Tlak Západu zrychlil rusko-čínské sbližování. Pekingu ale oslabený Putin vyhovuje

Nahrávám video

Vztahy Moskvy a Pekingu jsou na bezprecedentní úrovni, oznámil ruský premiér Michajl Mišustin, který přijel s početnou podnikatelskou delegací do Číny. Pro Moskvu je spolupráce s Pekingem v době její agrese na Ukrajině zásadní, jelikož kvůli západním sankcím je teď čínský trh hlavním odběratelem ruské nafty a plynu. Opačným směrem zase proudí spotřební zboží nebo auta. Peking ale současně využívá situace, kdy Rusko oslabuje izolace ze strany Západu, a snaží se rozšířit svůj vliv ve světě.

Čína vítá na rudém koberci ruské představitele, které Západ trestá sankcemi za agresi na Ukrajině. Mišustin je zatím nejvýše postavený představitel Moskvy, který navštívil Peking od začátku plnohodnotné invaze. „Spolupráce mezi Čínou a Ruskem se vyznačuje pružností, velkým potenciálem a rozsáhlým prostorem, který se letos ještě zvýraznil,“ prohlásil čínský premiér Li Čchiang.

Rusko si pochvaluje, že Čína mu pomáhá zbavit se závislosti na dolaru. Letos má obchod dosáhnout dvou set miliard dolarů. Pragmatická spolupráce obou zemí se navíc posouvá na novou úroveň. Peking podle prezidenta Si-Ťin pchinga usiluje o otevřenější regionální trh a chce spolupracovat s Ruskem a zeměmi Eurasijské ekonomické unie na společném budování nové Hedvábné stezky, která je formou ekonomické diplomacie Pekingu.

Mišustin v doprovodu stovek vlivných Rusů

Stále užší rusko-čínské vazby dokazuje i početná delegace podnikatelů, která Mišustina na čínské misi doprovází. Jde o zhruba pět set nejvýznamnějších byznysmenů, včetně šéfů bank nebo těžebních společností. Mezi nimi jsou i oligarchové, kteří figurují na sankčních seznamech Evropské unie.

Peking a Moskva se sbližují úměrně tomu, jak se zhoršují vztahy se Západem. Prioritou je prolomit koalici demokratických států, které se proti nim šikují. Naposledy se to ukázalo na summitu hospodářsky nejvyspělejších zemí světa G7 v japonské Hirošimě. Lídři G7 Peking vyzvali, aby „tlačil na Rusko“ s cílem zastavit jeho agresi vůči Ukrajině. Skupina ale také kriticky upozornila na stav lidských práv v zemi nebo čínské ambice v Jihočínském moři, což vyvolalo odmítavou reakci Číny.

Peking opakovaně vyzval k uzavření míru na Ukrajině, ruskou invazi ale nikdy neodsoudil, což vyvolává kritiku Západu. „Vztahy mezi Ruskem a Čínou jsou na nebývale vysoké úrovni. Vyznačují se vzájemným respektem k zájmům druhé strany, snahou společně reagovat na výzvy, což je spojeno se zvýšenou turbulencí na mezinárodní scéně a tlakem ze strany kolektivního Západu,“ konstatoval Mišustin.

Vhodná doba na rozšíření čínského vlivu

Čína je v současné době vůbec největším spojencem Ruska, zároveň ale sleduje hlavně vlastní zájmy. Válkou oslabený šéf Kremlu Vladimir Putin je totiž užitečný k posílení čínského vlivu. Obě země si konkurují třeba v bývalých sovětských republikách. Peking už neláká jen na investice, ale i na bezpečnostní spolupráci.

Obyčejným Číňanům se přitom změny líbí. Komentář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně toho, že se Rusko stává vazalem Číny, strhl na sociálních sítích lavinu zájmu.

„Myslím, že Rusko je na Číně určitě závislejší než Čína na Rusku. Dokládá to statistika, kdy Čína je pro Rusko nyní nejdůležitějším obchodním partnerem, ale Čína má Rusko jen jako jednoho z deseti nejdůležitějších obchodních partnerů,“ podotkla sinoložka Simona Fantová z projektu Sinopsis. „Ty země mají spoustu sporů, i když se to teď nezdá, například podoba čínsko-ruské hranice dlouho představovala velký problém, takže to brzdilo spolupráci, která byla méně intenzivní než nyní,“ říká expertka.

Čína nyní dodává Rusku některé technologie dvojího využití, finanční nástroje, díky nimž může realizovat mezinárodní obchod, a naopak má zájem o ruské fosilní zdroje. Podle Fantové si ale dává velký pozor, aby se nestala na někom závislou. „Snaží se dodavatele diverzifikovat a snaží se odebírat z Ruska jen tolik energií, aby se na něm nestala závislou. Si Ťin-pching v těchto dnech podpořil plynovod z Turkmenistánu, nikoli ze Sibiře, jak chtěl Putin,“ upozornila sinoložka v Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 4 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 6 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 7 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 9 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.