Charkov zasáhl nejsilnější útok od začátku plošné invaze, úřady hlásí mrtvé

Při nejsilnějších ruských útocích na Charkov od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině zemřeli tři lidé, dalších 22 osob je zraněných, informuje s odkazem na starostu druhého největšího ukrajinského města Ihora Terechova agentura AFP. Další dva lidé podle ukrajinských úřadů zemřeli v důsledku ruských útoků v Chersonské oblasti.

Město utrpělo „nejsilnější útok od začátku plošné války“ v únoru 2022, oznámil starosta. Upřesnil, že v krátkém časovém úseku došlo nejméně ke čtyřiceti explozím.

„Nepřítel útočí současně raketami, bezpilotními letouny Šáhed a řízenými leteckými bombami,“ přiblížil Terechov. Dodal, že Rusové nasadili nejméně 48 Šáhedů, dvě rakety a čtyři řízené bomby.

Nahrávám video
Události: Masivní ruský útok na Charkov
Zdroj: ČT24

Mezi zraněnými je podle Terechova půldruhého měsíce staré nemluvně a čtrnáctiletá dívka. Poškozeno bylo osmnáct bytových a třináct rodinných domů.

Zvuk roztříštěných oken probudil okolo půl čtvrté ráno i Ludmilu, která žila ve čtvrtém patře devítipodlažní budovy kousek od charkovského centra se synem a vnučkou. „Vzbudila jsem pak svého syna, který usnul u televize a nic z toho neslyšel. Když to začalo, tak jsme rychle vzali doklady a vyběhli ven,“ prohlásila Ukrajinka.

Zranění utrpěl také jeden člověk v Kupjansku v Charkovské oblasti, uvedl šéf oblasti Oleh Syněhubov.

Charkov je převážně ruskojazyčné město, před válkou v něm žilo více než 1,4 milionu lidí. Nachází se necelých padesát kilometrů od ruských hranic na severovýchodě Ukrajiny a stejně jako většina ostatních měst v zemi je pravidelně terčem nočních úderů.

Ruské síly útočily i na Chersonskou oblast. V důsledku ostřelování a dronových či leteckých útoků zemřeli dva lidé a dalších deset bylo zraněno, informoval oblastní šéf Oleksandr Prokudin. Poničeny byly dvě vícepatrové budovy, dvanáct rodinných domů a hospodářské prostory.

Kyjev oznámil sestřelení ruské stíhačky

Moskva zase tvrdí, že v noci na sobotu na její území opět útočily ukrajinské bezpilotní letouny. Podle úřadů muselo být dočasně uzavřeno hlavní moskevské letiště Šeremetěvo.

Kyjev ohlásil, že se mu podařilo nad Kurskou oblastí sestřelit ruskou stíhačku Su-35. Ukrajinské letectvo na Telegramu sdílelo video, na němž je vidět v poli hořící letoun, podrobnosti k operaci nezveřejnilo. O ztrátě stíhačky informují i ruští vojenští blogeři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
před 1 hhodinou

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 3 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 6 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 9 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 13 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 13 hhodinami
Načítání...