SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.

Cílené ocenění firmy vychází z předpokladu, že SpaceX v budoucnu získá dominantní postavení na trzích, které zatím prakticky neexistují. To znamená od pilotovaných misí na Mars až po vesmírná datová centra pro umělou inteligenci (AI).

Analytici upozorňují, že zveřejnění konkrétní cílové ceny akcií v této fázi procesu je neobvyklé. Firmy obvykle před zahájením prezentací pro investory, takzvané roadshow, zveřejňují pouze cenové rozpětí a finální cenu stanovují až krátce před debutem na burze. Roadshow firmy SpaceX má začít ve čtvrtek a bude zřejmě jednou z nejvíce sledovaných prezentací před primární nabídkou akcií za poslední roky.

Partner americké advokátní kanceláře Wilson Sonsini Goodrich & Rosati Weiheng Chen poznamenal, že neexistuje žádné pravidlo, které by zakazovalo nekonvenční plán firmy stanovit pro primární nabídku pevnou cenu. „Musk jednoduše volí přístup ‚ber nebo nech být‘, který vyhovuje jeho stoupencům a který je také rozumný vzhledem k tržním podmínkám a nedostatku srovnatelných společností,“ řekl Chen.

Zdroje však upozorňují, že plány společnosti na vstup, včetně výše kapitálu, se mohou v době roadshow změnit.

Trh velkých primárních emisí byl v posledních letech spíše utlumený, SpaceX by měl zahájit očekávanou vlnu vstupů velkých soukromých firem na burzu. Analytici považují nabídku akcií SpaceX za jednu z nejvýznamnějších za poslední roky, podobně jako očekávané vstupy firem zaměřených na AI, například OpenAI nebo Anthropic.

Muskův přístup k akciím

Musk podle zdrojů i v mnoha dalších ohledech mění zavedená pravidla přípravy primární veřejné nabídky akcií. SpaceX například plánuje dát větší prostor drobným investorům při přidělování akcií a zároveň usiluje o dřívější zařazení společnosti do akciových indexů. Nastavení struktury řízení firmy má přitom zachovat silnou kontrolu zakladatele.

Agentura Reuters už dříve uvedla, že SpaceX zvažuje vyčlenění až 30 procent nabídky pro drobné investory, což je u primární nabídky mimořádně vysoký podíl. Cílem je využít vysokého zájmu Muskova publika a rozšířit vlastnickou základnu firmy.

Nabídka má být podle zdrojů strukturována jako čistě primární emise, což znamená, že veškerý výtěžek získá samotná společnost a stávající akcionáři nebudou v rámci primární nabídky prodávat své podíly. Musk by navíc měl být po vstupu na burzu vázán zákazem prodeje svých akcií po dobu 366 dní, což má investory ujistit o jeho dlouhodobém závazku vůči firmě. Získané prostředky má SpaceX využít mimo jiné na rozšíření výpočetní kapacity pro AI a na další rozvoj své satelitní sítě.

Musk založil firmu SpaceX v roce 2002. Začátkem letošního roku se společnost spojila s Muskovým start-upem xAI zaměřeným na umělou inteligenci. Ocenění firmy je podle analytiků obtížné, protože SpaceX nemá na trhu přímou srovnatelnou konkurenci. Upozorňují také, že SpaceX nelze snadno porovnávat s jinými firmami. Například běžné ukazatele ocenění, jako je poměr ceny k zisku, v tomto případě nelze použít, protože firma loni vykázala ztrátu. Odhady se proto výrazně liší. Například společnost Morningstar firmu SpaceX nedávno ocenila přibližně na 780 miliard dolarů.

Bloomberg spekuluje o možném obohacení úředníků

Vstup SpaceX na akciovou burzu by mohl ještě více obohatit některé už nyní majetné členy americké administrativy, kteří vlastní v Muskově firmě podíly. Je mezi nimi i velvyslanec Spojených států v Česku Nicholas Merrick. Píše o tom agentura Bloomberg.

Z loni zveřejněných finančních výkazů vyplývá, že finanční zájmy v raketové společnosti Muska nebo ve firmě xAI, která se zabývá AI a sociálními médii a se SpaceX se v únoru sloučila, má deset vysoce postavených amerických úředníků. Lze mezi nimi nalézt zvláštního vyslance Steva Witkoffa a několik současných velvyslanců Spojených států v evropských zemích. Bloomberg podotýká, že tito úředníci mohli od té doby buď celý svůj podíl, nebo jeho část prodat.

Očekává se, že pokud ocenění firmy dosáhne alespoň 1,8 bilionu dolarů, bude z Muska první dolarový bilionář na světě. Z několika dřívějších investorů by vstup na burzu udělal miliardáře a ze zaměstnanců milionáře.

Financování skrze Starlink

Hlavním zdrojem růstu firmy SpaceX byla loni satelitní služba Starlink. Do budoucna však firma staví své plány hlavně na AI a na technologiích, které zatím neexistují, například na datových centrech ve vesmíru poháněných solární energií.

Podle řady analytiků mohou dosavadní Muskovy úspěchy ve firmě Tesla i schopnost přitahovat drobné investory výrazně zvýšit zájem o akcie SpaceX – podobně jako u jeho předchozích projektů. „Když jste nejočekávanější primární nabídkou v historii, můžete po investorech chtít, aby se přizpůsobili vašemu procesu, a ne naopak,“ uvedl analytik Craig Coben.

Z finančního pohledu však firma zůstává nevyvážená. Dvě ze tří hlavních částí jejího podnikání zatím vykazují ztráty. Zisk tvoří zejména segment satelitní komunikace Starlink, který je zároveň hlavním zdrojem hotovosti pro celou společnost. V prvním čtvrtletí SpaceX prohloubil čistou ztrátu na 4,28 miliardy dolarů z loňských 528 milionů dolarů. Tržby ale vzrostly na 4,7 miliardy z 4,1 miliardy dolarů před rokem. Loni se firma propadla do ztráty 4,94 miliardy dolarů po zisku 791 milionů dolarů předloni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 7 mminutami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 1 hhodinou

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 5 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 8 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...