Evropské rakety mají potíže, nemohou vynést satelity systému Galileo. Zařídit by to mohl Musk

Evropské družice potřebují do kosmu, ale evropské rakety mají problémy. Ve hře tak je, že je tam donesou americké společnosti, jako je například SpaceX miliardáře Elona Muska. Informuje o tom server Politico.

Evropská komise se snaží uzavřít dohody s americkými společnostmi, cílem je zajistit, že se do vesmíru podaří dopravit satelity systému Galileo, uvádí Politico na základě kopie návrhu žádosti zaslané zemím Evropské unie. V té se podle něj uvádí, že by se jednalo o „ad hoc bezpečnostní dohodu“, která by měla zařídit „výjimečné vypuštění“ družic nové generace. 

Satelitní systém Galileo by měl být konkurentem dnes všeobecně rozšířeného amerického systému GPS. Oproti němu by měl mít řadu vylepšení. Ale hlavně by se Evropa nemusela spoléhat na cizí technologie.

První funkční družice této satelitní sítě byla vypuštěna do vesmíru v roce 2011, v současné době je na oběžné dráze šestadvacet družic Galileo. Další by do kosmu měla vynést evropská raketa Ariane 6, což je stroj nové generace. Agentura Evropské unie pro vesmírný program si ji objednala pro tři starty v letech 2023, 2024 a 2025. 

Ariane 6 má ale řadu problémů, potýká se s výrazným zpožděním oproti původním plánům. V kosmickém výzkumu jsou sice opoždění dost častá, ale u nové Ariane je to opravdu výrazné. Původně měla letět už roku 2020, ale zatím to vypadá, že poprvé nepoletí dříve než na konci letošního roku. Její předchůdce Ariane 5 se už nevyrábí, ale přesto letos musí odstartovat ještě čtyřikrát.

Evropa tedy nemá vlastně jinou možnost než hledat nosnou raketu za svými hranicemi. Problémy má totiž i další evropská raketa Vega-C společnosti Arianespace. V prosinci 2022 selhala hned při svém prvním komerčním letu do vesmíru. Krátce po startu se raketa odchýlila od předpokládané dráhy letu, takže musela být její mise ukončena a její další starty byly pozastavené.

Spolupráce s Ruskem už nefunguje

Hlavní příčinou problému je ale geopolitická situace. Původně totiž družice Galileo vynášely ruské rakety Sojuz, jenže to přestalo, jakmile ruská vojska otevřeně napadla Ukrajinu. V únoru 2022 ruská kosmická agentura Roskosmos zastavila spolupráci s Evropou na startech raket Sojuz z Francouzské Guyany a stáhla z místa startu svých více než osmdesát zaměstnanců.

Podle Politica představuje nejlepší realistickou alternativu raketa Falcon 9, která patří společnosti SpaceX Elona Muska. Je to trochu paradox, protože právě Ariane 6 měla být původně hlavním konkurentem Falconu. Nebylo by to ale poprvé, co se Evropská kosmická agentura musela na Muska obrátit. Už v červenci 2022 totiž SpaceX vynesla na oběžnou dráhu teleskop Euclid.

Mnoho dalších možností Evropa podle Politica nemá. V úvahu ještě připadá raketa Vulcan společnosti United Launch Alliance. Ta ale není ani zdaleka tak ověřená jako Falcon, její premiéra by se měla odehrát až v letošním květnu, jenže po nedávné explozi na zkušebním stanovišti je i toto datum ohrožené.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 7 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...