Podpora penzijního spoření pro lidi do třiceti let se zvýší, u většiny typů spoření se zruší poplatky za výkon a sníží poplatky za správu, transformované fondy do deseti let skončí. Příslušný zákon vloží ministerstvo financí ve čtvrtek do připomínkového řízení a vláda by ho měla projednat do konce června, oznámila ministryně Alena Schillerová (ANO). Představení změn se zúčastnili i premiér Andrej Babiš (ANO) a ekonomové Filip Pertold a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI. Exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kroky přivítal, připravovaly se podle něj několik měsíců.
Ministerstvo navrhuje při spoření u dětí snížit hranici minimálního vkladu pro přiznání státního příspěvku z pěti set na sto korun měsíčně. Zároveň by se pro klienty do 29 let měla zdvojnásobit státní podpora na čtyřicet procent vložené částky.
Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit.
Změny by podle Schillerové měly zatraktivnit penzijní spoření pro mladé lidi a pomoct jim dosáhnout na vyšší rentu ke státnímu důchodu.
U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu, která se uplatňuje například ve Švédsku. V jejím rámci se budou prostředky klientů do padesáti let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty.
Při této strategii také odpadne povinnost vyplňovat investiční dotazník, který podle Schillerové často zbytečně nutil klienty k volbě příliš konzervativní investiční strategie, a tím i k nižšímu zhodnocení peněz.
Rušení či snižování poplatků
Zároveň by se měly zvýšit výnosy klientů na úkor penzijních společností. „Penzijní spoření je tu proto, aby se účastníci zabezpečili na stáří, ne aby přihrávalo bankám zisky,“ řekla Schillerová s tím, že očekává nesouhlas bank i penzijních společností. Nynější výši poplatků označila ministryně za jednu z nejvyšších v Evropě.
Podle nového nastavení se zruší poplatky za výkon penzijního spoření. Poplatek za správu se sníží na 0,5 procenta. Jedinou výjimkou budou alternativní účastnické fondy, kde se poplatky nemění. Schillerová to vysvětlila tím, že tyto fondy často investují do velmi rizikových aktiv a zároveň v nich spoří jen malá část klientů. Omezení poplatků by proto podle analýzy ministerstva ohrozilo fungování těchto fondů.
Asociace penzijních společností ČR vyjádřila nesouhlas s avizovaným snížením poplatku za správu na 0,5 procenta. Nižší poplatky podle prezidenta asociace Radka Moce nepovedou automaticky k vyšším výnosům pro klienty, protože penzijní společnosti pak budou mít méně peněz na poskytování profesionálních služeb. S ostatními plánovanými změnami penzijního spoření jako vyšší podpora lidí do 30 let ale asociace souhlasí.
Schillerová zdůraznila, že i přes snížení poplatků si penzijní společnosti zachovají ziskovost. Přispět by k tomu podle ministryně mělo zvýšení zájmu o spoření mezi mladšími lidmi i zavedení strategie životního cyklu, která by umožnila více klientům investovat do akcií.
Resort předpokládá, že úpravy povedou ke zvýšení naspořené částky na konci penzijního spoření. V modelovém případu, kdy by si klient spořil 1000 korun měsíčně, by změny mohly vést ke zvýšení měsíční renty po skončení penzijního spoření na 8667 korun měsíčně proti současným 2696 korunám měsíčně.
Plánovaný konec transformovaných fondů
Ministerstvo také navrhne, aby do deseti let skončily transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, brání účinnějšímu zhodnocení peněz, řekla ministryně.
Podle předpokladu resortu financí přestanou transformované fondy fungovat k 31. prosinci 2036, zbývající klienti budou poté automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Jurečka: Změny jdou správným směrem
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) změny přivítal, jdou podle něj správným směrem.
„Nejsem překvapen, nad těmito věcmi jsme diskutovali s Filipem Pertoldem opakovaně, on byl můj poradce v době, kdy jsem byl ministrem, ty věci se připravovaly už několik měsíců. Jsem rád, že se tyto konkrétní kroky podaří postupně realizovat,“ ocenil Jurečka.
Zároveň dodal, že současná vláda může tyto pozitivní úpravy „zabít,“ pokud by zrušila změny provedené minulou vládou v průběžném pilíři, neboť to by podle něj mělo na peněženky daňových poplatníků „mnohem větší negativní vliv“.
Analytici: Změny mohou zvýšit atraktivitu penzijního spoření
Také podle analytiků mohou pánované změny zvýšit atraktivitu penzijního spoření a pro klienty mohou znamenat větší zhodnocení vložených peněz. Zároveň ale upozornili, že změny mohou mít dopad zejména na menší penzijní společnosti.
„Cíl návrhu je však jasný – motivovat mladé lidi k pravidelnému spoření na penzi. Snížení bariér pro vstup do systému a snížení, nebo dokonce zrušení některých poplatků činí produkt z hlediska výnosnosti atraktivnější,“ podotkl investiční specialista FinGO David Pacoň. „Na druhou stranu je otázka, jak na tyto změny zareagují samotné penzijní společnosti, a to především ty menší, které za sebou nemají podporu mateřské bankovní instituce,“ dodal.
„Největší změnou je snížení poplatků na půl procenta ročně, takže větší část výnosů zůstane klientům. Automaticky se rovněž zavede strategie životního cyklu, která bude mladším lidem více investovat do akcií a postupně s věkem snižovat riziko. Díky tomu by měly úspory dlouhodobě růst rychleji než dnes,“ řekl analytik Bidli Petr Špirit.
Za změnu výhodnou pro klienty považuje omezení poplatků také analytik XTB Tomáš Maxa. Pozitivem podle něj je i zrušení investičního dotazníku. „Bude mít zásadní dopad především proto, že mnoho účastníků bylo dotazníkem zařazeno do konzervativní strategie, která je v dlouhodobém horizontu značně nevýhodná. Strategie životního cyklu by naopak měla v dlouhém horizontu přinést výrazně lepší zhodnocení.“
Analytici nechtějí přeceňovat dopad kroků, které by měly přilákat k penzijnímu spoření mladší klienty, na celkovou výnosnost produktu. „Podpora mladých účastníků formou zdvojnásobení státního příspěvku bude mít největší efekt zejména v úvodních letech. Postupem času se však nejdůležitější stává samotná poplatkovost a výnosy z investic,“ konstatoval Maxa.
Podle Špirita změny jako celek míří na to, aby si lidé vytvořili větší rezervy na stáří, než umožňuje současný systém. „Reforma tedy podporuje dlouhodobé investování, zvyšuje transparentnost a díky daňovým úlevám může přinést i další finanční výhody. Celkově se tím pádem třetí penzijní pilíř může stát výhodnějším a konkurenceschopnějším nástrojem pro zajištění na důchod,“ uzavřel.
