SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.

Cílené ocenění firmy vychází z předpokladu, že SpaceX v budoucnu získá dominantní postavení na trzích, které zatím prakticky neexistují. To znamená od pilotovaných misí na Mars až po vesmírná datová centra pro umělou inteligenci (AI).

Analytici upozorňují, že zveřejnění konkrétní cílové ceny akcií v této fázi procesu je neobvyklé. Firmy obvykle před zahájením prezentací pro investory, takzvané roadshow, zveřejňují pouze cenové rozpětí a finální cenu stanovují až krátce před debutem na burze. Roadshow firmy SpaceX má začít ve čtvrtek a bude zřejmě jednou z nejvíce sledovaných prezentací před primární nabídkou akcií za poslední roky.

Partner americké advokátní kanceláře Wilson Sonsini Goodrich & Rosati Weiheng Chen poznamenal, že neexistuje žádné pravidlo, které by zakazovalo nekonvenční plán firmy stanovit pro primární nabídku pevnou cenu. „Musk jednoduše volí přístup ‚ber nebo nech být‘, který vyhovuje jeho stoupencům a který je také rozumný vzhledem k tržním podmínkám a nedostatku srovnatelných společností,“ řekl Chen.

Zdroje však upozorňují, že plány společnosti na vstup, včetně výše kapitálu, se mohou v době roadshow změnit.

Trh velkých primárních emisí byl v posledních letech spíše utlumený, SpaceX by měl zahájit očekávanou vlnu vstupů velkých soukromých firem na burzu. Analytici považují nabídku akcií SpaceX za jednu z nejvýznamnějších za poslední roky, podobně jako očekávané vstupy firem zaměřených na AI, například OpenAI nebo Anthropic.

Muskův přístup k akciím

Musk podle zdrojů i v mnoha dalších ohledech mění zavedená pravidla přípravy primární veřejné nabídky akcií. SpaceX například plánuje dát větší prostor drobným investorům při přidělování akcií a zároveň usiluje o dřívější zařazení společnosti do akciových indexů. Nastavení struktury řízení firmy má přitom zachovat silnou kontrolu zakladatele.

Agentura Reuters už dříve uvedla, že SpaceX zvažuje vyčlenění až 30 procent nabídky pro drobné investory, což je u primární nabídky mimořádně vysoký podíl. Cílem je využít vysokého zájmu Muskova publika a rozšířit vlastnickou základnu firmy.

Nabídka má být podle zdrojů strukturována jako čistě primární emise, což znamená, že veškerý výtěžek získá samotná společnost a stávající akcionáři nebudou v rámci primární nabídky prodávat své podíly. Musk by navíc měl být po vstupu na burzu vázán zákazem prodeje svých akcií po dobu 366 dní, což má investory ujistit o jeho dlouhodobém závazku vůči firmě. Získané prostředky má SpaceX využít mimo jiné na rozšíření výpočetní kapacity pro AI a na další rozvoj své satelitní sítě.

Musk založil firmu SpaceX v roce 2002. Začátkem letošního roku se společnost spojila s Muskovým start-upem xAI zaměřeným na umělou inteligenci. Ocenění firmy je podle analytiků obtížné, protože SpaceX nemá na trhu přímou srovnatelnou konkurenci. Upozorňují také, že SpaceX nelze snadno porovnávat s jinými firmami. Například běžné ukazatele ocenění, jako je poměr ceny k zisku, v tomto případě nelze použít, protože firma loni vykázala ztrátu. Odhady se proto výrazně liší. Například společnost Morningstar firmu SpaceX nedávno ocenila přibližně na 780 miliard dolarů.

Bloomberg spekuluje o možném obohacení úředníků

Vstup SpaceX na akciovou burzu by mohl ještě více obohatit některé už nyní majetné členy americké administrativy, kteří vlastní v Muskově firmě podíly. Je mezi nimi i velvyslanec Spojených států v Česku Nicholas Merrick. Píše o tom agentura Bloomberg.

Z loni zveřejněných finančních výkazů vyplývá, že finanční zájmy v raketové společnosti Muska nebo ve firmě xAI, která se zabývá AI a sociálními médii a se SpaceX se v únoru sloučila, má deset vysoce postavených amerických úředníků. Lze mezi nimi nalézt zvláštního vyslance Steva Witkoffa a několik současných velvyslanců Spojených států v evropských zemích. Bloomberg podotýká, že tito úředníci mohli od té doby buď celý svůj podíl, nebo jeho část prodat.

Očekává se, že pokud ocenění firmy dosáhne alespoň 1,8 bilionu dolarů, bude z Muska první dolarový bilionář na světě. Z několika dřívějších investorů by vstup na burzu udělal miliardáře a ze zaměstnanců milionáře.

Financování skrze Starlink

Hlavním zdrojem růstu firmy SpaceX byla loni satelitní služba Starlink. Do budoucna však firma staví své plány hlavně na AI a na technologiích, které zatím neexistují, například na datových centrech ve vesmíru poháněných solární energií.

Podle řady analytiků mohou dosavadní Muskovy úspěchy ve firmě Tesla i schopnost přitahovat drobné investory výrazně zvýšit zájem o akcie SpaceX – podobně jako u jeho předchozích projektů. „Když jste nejočekávanější primární nabídkou v historii, můžete po investorech chtít, aby se přizpůsobili vašemu procesu, a ne naopak,“ uvedl analytik Craig Coben.

Z finančního pohledu však firma zůstává nevyvážená. Dvě ze tří hlavních částí jejího podnikání zatím vykazují ztráty. Zisk tvoří zejména segment satelitní komunikace Starlink, který je zároveň hlavním zdrojem hotovosti pro celou společnost. V prvním čtvrtletí SpaceX prohloubil čistou ztrátu na 4,28 miliardy dolarů z loňských 528 milionů dolarů. Tržby ale vzrostly na 4,7 miliardy z 4,1 miliardy dolarů před rokem. Loni se firma propadla do ztráty 4,94 miliardy dolarů po zisku 791 milionů dolarů předloni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 29 mminutami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 1 hhodinou

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
08:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
09:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
10:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
12:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.