Vzniká evropská konkurence Starlinku

Nahrávám video

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Největší evropské společnosti podnikající v oblasti kosmického výzkumu ve čtvrtek představily předběžnou dohodu o spojení sil. Chtějí začít dohromady vyrábět družice a poskytovat satelitní služby, které by dokázaly čelit prudkému růstu konkurence v čele se Starlinkem. Vyjednávání podle agentury Reuters trvalo několik měsíců.

Dohoda povede k vytvoření nového podniku se sídlem ve Francii, který zahájí činnost v roce 2027. Jedná se o nejambicióznější spojení evropských leteckých a kosmických aktiv od založení výrobce raket MBDA v roce 2001. Francouzský ministr financí Roland Lescure podle agentury Reuters uvedl, že dohoda „posílí evropskou suverenitu v kontextu intenzivní globální konkurence“.

Systém by měl podle Lukáše Vojtěcha z ČVUT poskytovat konkurenci Starlinku, tedy pro Evropskou unii zajišťovat spojení pomocí satelitů, měl by zajistit datové provozy pro odlehlé i městské prostředí. „Takové satelitní sítě budeme potřebovat i pro budoucí kvantové sítě. Obávám se, že bez vlastního evropského systému se neobejdeme,“ uvedl expert pro Českou televizi.

Nový obr

Nová společnost bude zaměstnávat kolem 25 tisíc lidí a podle údajů z roku 2024 by se její tržby po sloučení mohly pohybovat kolem 6,5 miliardy eur, tedy asi 156 miliard korun.

Celý proces sloučení bude ještě několik let pokračovat, akcionáře teď totiž čekají až dvouletá jednání s vládami, odbory a Evropskou komisí. Budou muset řešit citlivé dopady, které sloučení má na aktivity a zaměstnanost ve Velké Británii a Německu, ale i v Itálii a Francii, kde bude podnik sídlit.

Společnosti už ve svých kosmických provozech zrušily celkem tři tisícovky pracovních míst, další škrty ale zatím neplánují, naopak uvedly, že by se rády zaměřily spíše na potenciální růst.

Airbus bude držet 35 procent, zatímco Thales a Leonardo budou držet každý 32,5 procenta, uvedly společnosti a dodaly, že nová firma bude pod společnou kontrolou „s vyváženou strukturou řízení“.

Jednání mezi těmito třemi leteckými a kosmickými skupinami pod krycím názvem „Projekt Bromo“ začala loni s cílem napodobit model spolupráce evropského výrobce raket MBDA, který je ve vlastnictví společností Airbus, Leonardo a BAE Systems.

Proč Evropa potřebuje vlastní satelity

Evropští výrobci satelitů se snažili o přítomnost na oběžné dráze celé roky, ale nebyli připravení na nástup Muska, jehož Starlink se svými lacinými satelity a levnou dopravou na orbitu pomocí raket SpaceX dokázal veškerou konkurenci nechat daleko za sebou. Doufají, že aktuální krok dokáže nepoměr sil vyvážit.

„Musíme být nezávislí na technologiích Starlinku, ale je to i věc cenová a samozřejmě také bezpečnosti, protože Starlink poskytuje služby i americké armádě. A takové typy služeb bude pro obranu i pro přírodní katastrofy potřebovat Evropská unie,“ vysvětluje Vojtěch z ČVUT.

Projekt Bromo počítá s tím, že by v příštích deseti letech mělo být vypuštěno asi 43 tisíc satelitů. „Je to velmi ambiciózní, protože Starlink má v současné době družic asi 12 tisíc. Všechny firmy mají dostatek zkušeností s vypouštěním satelitů, nicméně jsou do značné míry odkázané na americké dodavatele,“ hodnotí odborník.

Vojtěch věří, že tento podnik nabídne celou řadu příležitostí i pro tuzemské firmy a vědce. „Spousta českých firem už dnes velmi úspěšně vytváří komponenty pro družice, například v 3D tisku,“ dodává Vojtěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.