Důchodový účet se po ztrátových letech dostává do plusu. Predikce resortu financí letos počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun, přitom ještě v roce 2023 se ponořil do deficitu 73 miliard. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) chce v systému penzí změny, ČT potvrdil, že návrh je už hotový, jde například o snížení hranice důchodového věku. Část koalice ale trvá na studii dopadů, vláda by tak mohla projednat úpravy až koncem roku. Následovat má i revize penzí pro náročné profese.
Juchelkův předchůdce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se domnívá, že kladně mohla nakonec skončit už i loňská bilance, a to mezi pěti a sedmi miliardami korun. Návrh státního rozpočtu přitom počítal s minus třinácti miliardami. Na příčinách příznivého trendu se zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
„Ono se to vyvíjí díky ekonomickému růstu, výši mezd a odvodům, které s tím souvisí, ať už od zaměstnanců, nebo zaměstnavatelů,“ říká Juchelka.
„Přispěly k tomu faktory, které jsme udělali ve změnách v důchodovém systému, to znamená úpravy valorizací a úpravy předčasných důchodů. Zároveň přispívá nízká nezaměstnanost,“ oponuje Jurečka.
Juchelka chce částečný návrat k předchozí praxi
Návrh úprav penzijního systému už má současný ministr práce napsaný. Vrací se k původnímu nastavení řádných valorizací, počítá také se zastropováním věku odchodu do penze na pětašedesáti letech. Opozice i koaliční partneři ale žádají zpracování finančních dopadů.
„Takže já se vrátím zpátky k tomu, že to necháme posoudit, abychom to měli černé na bílém. A samozřejmě, bude to co nejdříve,“ uvedl Juchelka.
„Já k tomu mám výhrady, protože to výrazně zadluží děti a vnoučata současných seniorů,“ řekl Jurečka.
Výhrady projevil také exguvernér České národní banky Jiří Rusnok, který v minulosti šéfoval i Asociaci penzijních fondů. „Pokud se zruší ty parametrické změny, bude to znamenat, že důchodový systém bude upadat do deficitu v řádu jednotek procent HDP. Uvědomme si, že jedno procento HDP je dnes okolo 85 miliard. To jsou stamiliardy, které by teoreticky chyběly,“ vysvětluje.
Důchody dlouhodobě patří k největší výdajové položce státního rozpočtu. Výrazně vzrostly v letech 2022 a 2023, i kvůli vysoké inflaci. Zároveň se také zvyšují příjmy z vybraného pojistného. Pokud se naplní letošní predikce, přesáhnou letos tyto příjmy celkové náklady na penze.
Koalice plánuje úpravy v příspěvcích zaměstnavatelů v rizikových provozech
Od letošního ledna platí nové podmínky pro pracující v náročných a rizikových podmínkách. Zaměstnavatelé musejí přispívat na penzijní spoření zaměstnancům, jejichž práce spadá do třetí kategorie rizikovosti u vybraných faktorů pracovních podmínek. Příspěvek bude směřovat buď na penzijní připojištění se státním příspěvkem, nebo na doplňkové penzijní spoření.
Juchelka chce i zde změnu. Systém nemá vycházet z výběru rizikových faktorů, ale údajů z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Opozice se k tomu staví skepticky.
„To je opravdu výborný nástroj pro sběr dat, ale sběr dat do budoucna. Takže pokud to chce postavit na jednotném měsíčním hlášení, jak se bude zohledňovat práce v náročných profesích v minulosti?“ říká místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
„My to chceme na základě spravedlnosti. Chceme to na základě i odborných poznatků a dat a vytvoříme skutečný systém pro náročné profese,“ uvedla další místopředsedkyně výboru Lucie Šafránková (SPD).
Zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna, nakonec vláda Andreje Babiše (ANO) ponechá v platnosti. I tuto změnu, prosazenou bývalým kabinetem, přitom slibovala zrušit.
