Wagnerova skupina strana 2 z 5

Podle informací ruských úřadů ve středu zemřel šéf žoldnéřů Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Byl na seznamu pasažérů soukromého letadla, které havarovalo v ruské Tverské oblasti. Prigožin, který se již jako mladý dostal za kriminální aktivity do vězení, se před spoluzaložením wagnerovců věnoval podnikání v gastronomii. Sblížil se tak s ruským vládcem Vladimirem Putinem a brzy se dostal až na vrchol válečné mašinérie. Příležitost mu nabídly konflikty v Sýrii či Africe, a zejména ruská válka na Ukrajině.

V ruské Tverské oblasti ve středu večer havarovalo soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, který při nehodě údajně zemřel. Na sociálních sítích se objevuje množství spekulací a konspiračních teorií, podle komentátora Českého rozhlasu Plus Libora Dvořáka je ale pravděpodobné, že Prigožin je skutečně po smrti. I vzhledem k tomu, že na palubě měl být také zakladatel wagnerovců Dmitrij Utkin. Incident by u části Rusů mohl podle něj vyvolat nějakou reakci, míní Dvořák.

V ruské Tverské oblasti havarovalo ve středu večer soukromé letadlo. Na seznamu pasažérů byl i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Zemřelo všech sedm cestujících a tři členové posádky. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija později potvrdila, že na palubě byl i zakladatel wagnerovců. Spolu s ním byl v letadle i jeden z velitelů skupiny Dmitrij Utkin, připojil úřad. Příčina pádu letadla je předmětem vyšetřování, některé zdroje spekulují, že bylo sestřeleno, jiné hovoří o náloži přímo na palubě.

Po neúspěšné a epizodní vzpouře cílené na Moskvu otočili wagnerovci hlavní pozornost na Afriku. Šéf ruské militární skupiny Jevgenij Prigožin poprvé od června výrazněji veřejně vystoupil, když natočil video, v němž popisuje cíle jeho skupiny v Mali a Středoafrické republice. Wagnerovci jsou mezitím stále aktivní také v Bělorusku.

Polsko rozmístí poblíž hranic s Běloruskem kolem deseti tisíc vojáků. Varšava tak chce odradit agresora od případného útoku, řekl rozhlasové stanici Polskie Radio ministr obrany Mariusz Blaszczak. O zvyšování počtu vojáků, kteří mají podpořit pohraniční stráž u hranic s Běloruskem, informovali polští činitelé už dříve. Varšava tyto kroky podle prohlášení činí v souvislosti s nárůstem migrace a přítomností ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny v Bělorusku.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Polsko vyšle další dva tisíce vojáků na hranici s Běloruskem. Je to dvojnásobek toho, co původně žádala pohraniční stráž kvůli zvýšené migraci. Varšava a EU dříve obvinily Minsk, že běžence využil jako hybridní zbraň. V poslední době se navíc poblíž hranic objevili ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny, která má podle polského premiéra Mateusze Morawieckého za cíl destabilizovat situaci na východním křídle NATO. Rusko v reakci na „militarizaci Polska“ oznámilo posílení svých vojsk u západních hranic.

Svržený nigerský prezident Mohamed Bazoum varoval, že celá oblast Sahelu může kvůli působení wagnerovců skončit pod ruským vlivem. Síla žoldnéřů však není tak velká, jak by se mohlo zdát, řekl politický geograf Bohumil Doboš v Událostech, komentářích. Wagnerovci podle něj sice dokáží udržet režimy, ale ohrožují stabilitu. Dokáže si také představit, že by v Nigeru vojensky zasáhlo hnutí ECOWAS (Hospodářské společenství západoafrických států), nedokáže ale odhadnout, zda by bylo úspěšné.

Francie dokončila evakuaci svých občanů a dalších Evropanů z Nigeru. Jde celkem o 1079 lidí, uvedla francouzská diplomacie. V hlavním městě Nigeru, Niamey, se mezitím shromáždily stovky stoupenců vojenské junty, přičemž řada z nich si přinesla velké ruské vlajky. S odvoláním na své zpravodaje na místě to napsala agentura AFP. Minulý týden provedla v Nigeru armáda převrat a svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma.

Mezinárodní situaci okolo Nigeru, který minulý týden zažil vojenský převrat, eskaloval výrok sousedního Mali a Burkina Faso. Tamní režimy budou považovat jakýkoliv vojenský zásah proti nově ustanovené juntě za vyhlášení války. Převrat slovně podpořil i šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin. Skupina západoafrických států ECOWAS však uzavřela vzdušný prostor nad Nigerem pro komerční lety a požaduje okamžité propuštění zajatého prezidenta Bazouma. Evropské státy mezitím evakuují své občany.

