V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.
Morawiecki po jednání s Fialou: Wagnerovci představují hrozbu pro východní křídlo NATO
Brífink po jednání české a polské vlády v Katovicích (zdroj: ČT24)
„Musíme být bdělí, protože Bělorusko a Rusko pracují společně na tom, aby destabilizovaly Polsko a východní křídlo NATO a EU,“ zdůraznil Morawiecki.
Varšava v tomto kontextu sdělila, že očekává ruské provokace a že do oblasti poblíž běloruského města Brest, které leží na hranici s Polskem, vysílá vojáky. Podle telegramového kanálu spojeného s wagnerovci se do Běloruska přesouvá či se již přesunulo na 10 tisíc členů této žoldnéřské skupiny.
V Katovicích proběhla osmá česko-polská mezivládní konzultace (zdroj: ČT24)
Shoda v otázce nelegální migrace
Osmého mezivládního rokování se v Katovicích zúčastnili zástupci ministerstev zahraničí, obrany, průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, zemědělství, financí, dopravy, pro místní rozvoj a pro vědu, výzkum a inovace.
Ministři jednali také o dopadech zvýšených dovozů zemědělských produktů z Ukrajiny, o emisní normě Euro 7, o českých zkušenostech z loňského předsednictví v Radě Evropské unie nebo o spolupráci ve vědě a výzkumu.
Česko a Polsko jsou jednotné například v názoru na vojenskou pomoc Ukrajině. Fiala sice nedávno kritizoval polské rozhodnutí nepodpořit reformu migračních pravidel EU, ale v Katovicích uvedl, že Česko a Polsko se ve snaze čelit nelegální migraci navzdory rozdílům ve strategii ohledně migračního paktu shodují.
„Jsme přesvědčeni, že nelegální migraci je potřeba řešit ještě před hranicemi EU,“ pokračoval Fiala. S návrhem nových migračních pravidel se podle něj podařilo dosáhnout pokroku. Zmínil azylové řízení na hranicích, zabránění volnému pohybu nelegálních migrantů na území členských států, snahu o lepší ochranu vnějších hranic EU či spolupráci se třetími zeměmi v potírání nelegální migrace.
Morawiecki: Nikdo nerozumí solidaritě lépe než Poláci a Češi
Evropský parlament podle Fialy přichází s mnohem liberálnější a otevřenější migrační politikou, což česká vláda nevidí ráda. Česko podle ministerského předsedy patří ke skupině zemí, jako jsou Dánsko či Rakousko, které chtějí problém nelegální migrace řešit mnohem intenzivněji než dosud mimo území EU.
Podle Morawieckého nikdo nerozumí solidaritě lépe než Poláci a Češi. „Obě země přijaly v přepočtu na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků, ukázaly opravdovou solidaritu a vzaly na sebe břemeno ve snaze zamezit humanitární katastrofě,“ míní polský premiér. Podle Fialy je nutné přesvědčit další evropské země a orgány, že mají situaci Česka a Polska více vnímat a poskytnout větší pomoc.
Také Morawiecki hovořil o potřebě dodatečných prostředků na náklady s přijetím ukrajinských uprchlíků a také o tom, že v nových migračních pravidlech nesmí být nerovnováha a diskriminace. „Trest za nepřijatého ilegálního imigranta je 20 tisíc eur a za přijetí jednoho uprchlíka obdržíme stokrát menší částku,“ poznamenal.
Energetika a dopravní propojení
Na mezivládní konzultaci se hovořilo také o bezpečnostních otázkách, o energetice (například plynovodu Stork II), o rozvoji jaderné energetiky, ale také o dopravní infrastruktuře.
Výstavba plynovodu Stork II by podle Fialy přispěla k diverzifikaci tras dodávek zemního plynu do Česka. Strategický projekt by podle něj zase o něco více prohloubil vzájemnou spolupráci. Termín zprovoznění v roce 2026 zůstává podle něj nezměněn. Česko nyní řeší, jakým způsobem projekt financovat, hledá alternativy k národním zdrojům.
„Má to ještě jeden aspekt. Kdybychom tento plynovod mohli vybudovat, znamenalo by to i možnost zajistit si kapacity v polských LNG terminálech. To by zase zlepšilo celkovou energetickou bezpečnost střední Evropy,“ upozornil Fiala.
První úsek – plynovod Stork I – byl zprovozněn v roce 2011, umožnil ale jen vedení plynu z Česka do Polska.
