obviňuje Varšavu dlouhodobě, aniž by existovaly jakékoliv důkazy. Bylo to přitom právě Rusko, které loni v únoru napadlo Ukrajinu a okupuje rozsáhlá území na jihu a východě země.

Ohrožení Ruska podle Šojgua představuje také nedávný vstup Finska do NATO. „Na finském území pravděpodobně dojde k rozmístění dalších armádních kontingentů NATO a útočných zbraní Aliance, které jsou s to na značnou vzdálenost zasáhnout kriticky důležité objekty na severozápadě Ruska,“ prohlásil Šojgu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 8 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.