Evropské rakety mají potíže, nemohou vynést satelity systému Galileo. Zařídit by to mohl Musk

Evropské družice potřebují do kosmu, ale evropské rakety mají problémy. Ve hře tak je, že je tam donesou americké společnosti, jako je například SpaceX miliardáře Elona Muska. Informuje o tom server Politico.

Evropská komise se snaží uzavřít dohody s americkými společnostmi, cílem je zajistit, že se do vesmíru podaří dopravit satelity systému Galileo, uvádí Politico na základě kopie návrhu žádosti zaslané zemím Evropské unie. V té se podle něj uvádí, že by se jednalo o „ad hoc bezpečnostní dohodu“, která by měla zařídit „výjimečné vypuštění“ družic nové generace. 

Satelitní systém Galileo by měl být konkurentem dnes všeobecně rozšířeného amerického systému GPS. Oproti němu by měl mít řadu vylepšení. Ale hlavně by se Evropa nemusela spoléhat na cizí technologie.

První funkční družice této satelitní sítě byla vypuštěna do vesmíru v roce 2011, v současné době je na oběžné dráze šestadvacet družic Galileo. Další by do kosmu měla vynést evropská raketa Ariane 6, což je stroj nové generace. Agentura Evropské unie pro vesmírný program si ji objednala pro tři starty v letech 2023, 2024 a 2025. 

Ariane 6 má ale řadu problémů, potýká se s výrazným zpožděním oproti původním plánům. V kosmickém výzkumu jsou sice opoždění dost častá, ale u nové Ariane je to opravdu výrazné. Původně měla letět už roku 2020, ale zatím to vypadá, že poprvé nepoletí dříve než na konci letošního roku. Její předchůdce Ariane 5 se už nevyrábí, ale přesto letos musí odstartovat ještě čtyřikrát.

Evropa tedy nemá vlastně jinou možnost než hledat nosnou raketu za svými hranicemi. Problémy má totiž i další evropská raketa Vega-C společnosti Arianespace. V prosinci 2022 selhala hned při svém prvním komerčním letu do vesmíru. Krátce po startu se raketa odchýlila od předpokládané dráhy letu, takže musela být její mise ukončena a její další starty byly pozastavené.

Spolupráce s Ruskem už nefunguje

Hlavní příčinou problému je ale geopolitická situace. Původně totiž družice Galileo vynášely ruské rakety Sojuz, jenže to přestalo, jakmile ruská vojska otevřeně napadla Ukrajinu. V únoru 2022 ruská kosmická agentura Roskosmos zastavila spolupráci s Evropou na startech raket Sojuz z Francouzské Guyany a stáhla z místa startu svých více než osmdesát zaměstnanců.

Podle Politica představuje nejlepší realistickou alternativu raketa Falcon 9, která patří společnosti SpaceX Elona Muska. Je to trochu paradox, protože právě Ariane 6 měla být původně hlavním konkurentem Falconu. Nebylo by to ale poprvé, co se Evropská kosmická agentura musela na Muska obrátit. Už v červenci 2022 totiž SpaceX vynesla na oběžnou dráhu teleskop Euclid.

Mnoho dalších možností Evropa podle Politica nemá. V úvahu ještě připadá raketa Vulcan společnosti United Launch Alliance. Ta ale není ani zdaleka tak ověřená jako Falcon, její premiéra by se měla odehrát až v letošním květnu, jenže po nedávné explozi na zkušebním stanovišti je i toto datum ohrožené.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...