Česká a polská vláda dále řešily spolupráci při rozvoji jaderné energetiky, zejména pokud jde o výstavbu nových bloků nebo malých modulárních reaktorů.
Důležitým tématem byla podle Fialy dopravní infrastruktura. S Morawieckým a dalšími ministry si potvrdili zájem na brzkém dokončení přeshraničního spojení silnicemi D11 a S3. „Na české straně bychom rádi dokončili výstavbu příhraničního úseku do roku 2025, do roku 2028 by celá dálnice mohla být kompletní,“ poznamenal předseda české vlády.
Fiala mluvil o silných vztazích a spolupráci v EU i NATO
Morawiecki na tiskové konferenci hovořil také například o budoucnosti EU. Je podle něj nutné ji rozšířit o další země, například Moldavsko či Ukrajinu, ne o větší byrokracii. Podle polského premiéra není správnou cestou přidávat další kompetence Bruselu. Zmínil také nutnost zachování jednomyslného rozhodování členských států EU v některých otázkách. Evropská unie je podle Morawieckého vzácná, dokud všichni mají možnost realizovat své zájmy.
Podle Fialy bylo osmé mezivládní setkání důkazem silných vztahů a bohaté spolupráce. „Země jsou nejen dobrými sousedy, ale také blízkými partnery - v EU, v NATO. A jsme partneři, kteří sdílí podobný pohled na klíčové události této doby,“ zdůraznil. Spojenectví považuje za důležitější než dřív ve světle ruské agrese na Ukrajině.
Polsko je také hlavním partnerem letošních Dnů NATO v Ostravě. Fiala při této příležitosti Morawieckého na akci pozval.
Rychlejší přeprava obilí z Ukrajiny do zemí mimo EU
Fiala na brífinku zároveň apeloval na co nejrychlejší přepravu obilí z Ukrajiny do zemí mimo EU. Po odstoupení Ruska od černomořských obilných dohod je podle něj nutné umožnit co nejrychlejší zprůchodnění koridorů.
Moskva v pondělí informovala, že pozastavuje svou účast na obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí ujednání zprostředkovaného Tureckem a OSN byla mimo jiné ochrana nákladních lodí připlouvajících do tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorsku a Južneho – nebo z nich vyplouvajících.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, a to i bez Ruska.
„Rusko dál ničí infrastrukturu Ukrajiny a ničí také infrastrukturu na vývoz obilí z Ukrajiny, odstoupilo od obilné dohody a znovu ohrožuje potravinovou bezpečnost světa, lidí v Africe a na Blízkém východě. Ale samozřejmě to má také konkrétní dopady na středoevropské země,“ zakončil Fiala.
Česko-polské schůzky jsou pozitivní, shodli se Kolovratník s Decroix
„Vzhledem k tomu, že Polsko je naším sousedem, a k tomu, v jaké době se nacházíme, tak jednoznačně převažují pozitiva, protože hledat spojence má být cílem politiky,“ hodnotila česko-polské jednání pro Události, komentáře členka zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Eva Decroix (ODS).
Setkání ve formátu mezivládní konzultace se konalo celkově poosmé, podruhé během působení současného kabinetu.
„Polsko je logicky náš velký soused, máme s ním velmi dlouhou hranici. Když v tématech s Polskem najdeme společnou řeč, tak naše síla v Bruselu, Evropě je najednou mnohonásobně vyšší. Takže pozitiva převažují, ale bohužel tam cítím řadu nevyřčených otázek a potenciálních problémů v ohledu kompatibility ve V4, která se bohužel této vládě moc nedaří,“ míní místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Martin Kolovratník (ANO) s tím, že nepanuje shoda například na migračním paktu.
Podle Decroix je přirozené, že Česko chce řešit se zbytkem V4 v první řadě blízká témata. „Na prvním místě je to energetika, propojovat dálnice na druhém místě, hledat společná témata, která se nás týkají ve vztahu k Ukrajině, uprchlická krize. Ano, můžeme mít možná odlišné strategie v otázce migrace, ale stále jsme dva státy, které jsou velmi dotčené uprchlickou krizí,“ upozornila poslankyně s tím, že je dobré žádat v EU podporu na uprchlíky společně.
Některá témata je naopak obtížné otvírat, jako je otázka právního státu či protipotratová politika Polska. Stejně je ale třeba při setkáních dát šanci tomu nalézt společnou cestu, míní Decroix.
Události, komentáře: Osmá česko-polská mezivládní konzultace (zdroj: ČT24)