Pavla Pivoňka Vaňková

Většina sněmovních výborů z celkem osmnácti má ve středu nově zvolené předsedy a místopředsedy. V čele hospodářského sněmovního výboru stane Radim Fiala za SPD. Hnutí získalo i vedení petičního výboru. Poslanec Vladimír Pikora (Motoristé) bude předsedat rozpočtovému výboru. Hnutí ANO bude předsedat zahraničnímu výboru, který povede Radek Vondráček. Předsedy výborů musí v jejich funkcích potvrdit ještě plénum sněmovny. Piráti kandidující na místopředsedy sněmovních výborů v žádné volbě neuspěli.

Lednová valorizace penzí vyjde stát podle odhadů na více než dvaadvacet miliard korun. Vyplývá to z dat, která má ČT k dispozici. Podle zástupců vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů půjde o poslední navýšení dle současných pravidel, kdy se započítává inflace a třetina růstu reálných mezd. Příště to má být jako v minulosti polovina růstu reálných mezd. Vláda chce také upravit věk odchodu do penze i předčasné důchody u náročných profesí.

Poslanci hnutí STAN vybrali za předsedkyni svého poslaneckého klubu Michaelu Šebelovou. Na místopředsedu sněmovny nominovali předsedu hnutí Víta Rakušana. Starostové ve volbách získali 11,23 procenta hlasů a ztratili třetinu mandátů. Rakušan v sobotu uvedl, že dosažený zisk není brilantní. Hnutí ale skončilo nad dříve vytyčenou hranicí neúspěchu, kterou bylo deset procent. Proto se Rakušan nechystá rezignovat na předsednickou funkci.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 16. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), Marian Jurečka (SPOLU), Vojtěch Krňanský (Motoristé), Jana Maláčová (Stačilo!), Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), Olga Richterová (Piráti), Lucie Šafránková (SPD) a Jiří Zimola (Přísaha).

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.

Rozhodnutí, na které čekají stovky tisíc lidí – růst platů státních zaměstnanců vláda podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) projedná příští týden. Ministerstvo práce navrhuje pět nebo sedm procent, odbory dlouhodobě žádají navýšení o desetinu. Odboráři i opozice kritizují, že se o platech rozhoduje pozdě. Podle Jurečky resort počítá s tím, že by nárůst byl rychlejší hlavně v nižších tarifních stupnicích než ve zbytku tabulek.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Už jen do čtvrtka můžou lidé žádat o vyšší příspěvek na bydlení, pokud se jim v druhém čtvrtletí snížily příjmy nebo naopak zvýšily náklady na bydlení. Jak upozorňuje ombudsman, později už se podpora přehodnocovat nebude. Od října ji totiž nahradí nová. Všichni současní příjemci budou dávku čerpat do konce roku.

Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.

Vládní koalice chce zakotvit rozpočtovou odpovědnost přímo do ústavy. Ve středu projedná kabinet návrh ústavního zákona, podle kterého by stát, obce i kraje musely dbát o zdravé a udržitelné veřejné finance. Sněmovní opozice považuje návrh ministerstva financí za zbytečný – mimo jiné i proto, že ho už poslanci prakticky nemají šanci do říjnových parlamentních voleb schválit.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Poslanci v úterý zahájili jednání o vyslovení nedůvěry koaliční vládě Petra Fialy (ODS) kvůli bitcoinové kauze, kvůli níž rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opoziční ANO, SPD a Piráti tvrdí, že vláda se zapletla s podsvětím a měla by skončit, potřebný počet hlasů ke svržení kabinetu ODS, TOP 09, lidovců a hnutí STAN ale tyto strany dohromady nemají. Hlasování se očekává ve středu.

Vládní strany se neshodnou na tom, kolik mají pobírat lidé odkázaní na pomoc druhých. Lidovci navrhují, aby se dva nejnižší stupně podpory zvýšily. Záměr podporují i Starostové. ODS a TOP 09 se zvýšením nesouhlasí. Ročně by výdaje stouply o 1,4 miliardy korun, a to je podle nich pro státní rozpočet moc.

V Česku začne od června platit zásadní reforma pracovních předpisů. Dopadne mimo jiné na firmy i jejich zaměstnance. Vláda si od ní slibuje zpružnění trhu – třeba lidem, kteří se vrací z rodičovské dovolené, garantuje původní pozici, dává možnost prodloužit zkušební dobu nebo upravuje tu výpovědní.

Koalice se dohaduje o příspěvek na péči. Vládní strany se neshodnou, jestli mají lidé odkázaní na pomoc druhých dostávat více peněz. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce přidat těm s největším handicapem. Opozice by pak navýšila příspěvky i pacientům s lehčím postižením.

Koalice finalizuje úpravy v reformě sociálních dávek. Zatím ale není jasné, zda stihne projít včas a začne platit od července, jak měla vláda v plánu. Jedna podpora má nahradit čtyři stávající. Ministerstvo práce chce ještě změnit třeba pravidla pro zranitelné skupiny. Po tom volají sociologové i opozice, která má ale řadu dalších výhrad.

Nový rok přinese několik změn pro zaměstnance. Od ledna si například budou moct sami rozvrhovat pracovní dobu, pokud se na tom dohodnou se zaměstnavatelem. Další úpravy pracovních předpisů chce ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) prosadit nejpozději do poloviny příštího roku. Odbory i opozice u připravovaných změn kritizují možné prodloužení zkušebních lhůt pro nové zaměstnance.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Novela mysliveckého zákona nemá ani téměř půl roku po vládním schválení podporu ve sněmovně. Návrh chce posílit práva vlastníků pozemků a rychleji snižovat počty přemnožené zvěře. Proti je nejen celá opozice, ale i část poslanců STAN a KDU-ČSL. Vadí jim třeba snaha vlády zmenšit minimální výměru honitby nebo výše pokut, které by mohl stát udělovat za neplnění plánu lovu.

Na Vysočině skončilo testování takzvaného sousedského hlídání. Podle ministerstva práce se osvědčilo. Do budoucna by mělo pomoci hlavně tam, kde chybí školy a dětské skupiny.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Do konce prázdnin slibuje ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) definitivní dohodu v koalici na úpravách důchodové reformy. Poslanci se k debatě o změnách v penzích vrátí v září. Většina koaličních stran se kloní k návrhu demografů. Doporučují pomalejší zvyšování věku odchodu do důchodu, než představila vláda. Debatovat o úpravách důchodů chce Jurečka i s opozicÍ. Během srpna má v plánu schůzku s SPD. ANO společnou diskuzi odmítá.