NASA má problém s Muskovým Starlinkem. Obává se dopadu na cesty do kosmu

Americká vesmírná agentura NASA vyjádřila obavy ohledně plánu společnosti SpaceX rozmístit na oběžnou dráhu přibližně 30 tisíc satelitů systému Starlink. Kromě NASA má s tímto projektem problém i celá řada významných soukromých společností.

Společnost SpaceX Elona Muska získala povolení pro zhruba 12 tisíc satelitů, které mají nabízet širokopásmový internet, už dříve. Posléze požádala o povolení pro druhou generaci projektu, která by měla obsahovat dokonce až 30 tisíc družic.

„NASA má obavy z vyššího množství situací, kdy se k sobě na orbitě objekty přiblíží, a také z možných dopadů na vědecké mise NASA i lety lidí do vesmíru,“ uvedla agentura v pětistránkovém dokumentu, který vypracovala pro Federální komisi pro komunikace (FCC).

NASA v něm píše, že v současné době je na oběžné dráze celkem 25 tisíc lidmi vyrobených objektů, přibližně 6100 objektů ve vzdálenosti pod 600 kilometrů. Rozšíření satelitní sítě SpaceX na druhou generaci by „více než zdvojnásobilo počet sledovaných objektů na oběžné dráze a více než pětinásobně zvýšilo počet objektů pod 600 kilometrů“, upozornila agentura.

Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvardu, který v rámci panelu Americké astronomické společnosti zkoumá dopady družic na astronomii, uvedl pro britský deník Guardian: „Vliv satelitů na astronomii je velmi významný. Obávali jsme se, že velké množství družic bude rušit astronomická pozorování. Myslím, že potřebujeme trochu více zkušeností s několika tisíci fungujícími družicemi, než budeme moci přejít na desítky tisíc.“

K čemu to je?

Cílem Starlinku je podle Muska přinést internet všem. Tato satelitní technologie je sice velmi nákladná, ale může poskytovat vysokorychlostní internet i lidem, kteří žijí na venkově nebo v těžko dostupných místech, kam nedosáhnou optické kabely ani mobilní signál. To by mohlo znamenat, že se konečně podaří pomocí kvalitního internetového spojení propojit celý svět, včetně chudých zemí například v Africe.

SpaceX uvádí, že tato technologie by také mohla být důležitou podporou v případě, že komunikaci naruší hurikány nebo jiné přírodní katastrofy.

Obavy konkurence

Jedním z největších konkurentů SpaceX je společnost Amazon. Ta plánuje podobný projekt, do kterého chce vložit nejméně 10 miliard dolarů na vybudování 3236 satelitů v rámci svého programu Project Kuiper. Také ona už vyjádřila u FCC své obavy ohledně plánu společnosti SpaceX. Uvedla, že podle žádosti společnosti SpaceX by „nejméně stovky a potenciálně více než 10 tisíc“ satelitů SpaceX mohlo pracovat ve stejných výškách jako systém Kuiper. Varovala, že „důsledkem tohoto překrývání oběžných drah by bylo dramatické zvýšení rizik a další zátěže pro systém Kuiper“, a požádala FCC, aby stanovila „přiměřené podmínky“.

Další námitku v podobném znění zaslal  americký poskytovatel přímého satelitního vysílání Dish Network. A nedávno se proti této síti ohradila i Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 46 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 19 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...