Vzniká evropská konkurence Starlinku

Nahrávám video

Tři evropské společnosti Airbus, Thales a Leonardo spojily síly, aby vytvořily obří firmu, která by měla konkurovat americkému projektu Starlink Elona Muska. Cílem je, aby se Evropa stala v satelitech nezávislou na jiných velmocích, uvedli zástupci firem.

Největší evropské společnosti podnikající v oblasti kosmického výzkumu ve čtvrtek představily předběžnou dohodu o spojení sil. Chtějí začít dohromady vyrábět družice a poskytovat satelitní služby, které by dokázaly čelit prudkému růstu konkurence v čele se Starlinkem. Vyjednávání podle agentury Reuters trvalo několik měsíců.

Dohoda povede k vytvoření nového podniku se sídlem ve Francii, který zahájí činnost v roce 2027. Jedná se o nejambicióznější spojení evropských leteckých a kosmických aktiv od založení výrobce raket MBDA v roce 2001. Francouzský ministr financí Roland Lescure podle agentury Reuters uvedl, že dohoda „posílí evropskou suverenitu v kontextu intenzivní globální konkurence“.

Systém by měl podle Lukáše Vojtěcha z ČVUT poskytovat konkurenci Starlinku, tedy pro Evropskou unii zajišťovat spojení pomocí satelitů, měl by zajistit datové provozy pro odlehlé i městské prostředí. „Takové satelitní sítě budeme potřebovat i pro budoucí kvantové sítě. Obávám se, že bez vlastního evropského systému se neobejdeme,“ uvedl expert pro Českou televizi.

Nový obr

Nová společnost bude zaměstnávat kolem 25 tisíc lidí a podle údajů z roku 2024 by se její tržby po sloučení mohly pohybovat kolem 6,5 miliardy eur, tedy asi 156 miliard korun.

Celý proces sloučení bude ještě několik let pokračovat, akcionáře teď totiž čekají až dvouletá jednání s vládami, odbory a Evropskou komisí. Budou muset řešit citlivé dopady, které sloučení má na aktivity a zaměstnanost ve Velké Británii a Německu, ale i v Itálii a Francii, kde bude podnik sídlit.

Společnosti už ve svých kosmických provozech zrušily celkem tři tisícovky pracovních míst, další škrty ale zatím neplánují, naopak uvedly, že by se rády zaměřily spíše na potenciální růst.

Airbus bude držet 35 procent, zatímco Thales a Leonardo budou držet každý 32,5 procenta, uvedly společnosti a dodaly, že nová firma bude pod společnou kontrolou „s vyváženou strukturou řízení“.

Jednání mezi těmito třemi leteckými a kosmickými skupinami pod krycím názvem „Projekt Bromo“ začala loni s cílem napodobit model spolupráce evropského výrobce raket MBDA, který je ve vlastnictví společností Airbus, Leonardo a BAE Systems.

Proč Evropa potřebuje vlastní satelity

Evropští výrobci satelitů se snažili o přítomnost na oběžné dráze celé roky, ale nebyli připravení na nástup Muska, jehož Starlink se svými lacinými satelity a levnou dopravou na orbitu pomocí raket SpaceX dokázal veškerou konkurenci nechat daleko za sebou. Doufají, že aktuální krok dokáže nepoměr sil vyvážit.

„Musíme být nezávislí na technologiích Starlinku, ale je to i věc cenová a samozřejmě také bezpečnosti, protože Starlink poskytuje služby i americké armádě. A takové typy služeb bude pro obranu i pro přírodní katastrofy potřebovat Evropská unie,“ vysvětluje Vojtěch z ČVUT.

Projekt Bromo počítá s tím, že by v příštích deseti letech mělo být vypuštěno asi 43 tisíc satelitů. „Je to velmi ambiciózní, protože Starlink má v současné době družic asi 12 tisíc. Všechny firmy mají dostatek zkušeností s vypouštěním satelitů, nicméně jsou do značné míry odkázané na americké dodavatele,“ hodnotí odborník.

Vojtěch věří, že tento podnik nabídne celou řadu příležitostí i pro tuzemské firmy a vědce. „Spousta českých firem už dnes velmi úspěšně vytváří komponenty pro družice, například v 3D tisku,“ dodává Vojtěch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 15 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 20 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...