Wagnerova skupina

V letadle plně naloženém vojenským vybavením přiletěli ve středu do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce, a naopak ukončení spolupráce se Západem. Podobná situace v minulosti nastala i v jiných zemích regionu, například v Mali nebo v Burkina Fasu.

Protivládní demonstrant Jakub Jašek uzavřel dohodu o vině a trestu v případu, kdy přišel na demonstraci s nášivkou s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Za veřejné schvalování válečných zločinů dostal půlroční podmínku a roční zákaz účasti na veřejných politických shromážděních na území Prahy. Obvodní soud pro Prahu 1 schválil dohodu na konci února. ČT to řekla mluvčí soudu Eva Švíglerová. Verdikt zahrnuje i Jaškův předchozí trest z podobné kauzy.

Do hlavního města Burkina Fasa Ouagadougou dorazil kontingent ruských vojáků, napsala agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní zdroje ze zahraničí. Jde o první významné ruské nasazení v této zemi. Nová ozbrojená skupina by mohla navázat na činnost wagnerovců, kteří prosazovali ruský vliv v Africe.

Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže, který přišel na zářijovou protivládní demonstraci v tričku s logem Wagnerovy skupiny. Za schvalování ruských válečných zločinů mu uložil tři sta hodin obecně prospěšných prací, tričko pak propadne státu. Vyplývá to z pravomocného trestního příkazu, který ČT získala. Muž se hájil tím, že wagnerovci jsou legální skupina, proti verdiktu se ale neodvolal.

Za veřejné schvalování válečných zločinů Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na 2,5 roku. Trestného činu se podle nepravomocného rozsudku dopustil tím, že měl na květnové protivládní demonstraci na Václavském náměstí na batohu nášivku s logem ruské Wagnerovy skupiny. Jašek se středečního jednání nezúčastnil. Za nošení nášivky byl souzen i v minulosti, i tehdy ho soud potrestal podmínkou. Odvolací soud ale tehdejší rozsudek zrušil a případ vrátil policii k došetření.

Policisté opět obvinili demonstranta Jakuba Jaška z veřejného schvalování válečných zločinů. ČT to řekla dozorující státní zástupkyně Katarína Kandová. Jašek měl na březnovém protivládním protestu na sobě nášivky s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Obvodní soud pro Prahu 1 mu uložil půlroční podmínku, peněžitý trest a roční zákaz pobytu v Praze. Odvolací instance ale kauzu vrátila k došetření. Muž vinu odmítá.

Muž, kterého při zářijové protivládní demonstraci v Praze zadržela policie, míří před soud. Žalobci k němu podali návrh na potrestání kvůli schvalování genocidy. České televizi to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Muž měl na tričku symbol žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který podle policie podporuje ruskou agresi proti Ukrajině. Muž se při zadržení hájil tím, že wagnerovci jsou legální skupina.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. Ukrajina tento týden oznámila, že několik set bývalých wagnerovců se vrátilo do bojů na východě země.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle ředitele Michala Koudelky odhalila, že jeden z dlouhodobých agentů Ruska v České republice zajistil za úplatu několika tisíc eur šíření ruské propagandy, která se týkala rusko-ukrajinské války. Koudelka to řekl na konferenci o dezinformacích ve sněmovně. Zdrojem dezinformací je podle zjištění ČT také ruské kulturní centrum v Praze. Funguje dále i navzdory tomu, že jeho zřizovatel je na sankčním seznamu.

Norská policie zatkla někdejšího velitele ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andreje Medvěděva kvůli podezření, že se pokoušel nelegálně překročit hranici zpět do Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na jeho advokáta. Medvěděv letos v lednu překonal přísně střeženou severskou hranici na útěku z Ruska a v Norsku zažádal o azyl s tím, že je ochoten svědčit o působení wagnerovců ve válce na Ukrajině.

Ukrajinská armáda zaznamenala dílčí postup u města Bachmut, konkrétně směrem na sever a jih od něj. Zdejší ofenziva je sice pomalá, ale pro vývoj války důležitá. Navrácení města zpět do rukou Ukrajinců by znamenalo velkou ránu pro ruskou propagandu. Z města se totiž během těžkého a dlouhého ruského dobývání stal symbol. Vyvíjením tlaku na Bachmut ukrajinská armáda rovněž ztěžuje okupantům možnost, aby posílili pozice na jižní frontě.

Ukrajinské síly ovládly ves Andrijivka jižně od Bachmutu v Doněcké oblasti na východě země, informoval v pátek ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o situaci na bojišti. Ukrajinská média informují, že v noci na pátek Rusové útočili například na okolí Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti, výbuchy jsou hlášeny ale i z Chmelnycké oblasti v západní části Ukrajiny.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Česko i celá Evropská unie by měly po vzoru Velké Británie umístit wagnerovce na seznam teroristických organizací. Vyzývají k tomu některé nevládní organizace i politici. Podle ministerstva zahraničí to ale v Česku naráží na právní překážky. Úřady nicméně skupinu považují za bezpečnostní riziko a podle informací ČT prověřují aktivity některých podnikatelů na Teplicku, kde měl firmu i nedávno zesnulý zakladatel žoldácké organizace Jevgenij Prigožin.

Za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci v pondělí odvolací Městský soud v Praze potvrdil Jaroslavu Popelkovi čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a půl. Stvrdil mu také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Popelka se pondělního jednání nezúčastnil, v červnu u soudu uvedl, že podle jeho názoru jde nanejvýš o přestupek.

Ruská Wagnerova skupina stojí vedle ruských invazních vojsk za tisícovkami nahlášených válečných zločinů spáchaných na Ukrajině. Tamní civilní rozvědka se snaží tyto zločiny co nejpřesněji dokumentovat. Na Ukrajině o tom natáčela zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruští vyšetřovatelé prohlásili, že Jevgenij Prigožin zemřel při středeční nehodě letadla. Genetická analýza podle nich ukázala, že identita zemřelých souhlasí se jmény uvedenými na seznamu pasažérů. Na palubě bylo s Prigožinem dalších devět lidí, mimo jiné jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Mezi mrtvými jsou i tři členové posádky.

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

V ruské Tverské oblasti ve středu večer havarovalo soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který při nehodě údajně zemřel. Na sociálních sítích se objevuje množství spekulací a konspiračních teorií, podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je ale pravděpodobné, že Prigožin je skutečně po smrti. I vzhledem k tomu, že na palubě měl být také zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Incident by u části Rusů mohl podle něj vyvolat nějakou reakci, míní Dvořák.

V ruské Tverské oblasti havarovalo ve středu večer soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Zemřelo všech sedm cestujících a tři členové posádky. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija později potvrdila, že na palubě byl i zakladatel wagnerovců. Spolu s ním byl v letadle i jeden z velitelů skupiny Dmitrij Utkin, připojil úřad. Příčina pádu letadla je předmětem vyšetřování, některé zdroje spekulují, že bylo sestřeleno, jiné hovoří o náloži přímo na palubě.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.