Demokratizace Ruska teď není možná, tamní obyvatelé přistoupili na to, že žádná pravda neexistuje, i když třeba propagandě nevěří, řekl rusista z Curyšské univerzity Tomáš Glanc v Interview ČT24. V zemi chybí úcta k jedinci a životu a režim mrhá bohatstvím a lidským potenciálem, a i když ekonomický kolaps není reálný, sílí hlasy, že kremelský režim směřuje k zániku, komentuje.
Od vzpoury Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny uplynul více jak týden a ruská propaganda se incidentu pokouší využít ve svůj prospěch, přibližuje Glanc. Ruský establishment prohlásil, že „ruský lid“ má být semknutý jako nikdy. „Připomíná to ‚krásnou‘ rétoriku naší československé normalizace po okupaci v roce 1968,“ komentuje rusista.
Jde podle něj o další důkaz, že v Rusku je realita zaměněna s propagandou. To má být výsledkem nepsaného kontraktu mezi Kremlem a veřejností, který vznikal v uplynulých dvaceti letech. V této době se životní úroveň trochu zvyšovala a režim dával jasně najevo, že plést se do politiky je nežádoucí. Tedy pokud se Rusové nebudou projevovat občansky, například zajímat se o to, kam mizí ruské bohatství, mají se dočkat kýžené stability, popisuje Glanc.
Ruská společnost tak reagovala mimo jiné na bouřlivá devadesátá léta, která kromě svobody slova a nebývalého provázání ruské společnosti a kultury se zbytkem světa přinesla také drastické projevy. „Bída byla v některých místech opravdu radikální a kriminalita byla dost neřízená a nekontrolovaná,“ připomíná expert. Připomněl slova spisovatele Vladimira Sorokina, který v květnu v Praze řekl, že Rusům se v devadesátých letech nepodařilo pohřbít monstrum totality a nynější režim z něj udělal zombie, která chce zničit svět.
Apatická ruská společnost
Značnou část společnosti propaganda nijak nezneklidňuje, podotýká Glanc, už dávno je zvyklá, že všechna politická prohlášení jsou produktem propagandy a mají nějaký účel. Rusista připomíná, že detailní filmy o impozantních palácích ruských elit, jež vyrostly kvůli korupci a rozkrádání veřejných peněz, viděly v Rusku desítky milionů lidí, přesto režim a společnost existují v harmonii.
„Lidé přistoupili, to mi připadá skoro nejnebezpečnější, na to, co se jim po léta vnucuje, že totiž nakonec neexistuje žádná pravda,“ upozorňuje Glanc.
Zároveň dodává, že závoj propagandy není neproniknutelný, a kdyby za něj veřejnost nahlédnout chtěla, může. Přesto je podle rusisty režimní propaganda sofistikovaná a schopná a televizní pořady sledují i ti, kteří kremelské linii nevěří. Ti se v jistém smyslu baví tím, jak přední figury propagandy vyhrožují Evropě, či co říkají o ukrajinských dětech, podotýká Glanc.
V Rusku chybí úcta k lidské důstojnosti, zmiňuje také. Způsob, jakým se tam od dětství zachází s jednotlivcem, je proti Evropě odlišný a společnost v důsledku nešokuje, že na Ukrajině denně umírají stovky Rusů i Ukrajinců, přestože to všichni dobře vědí, upozorňuje. Když Prigožin prohlásil, že záminky pro invazi byly vylhané, režim reagoval tak, že mu vrátil zabavené peníze a dal signál, že Prigožin je pod naprostou kontrolou, dodal.
Ekonomický kolaps je těžko představitelný
Na demokratizaci Ruska je podle něj v současné situaci pozdě. „Existují hlasy zevnitř Ruska, ale i od analytiků, pozorovatelů, které mluví o tom, že vývoj směřuje ke konci systému,“ připouští analytik s tím, že například dle spisovatele Borise Akunina je kremelský režim odsouzen k zániku, válka je prohraná a otázkou zůstává jen to, jak dlouho to bude trvat a jakou cenu Ukrajina a Rusko zaplatí.
Podobně mluví i zkušení analytici, zdůrazňuje Glanc a zmiňuje předního amerického komentátora Fareeda Zakariu. Ten hovoří o tom, že Rusko neprohrává pouze válku, ale celé 21. století – místo modernizace, digitalizace a otevírání společnosti táhne Moskva proti homosexualitě, utrácí obrovské zdroje na výrobu zbraní a mrhá lidským potenciálem.
Evropa se domnívala, že tvrdé sankce rychle vyčerpají ruskou ekonomiku a země tak nebude schopná vést rozsáhlou válku, taková idea ale byla iluzí, říká Glanc. Moskva sankce obchází a ilegálně importuje. „Ekonomický kolaps je těžko představitelný, ačkoliv ruská ekonomika neprosperuje a příjmy obyvatelstva i státních kartelů se snižují. Pořád jsou ale dost velké, aby Rusko mohlo vést válku,“ uzavírá rusista z Curyšské univerzity.
