Vzniká evropská konkurence Starlinku

Nahrávám video

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Největší evropské společnosti podnikající v oblasti kosmického výzkumu ve čtvrtek představily předběžnou dohodu o spojení sil. Chtějí začít dohromady vyrábět družice a poskytovat satelitní služby, které by dokázaly čelit prudkému růstu konkurence v čele se Starlinkem. Vyjednávání podle agentury Reuters trvalo několik měsíců.

Dohoda povede k vytvoření nového podniku se sídlem ve Francii, který zahájí činnost v roce 2027. Jedná se o nejambicióznější spojení evropských leteckých a kosmických aktiv od založení výrobce raket MBDA v roce 2001. Francouzský ministr financí Roland Lescure podle agentury Reuters uvedl, že dohoda „posílí evropskou suverenitu v kontextu intenzivní globální konkurence“.

Systém by měl podle Lukáše Vojtěcha z ČVUT poskytovat konkurenci Starlinku, tedy pro Evropskou unii zajišťovat spojení pomocí satelitů, měl by zajistit datové provozy pro odlehlé i městské prostředí. „Takové satelitní sítě budeme potřebovat i pro budoucí kvantové sítě. Obávám se, že bez vlastního evropského systému se neobejdeme,“ uvedl expert pro Českou televizi.

Nový obr

Nová společnost bude zaměstnávat kolem 25 tisíc lidí a podle údajů z roku 2024 by se její tržby po sloučení mohly pohybovat kolem 6,5 miliardy eur, tedy asi 156 miliard korun.

Celý proces sloučení bude ještě několik let pokračovat, akcionáře teď totiž čekají až dvouletá jednání s vládami, odbory a Evropskou komisí. Budou muset řešit citlivé dopady, které sloučení má na aktivity a zaměstnanost ve Velké Británii a Německu, ale i v Itálii a Francii, kde bude podnik sídlit.

Společnosti už ve svých kosmických provozech zrušily celkem tři tisícovky pracovních míst, další škrty ale zatím neplánují, naopak uvedly, že by se rády zaměřily spíše na potenciální růst.

Airbus bude držet 35 procent, zatímco Thales a Leonardo budou držet každý 32,5 procenta, uvedly společnosti a dodaly, že nová firma bude pod společnou kontrolou „s vyváženou strukturou řízení“.

Jednání mezi těmito třemi leteckými a kosmickými skupinami pod krycím názvem „Projekt Bromo“ začala loni s cílem napodobit model spolupráce evropského výrobce raket MBDA, který je ve vlastnictví společností Airbus, Leonardo a BAE Systems.

Proč Evropa potřebuje vlastní satelity

Evropští výrobci satelitů se snažili o přítomnost na oběžné dráze celé roky, ale nebyli připravení na nástup Muska, jehož Starlink se svými lacinými satelity a levnou dopravou na orbitu pomocí raket SpaceX dokázal veškerou konkurenci nechat daleko za sebou. Doufají, že aktuální krok dokáže nepoměr sil vyvážit.

„Musíme být nezávislí na technologiích Starlinku, ale je to i věc cenová a samozřejmě také bezpečnosti, protože Starlink poskytuje služby i americké armádě. A takové typy služeb bude pro obranu i pro přírodní katastrofy potřebovat Evropská unie,“ vysvětluje Vojtěch z ČVUT.

Projekt Bromo počítá s tím, že by v příštích deseti letech mělo být vypuštěno asi 43 tisíc satelitů. „Je to velmi ambiciózní, protože Starlink má v současné době družic asi 12 tisíc. Všechny firmy mají dostatek zkušeností s vypouštěním satelitů, nicméně jsou do značné míry odkázané na americké dodavatele,“ hodnotí odborník.

Vojtěch věří, že tento podnik nabídne celou řadu příležitostí i pro tuzemské firmy a vědce. „Spousta českých firem už dnes velmi úspěšně vytváří komponenty pro družice, například v 3D tisku,“ dodává Vojtěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
před 12 hhodinami

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 15 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 18 hhodinami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
8. 10. 2026‌‌

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.