Vzniká evropská konkurence Starlinku

Nahrávám video

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Největší evropské společnosti podnikající v oblasti kosmického výzkumu ve čtvrtek představily předběžnou dohodu o spojení sil. Chtějí začít dohromady vyrábět družice a poskytovat satelitní služby, které by dokázaly čelit prudkému růstu konkurence v čele se Starlinkem. Vyjednávání podle agentury Reuters trvalo několik měsíců.

Dohoda povede k vytvoření nového podniku se sídlem ve Francii, který zahájí činnost v roce 2027. Jedná se o nejambicióznější spojení evropských leteckých a kosmických aktiv od založení výrobce raket MBDA v roce 2001. Francouzský ministr financí Roland Lescure podle agentury Reuters uvedl, že dohoda „posílí evropskou suverenitu v kontextu intenzivní globální konkurence“.

Systém by měl podle Lukáše Vojtěcha z ČVUT poskytovat konkurenci Starlinku, tedy pro Evropskou unii zajišťovat spojení pomocí satelitů, měl by zajistit datové provozy pro odlehlé i městské prostředí. „Takové satelitní sítě budeme potřebovat i pro budoucí kvantové sítě. Obávám se, že bez vlastního evropského systému se neobejdeme,“ uvedl expert pro Českou televizi.

Nový obr

Nová společnost bude zaměstnávat kolem 25 tisíc lidí a podle údajů z roku 2024 by se její tržby po sloučení mohly pohybovat kolem 6,5 miliardy eur, tedy asi 156 miliard korun.

Celý proces sloučení bude ještě několik let pokračovat, akcionáře teď totiž čekají až dvouletá jednání s vládami, odbory a Evropskou komisí. Budou muset řešit citlivé dopady, které sloučení má na aktivity a zaměstnanost ve Velké Británii a Německu, ale i v Itálii a Francii, kde bude podnik sídlit.

Společnosti už ve svých kosmických provozech zrušily celkem tři tisícovky pracovních míst, další škrty ale zatím neplánují, naopak uvedly, že by se rády zaměřily spíše na potenciální růst.

Airbus bude držet 35 procent, zatímco Thales a Leonardo budou držet každý 32,5 procenta, uvedly společnosti a dodaly, že nová firma bude pod společnou kontrolou „s vyváženou strukturou řízení“.

Jednání mezi těmito třemi leteckými a kosmickými skupinami pod krycím názvem „Projekt Bromo“ začala loni s cílem napodobit model spolupráce evropského výrobce raket MBDA, který je ve vlastnictví společností Airbus, Leonardo a BAE Systems.

Proč Evropa potřebuje vlastní satelity

Evropští výrobci satelitů se snažili o přítomnost na oběžné dráze celé roky, ale nebyli připravení na nástup Muska, jehož Starlink se svými lacinými satelity a levnou dopravou na orbitu pomocí raket SpaceX dokázal veškerou konkurenci nechat daleko za sebou. Doufají, že aktuální krok dokáže nepoměr sil vyvážit.

„Musíme být nezávislí na technologiích Starlinku, ale je to i věc cenová a samozřejmě také bezpečnosti, protože Starlink poskytuje služby i americké armádě. A takové typy služeb bude pro obranu i pro přírodní katastrofy potřebovat Evropská unie,“ vysvětluje Vojtěch z ČVUT.

Projekt Bromo počítá s tím, že by v příštích deseti letech mělo být vypuštěno asi 43 tisíc satelitů. „Je to velmi ambiciózní, protože Starlink má v současné době družic asi 12 tisíc. Všechny firmy mají dostatek zkušeností s vypouštěním satelitů, nicméně jsou do značné míry odkázané na americké dodavatele,“ hodnotí odborník.

Vojtěch věří, že tento podnik nabídne celou řadu příležitostí i pro tuzemské firmy a vědce. „Spousta českých firem už dnes velmi úspěšně vytváří komponenty pro družice, například v 3D tisku,“ dodává Vojtěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 20 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.