Tlak Západu zrychlil rusko-čínské sbližování. Pekingu ale oslabený Putin vyhovuje

Nahrávám video

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.

Čína vítá na rudém koberci ruské představitele, které Západ trestá sankcemi za agresi na Ukrajině. Mišustin je zatím nejvýše postavený představitel Moskvy, který navštívil Peking od začátku plnohodnotné invaze. „Spolupráce mezi Čínou a Ruskem se vyznačuje pružností, velkým potenciálem a rozsáhlým prostorem, který se letos ještě zvýraznil,“ prohlásil čínský premiér Li Čchiang.

Rusko si pochvaluje, že Čína mu pomáhá zbavit se závislosti na dolaru. Letos má obchod dosáhnout dvou set miliard dolarů. Pragmatická spolupráce obou zemí se navíc posouvá na novou úroveň. Peking podle prezidenta Si-Ťin pchinga usiluje o otevřenější regionální trh a chce spolupracovat s Ruskem a zeměmi Eurasijské ekonomické unie na společném budování nové Hedvábné stezky, která je formou ekonomické diplomacie Pekingu.

Mišustin v doprovodu stovek vlivných Rusů

Stále užší rusko-čínské vazby dokazuje i početná delegace podnikatelů, která Mišustina na čínské misi doprovází. Jde o zhruba pět set nejvýznamnějších byznysmenů, včetně šéfů bank nebo těžebních společností. Mezi nimi jsou i oligarchové, kteří figurují na sankčních seznamech Evropské unie.

Peking a Moskva se sbližují úměrně tomu, jak se zhoršují vztahy se Západem. Prioritou je prolomit koalici demokratických států, které se proti nim šikují. Naposledy se to ukázalo na summitu hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 v japonské Hirošimě. Lídři G7 Peking vyzvali, aby „tlačil na Rusko“ s cílem zastavit jeho agresi vůči Ukrajině. Skupina ale také kriticky upozornila na stav lidských práv v zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři, což vyvolalo odmítavou reakci Číny.

Peking opakovaně vyzval k uzavření míru na Ukrajině, ruskou invazi ale nikdy neodsoudil, což vyvolává kritiku Západu. „Vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou na nebývale vysoké úrovni. Vyznačují se vzájemným respektem k zájmům druhé strany, snahou společně reagovat na výzvy, což je spojeno se zvýšenou turbulencí na mezinárodní scéně a tlakem ze strany kolektivního Západu,“ konstatoval Mišustin.

Vhodná doba na rozšíření čínského vlivu

Čína je v současné době vůbec největším spojencem Ruska, zároveň ale sleduje hlavně vlastní zájmy. Válkou oslabený šéf Kremlu Vladimir Putin je totiž užitečný k posílení čínského vlivu. Obě země si konkurují třeba v bývalých sovětských republikách. Peking už neláká jen na investice, ale i na bezpečnostní spolupráci.

Obyčejným Číňanům se přitom změny líbí. Komentář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně toho, že se Rusko stává vazalem Číny, strhl na sociálních sítích lavinu zájmu.

„Myslím, že Rusko je na Číně určitě závislejší než Čína na Rusku. Dokládá to statistika, kdy Čína je pro Rusko nyní nejdůležitějším obchodním partnerem, ale Čína má Rusko jen jako jednoho z deseti nejdůležitějších obchodních partnerů,“ podotkla sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis. „Ty země mají spoustu sporů, i když se to teď nezdá, například podoba čínsko-ruské hranice dlouho představovala velký problém, takže to brzdilo spolupráci, která byla méně intenzivní než nyní,“ říká expertka.

Čína nyní dodává Rusku některé technologie dvojího využití, finanční nástroje, díky nimž může realizovat mezinárodní obchod, a naopak má zájem o ruské fosilní zdroje. Podle Fantové si ale dává velký pozor, aby se nestala na někom závislou. „Snaží se dodavatele diverzifikovat a snaží se odebírat z Ruska jen tolik energií, aby se na něm nestala závislou. Si Ťin-pching v těchto dnech podpořil plynovod z Turkmenistánu, nikoli ze Sibiře, jak chtěl Putin,“ upozornila sinoložka v Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 1 mminutou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 32 mminutami

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 6 hhodinami

Evropský pohled