Evropské rakety mají potíže, nemohou vynést satelity systému Galileo. Zařídit by to mohl Musk

Evropské družice potřebují do kosmu, ale evropské rakety mají problémy. Ve hře tak je, že je tam donesou americké společnosti, jako je například SpaceX miliardáře Elona Muska. Informuje o tom server Politico.

Evropská komise se snaží uzavřít dohody s americkými společnostmi, cílem je zajistit, že se do vesmíru podaří dopravit satelity systému Galileo, uvádí Politico na základě kopie návrhu žádosti zaslané zemím Evropské unie. V té se podle něj uvádí, že by se jednalo o „ad hoc bezpečnostní dohodu“, která by měla zařídit „výjimečné vypuštění“ družic nové generace. 

Satelitní systém Galileo by měl být konkurentem dnes všeobecně rozšířeného amerického systému GPS. Oproti němu by měl mít řadu vylepšení. Ale hlavně by se Evropa nemusela spoléhat na cizí technologie.

První funkční družice této satelitní sítě byla vypuštěna do vesmíru v roce 2011, v současné době je na oběžné dráze šestadvacet družic Galileo. Další by do kosmu měla vynést evropská raketa Ariane 6, což je stroj nové generace. Agentura Evropské unie pro vesmírný program si ji objednala pro tři starty v letech 2023, 2024 a 2025. 

Ariane 6 má ale řadu problémů, potýká se s výrazným zpožděním oproti původním plánům. V kosmickém výzkumu jsou sice opoždění dost častá, ale u nové Ariane je to opravdu výrazné. Původně měla letět už roku 2020, ale zatím to vypadá, že poprvé nepoletí dříve než na konci letošního roku. Její předchůdce Ariane 5 se už nevyrábí, ale přesto letos musí odstartovat ještě čtyřikrát.

Evropa tedy nemá vlastně jinou možnost než hledat nosnou raketu za svými hranicemi. Problémy má totiž i další evropská raketa Vega-C společnosti Arianespace. V prosinci 2022 selhala hned při svém prvním komerčním letu do vesmíru. Krátce po startu se raketa odchýlila od předpokládané dráhy letu, takže musela být její mise ukončena a její další starty byly pozastavené.

Spolupráce s Ruskem už nefunguje

Hlavní příčinou problému je ale geopolitická situace. Původně totiž družice Galileo vynášely ruské rakety Sojuz, jenže to přestalo, jakmile ruská vojska otevřeně napadla Ukrajinu. V únoru 2022 ruská kosmická agentura Roskosmos zastavila spolupráci s Evropou na startech raket Sojuz z Francouzské Guyany a stáhla z místa startu svých více než osmdesát zaměstnanců.

Podle Politica představuje nejlepší realistickou alternativu raketa Falcon 9, která patří společnosti SpaceX Elona Muska. Je to trochu paradox, protože právě Ariane 6 měla být původně hlavním konkurentem Falconu. Nebylo by to ale poprvé, co se Evropská kosmická agentura musela na Muska obrátit. Už v červenci 2022 totiž SpaceX vynesla na oběžnou dráhu teleskop Euclid.

Mnoho dalších možností Evropa podle Politica nemá. V úvahu ještě připadá raketa Vulcan společnosti United Launch Alliance. Ta ale není ani zdaleka tak ověřená jako Falcon, její premiéra by se měla odehrát až v letošním květnu, jenže po nedávné explozi na zkušebním stanovišti je i toto datum ohrožené.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 20 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 22 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...