Vzniká evropská konkurence Starlinku

Nahrávám video

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Největší evropské společnosti podnikající v oblasti kosmického výzkumu ve čtvrtek představily předběžnou dohodu o spojení sil. Chtějí začít dohromady vyrábět družice a poskytovat satelitní služby, které by dokázaly čelit prudkému růstu konkurence v čele se Starlinkem. Vyjednávání podle agentury Reuters trvalo několik měsíců.

Dohoda povede k vytvoření nového podniku se sídlem ve Francii, který zahájí činnost v roce 2027. Jedná se o nejambicióznější spojení evropských leteckých a kosmických aktiv od založení výrobce raket MBDA v roce 2001. Francouzský ministr financí Roland Lescure podle agentury Reuters uvedl, že dohoda „posílí evropskou suverenitu v kontextu intenzivní globální konkurence“.

Systém by měl podle Lukáše Vojtěcha z ČVUT poskytovat konkurenci Starlinku, tedy pro Evropskou unii zajišťovat spojení pomocí satelitů, měl by zajistit datové provozy pro odlehlé i městské prostředí. „Takové satelitní sítě budeme potřebovat i pro budoucí kvantové sítě. Obávám se, že bez vlastního evropského systému se neobejdeme,“ uvedl expert pro Českou televizi.

Nový obr

Nová společnost bude zaměstnávat kolem 25 tisíc lidí a podle údajů z roku 2024 by se její tržby po sloučení mohly pohybovat kolem 6,5 miliardy eur, tedy asi 156 miliard korun.

Celý proces sloučení bude ještě několik let pokračovat, akcionáře teď totiž čekají až dvouletá jednání s vládami, odbory a Evropskou komisí. Budou muset řešit citlivé dopady, které sloučení má na aktivity a zaměstnanost ve Velké Británii a Německu, ale i v Itálii a Francii, kde bude podnik sídlit.

Společnosti už ve svých kosmických provozech zrušily celkem tři tisícovky pracovních míst, další škrty ale zatím neplánují, naopak uvedly, že by se rády zaměřily spíše na potenciální růst.

Airbus bude držet 35 procent, zatímco Thales a Leonardo budou držet každý 32,5 procenta, uvedly společnosti a dodaly, že nová firma bude pod společnou kontrolou „s vyváženou strukturou řízení“.

Jednání mezi těmito třemi leteckými a kosmickými skupinami pod krycím názvem „Projekt Bromo“ začala loni s cílem napodobit model spolupráce evropského výrobce raket MBDA, který je ve vlastnictví společností Airbus, Leonardo a BAE Systems.

Proč Evropa potřebuje vlastní satelity

Evropští výrobci satelitů se snažili o přítomnost na oběžné dráze celé roky, ale nebyli připravení na nástup Muska, jehož Starlink se svými lacinými satelity a levnou dopravou na orbitu pomocí raket SpaceX dokázal veškerou konkurenci nechat daleko za sebou. Doufají, že aktuální krok dokáže nepoměr sil vyvážit.

„Musíme být nezávislí na technologiích Starlinku, ale je to i věc cenová a samozřejmě také bezpečnosti, protože Starlink poskytuje služby i americké armádě. A takové typy služeb bude pro obranu i pro přírodní katastrofy potřebovat Evropská unie,“ vysvětluje Vojtěch z ČVUT.

Projekt Bromo počítá s tím, že by v příštích deseti letech mělo být vypuštěno asi 43 tisíc satelitů. „Je to velmi ambiciózní, protože Starlink má v současné době družic asi 12 tisíc. Všechny firmy mají dostatek zkušeností s vypouštěním satelitů, nicméně jsou do značné míry odkázané na americké dodavatele,“ hodnotí odborník.

Vojtěch věří, že tento podnik nabídne celou řadu příležitostí i pro tuzemské firmy a vědce. „Spousta českých firem už dnes velmi úspěšně vytváří komponenty pro družice, například v 3D tisku,“ dodává Vojtěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 18 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.