V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
„K 31. prosinci 2025 pobíralo předčasný starobní důchod celkem 765 381 osob, z toho 330 177 mužů a 435 204 žen,“ říká Drmolová. Ze všech starobních důchodců pak ti předčasní tvořili 32,6 procenta. Ještě před deseti lety šlo přitom o 24,7 procenta. Podíl se podle dat, která ČT poskytla Česká správa sociálního zabezpečení, zvyšuje dlouhodobě.
„Průměrná výše předčasného starobního důchodu činila 19 566 korun, medián (prostřední hodnota) pak 19 298 korun,“ sdělila Drmolová a pro srovnání doplnila, že průměrná výše starobního důchodu byla v prosinci 21 094 korun a medián pak 21 020 korun.
Nejvíce lidí v předčasném důchodu bylo ke konci loňska v Moravskoslezském kraji (105 tisíc), následovaly Středočeský a Jihomoravský kraj (80 tisíc). Naopak nejméně jich evidovala ČSSZ v Karlovarském kraji (22 tisíc) a Libereckém kraji (31 tisíc).
Do předčasné penze mohou lidé odejít tři roky před dosažením starobního důchodového věku. Senioři v předčasném důchodu však pobírají nižší penzi. Procentní výměra se totiž za každých devadesát dní snižuje o 1,5 procenta, a to do dosažení důchodového věku. Ten je nyní 65 let a osm měsíců a je platný pro ročníky 1974 až 1988, přičemž za každý rok narození po 1973 se přičte jeden měsíc.
Vláda Andreje Babiše (ANO) část důchodových reforem, které zavedl kabinet expremiéra Petra Fialy (ODS), zachovala. Od letošního ledna tedy začalo platit zpomalení růstu nových penzí. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do důchodu v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
