Vláda plánuje zvyšování důchodů i zastropování důchodového věku

Nahrávám video

Průměrný důchod by mohl příští rok vzrůst maximálně o 300 korun, jak vyplývá ze současných pravidel zákonné valorizace. České televizi to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Ten chce přitom prosadit zákon, podle kterého by se penze zvyšovaly rychleji než doteď. Místo třetiny růstu reálných mezd by stát do valorizace důchodů počítal jeho polovinu. Jenže v příštím roce se to – i podle Juchelky – ještě nepromítne. Důvodem je hlavně propad reálných mezd v covidových letech 2022 a 2023.

„Budeme řešit, co s řádnou valorizací uděláme i v nějaké koaliční dohodě, protože ten nárůst o tři sta korun je prostě málo,“ sdělil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).

Větší růst důchodů teď brzdí i nízká inflace – právě podle ní se nová částka odvine. Rychleji ale zřejmě porostou penze nejstarším občanům. Vláda chce v roce 2026 prosadit, aby lidé počínaje osmdesátými narozeninami za každých dalších pět let dostávali o pět set korun měsíčně navíc. Opozice se ptá, kde na změny kabinet vezme.

Například Marta Königová bydlí v jednom z pražských domovů s pečovatelskou službou. Nejvíc utrácí za nájem, knihy a za léky. V 85 letech dostala ke standardní valorizaci zhruba dvacetitisícového důchodu navíc tisícovku měsíčně. V 90 letech by to mohla být další pětistovka.

Koalice hodlá od příštího roku prosadit rozšíření věkově podmíněných valorizací penzí. Při dosažení 80 let by tak lidé dostali navíc pětistovku měsíčně. Devadesátiletí penzisté by si pak měsíčně polepšili celkově o patnáct stovek.

„A devadesát pět let dva tisíce korun měsíčně, protože zkrátka čím je člověk starší, tím má větší náklady na léky a na sociální službu,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO).

Zrychlení zvyšování důchodů

Od ledna 2027 hodlají vládní strany také prosadit zákon, který zrychlí pravidelné zvyšování důchodů. Místo třetiny růstu reálných mezd stát do valorizace započítá polovinu. Důchodci to ale – kvůli vysoké inflaci v letech 2022 a 2023 – poznají na rychlejším růstu penzí zřejmě až v roce 2029.

„Je to důležité, aby se senioři vrátili zpátky i na důstojnou valorizaci z hlediska toho, že nám budou třeba padat do příspěvku na bydlení, na superdávku do budoucna,“ řekl Juchelka. Přesné rozpočtové dopady v dalších letech Ministerstvo práce teprve počítá.

„Bohatě stačil mechanismus, kdy se valorizovalo vždycky plně o inflaci a o jednu třetinu růstu reálných mezd. Fungoval desítky let a zajišťoval opravdu důstojné důchody. Tady to budeme dělat na dluh,“ míní bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Potřebujeme se také ptát, kde na to chtějí vzít, kde v rozpočtu ty příjmy budou, aby se to pokrylo,“ upozornila místopředsedkyně poslaneckého klubu STAN Pavla Pivoňka Vaňková.

Zastropování důchodového věku od 2028

Od ledna 2028 ministerstvo práce a sociálních věcí hodlá prosadit další část důchodových změn. Jedná se třeba o zrušení postupného zvyšování věku odchodu do penze až na 67 let po roce 2030 a jeho zastropování na 65 letech. Další plánovanou úpravou je širší definice náročných profesí, díky které by mohlo jít do penze bez jejího krácení víc lidí.

Vládní koalice se na zrychlení růstu důchodů i na zastropování věku odchodu do penze na pětašedesáti letech shoduje. Kromě hnutí ANO tyto kroky podporují i Motoristé a SPD.

„Lidé po celoživotní dřině už mají zkrátka nižší fyzické síly a mnohdy i psychika není na tom tak, jak by měla být,“ míní místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD).

„Česká republika potřebuje důchodovou reformu a každý krok, který povede proti ní a který ji bude zpochybňovat, je ve skutečnosti okrádáním všech těch mladších generací, které do důchodu teprve půjdou,“ řekl předseda ODS Martin Kupka.

Ministr Juchelka chce návrh na rychlejší valorizace důchodů v příštích letech předložit vládě během dubna. Sněmovna by mohla začít zákon projednávat v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 16 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026
Načítání...