Pučisté v Nigeru obvinili Francii z toho, že plánuje v zemi vojensky zasáhnout, aby osvobodila svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Francie podle nich obdržela od svržené vlády povolení k náletům. Niger byl v minulosti francouzskou kolonií. Paříž převrat odsoudila a vyzvala k návratu Bazouma do funkce. V pondělním prohlášení zdůraznila, že prioritou je bezpečnost Francouzů. Změny v Nigeru naopak uvítal šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, strůjcům puče nabídl pomoc s nastolením pořádku. Mezitím v zemi během pondělního večera došlo k zatčení tří ministrů.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Evropská unie pozastavila finanční podporu a bezpečnostní spolupráci s Nigerem, kde po vojenském puči v pátek převzal moc výbor vedený generálem Abdourahamanem Tianim a svrhl prezidenta Mohameda Bazouma. Oznámil to v sobotu šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Africká unie (AU) mezitím podle agentury AFP vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Polsko bedlivě sleduje situaci u hranic s Běloruskem. Na území sousední země, jen pár kilometrů od Polska, cvičí žoldnéři z Wagnerovy skupiny s běloruskou armádou. Varšava se rozhodla přesunout své vojáky zejména do okolí města Suvalky, které leží mezi Běloruskem a ruskou exklávou Kaliningradem.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního ruského nacionalistu Igora Girkina. Tajná služba FSB ho viní z podněcování k extremismu. Moskevský soud uvalil na Girkina vazbu do 18. září, uvedla ruská média. Hrozí mu pět let za mřížemi. Girkin v posledních dvou měsících kritizoval šéfa Kremlu Vladimira Putina a jeho okolí, negativně se ovšem vyjadřoval i na adresu šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina. Žádal daleko masivnější zapojení země do války.

V Katovicích se za účasti českého premiéra Petra Fialy (ODS) a devíti ministrů jeho kabinetu uskutečnila osmá česko-polská mezivládní konzultace. Diskutovalo se mimo jiné o pomoci Ukrajině, spolupráci v energetice a dopravní infrastruktuře či aktuální agendě Evropské unie. Polský premiér Mateusz Morawiecki zároveň oznámil, že Wagnerova skupina je v Bělorusku ve stále větším počtu a že představuje ohrožení pro Polsko a východní křídlo NATO.

Mnoho Rusů je tiše zděšeno tím, že ruské ozbrojené síly demolují ukrajinská města, vyhánějí nevinné rodiny z jejich domovů a unášejí tisíce dětí. Ve středečním projevu na britském velvyslanectví v Praze to řekl šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore. Ukrajina podle něj za poslední měsíc osvobodila větší část území, než Rusko zabralo za poslední rok. Řekl také, že MI6 aktuálně věnuje nejvíce svých prostředků na Čínu, a vzpomněl její politiku sbírání zahraničních dat při prodeji vakcín proti koronaviru.

Městský soud v Praze zrušil půlroční podmínku, kterou za veřejné schvalování válečných zločinů dostal protivládní demonstrant Jakub Jašek. Případ vrátil k došetření státní zástupkyni. ČT to zjistila z justiční databáze. Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal muže za to, že měl na sobě na březnovém protestu na Václavském náměstí nášivky s písmenem Z a logem ruské Wagnerovy skupiny. Kromě podmínky mu uložil peněžitý trest a na rok zakázal pobyt na území Prahy. Jašek vinu odmítl a proti verdiktu se odvolal.

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Osmnáct dní po vzpouře wagnerovců se na veřejnosti poprvé objevily záběry náčelníka ruského generálního štábu. O osudu Valerije Gerasimova se doteď spekulovalo na mnoha úrovních. Stejně jako o ministru obrany Šojguovi, kterého ale státní média ukázala už dřív. Kreml zatím oznámil, že vůdce vzbouřenců Jevgenij Prigožin se pět dní po nepovedeném povstání setkal s ruským prezidentem a ujistil ho o své loajalitě.

Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.

Rada bezpečnosti OSN odhlasovala konec deset let trvající mírové mise v africkém Mali, v jejímž rámci působí i několik českých vojáků. Podle USA v ukončení mise sehrál roli vůdce ruské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, napsala agentura Reuters. Vojenská junta v Mali už dříve navázala s wagnerovci spolupráci.

Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj připustil, že jej rozčilují názory, že postup ukrajinské protiofenzivy na východě a jihu země je pomalejší, než se čekalo. V rozhovoru pro americký deník The Washington Post si postěžoval také na to, že ukrajinským silám chybí vzdušná převaha, bez které by se západní partneři do ofenzivy nepustili. Uvedl také, že pokus wagnerovců o povstání v Rusku neměl na dění na frontě vliv.

Wagnerova skupina pomáhala Moskvě posledních pět let v tichosti rozšiřovat ruský vliv na africkém kontinentu prostřednictvím bezpečnostních smluv či propagandou v médiích. Po neúspěšném ozbrojeném povstání zůstává ale osud žoldnéřů v regionu nejistý. Podle Kremlu mají aktivity wagnerovců v Africe pokračovat, není ale zřejmé, zda je bude řídit Jevgenij Prigožin z Běloruska. Pokud by společnost skončila, v Africe by se ocitly bez práce tisíce žoldnéřů, čehož by mohly využít tamní ozbrojené skupiny.