NASA má problém s Muskovým Starlinkem. Obává se dopadu na cesty do kosmu

Americká vesmírná agentura NASA vyjádřila obavy ohledně plánu společnosti SpaceX rozmístit na oběžnou dráhu přibližně 30 tisíc satelitů systému Starlink. Kromě NASA má s tímto projektem problém i celá řada významných soukromých společností.

Společnost SpaceX Elona Muska získala povolení pro zhruba 12 tisíc satelitů, které mají nabízet širokopásmový internet, už dříve. Posléze požádala o povolení pro druhou generaci projektu, která by měla obsahovat dokonce až 30 tisíc družic.

„NASA má obavy z vyššího množství situací, kdy se k sobě na orbitě objekty přiblíží, a také z možných dopadů na vědecké mise NASA i lety lidí do vesmíru,“ uvedla agentura v pětistránkovém dokumentu, který vypracovala pro Federální komisi pro komunikace (FCC).

NASA v něm píše, že v současné době je na oběžné dráze celkem 25 tisíc lidmi vyrobených objektů, přibližně 6100 objektů ve vzdálenosti pod 600 kilometrů. Rozšíření satelitní sítě SpaceX na druhou generaci by „více než zdvojnásobilo počet sledovaných objektů na oběžné dráze a více než pětinásobně zvýšilo počet objektů pod 600 kilometrů“, upozornila agentura.

Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvardu, který v rámci panelu Americké astronomické společnosti zkoumá dopady družic na astronomii, uvedl pro britský deník Guardian: „Vliv satelitů na astronomii je velmi významný. Obávali jsme se, že velké množství družic bude rušit astronomická pozorování. Myslím, že potřebujeme trochu více zkušeností s několika tisíci fungujícími družicemi, než budeme moci přejít na desítky tisíc.“

K čemu to je?

Cílem Starlinku je podle Muska přinést internet všem. Tato satelitní technologie je sice velmi nákladná, ale může poskytovat vysokorychlostní internet i lidem, kteří žijí na venkově nebo v těžko dostupných místech, kam nedosáhnou optické kabely ani mobilní signál. To by mohlo znamenat, že se konečně podaří pomocí kvalitního internetového spojení propojit celý svět, včetně chudých zemí například v Africe.

SpaceX uvádí, že tato technologie by také mohla být důležitou podporou v případě, že komunikaci naruší hurikány nebo jiné přírodní katastrofy.

Obavy konkurence

Jedním z největších konkurentů SpaceX je společnost Amazon. Ta plánuje podobný projekt, do kterého chce vložit nejméně 10 miliard dolarů na vybudování 3236 satelitů v rámci svého programu Project Kuiper. Také ona už vyjádřila u FCC své obavy ohledně plánu společnosti SpaceX. Uvedla, že podle žádosti společnosti SpaceX by „nejméně stovky a potenciálně více než 10 tisíc“ satelitů SpaceX mohlo pracovat ve stejných výškách jako systém Kuiper. Varovala, že „důsledkem tohoto překrývání oběžných drah by bylo dramatické zvýšení rizik a další zátěže pro systém Kuiper“, a požádala FCC, aby stanovila „přiměřené podmínky“.

Další námitku v podobném znění zaslal  americký poskytovatel přímého satelitního vysílání Dish Network. A nedávno se proti této síti ohradila i Čína.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 4 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.