Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.
Lidé uklízející ulice, šičky oděvů nebo třeba pracovníci v porcelánkách – zaměstnání, ve kterých lidé často dostávají minimální mzdu. S 20 800 korunami hrubého, které teď měsíčně vydělávají, mají velmi často problém vyjít.
Vláda loni na podzim rozhodla, že minimální mzda v příštím roce dosáhne 43,4 procenta průměrné mzdy. Tu ministerstvo financí odhadlo pro rok 2026 na bezmála 51 500 korun. Nejnižší možný výdělek za plný úvazek tak vzroste na téměř 22 a půl tisíce hrubého. Podle ministerstva financí ho nyní pobírají více než tři procenta zaměstnanců – zhruba 118 tisíc lidí. Od příštího ledna jim tak stát zvýší minimální mzdu o téměř osm procent.
Podle ministra práce Jurečky se poslední dva roky s tempem růstu mzdy zvyšuje i kupní síla lidí, kteří mají nejnižší příjmy. Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Pavly Pivoňka Vaňkové (STAN) je postup správný, protože od minimální mzdy se odvíjejí všechny mzdy a platy v ekonomice.
Opozice žádá rychlejší růst
Sněmovní opozice zvýšení vítá, podle ní by ale mělo být rychlejší. Koalice loni v létě prosadila zákon, podle kterého má růst minimální mzda do roku 2029 postupně na 47 procent té průměrné. Místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) upozorňuje, že některé státy podle něj laťku minimální mzdy nasadily až na padesát procent.
Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková z SPD opatření kritizuje. „Je to velmi nedostatečné, podle našeho návrhu, který jsme dávali, který jsme prosazovali, tak by se nyní lidem zvedla minimální mzda o 3100 korun,“ namítá.
Rychlý růst nejnižšího výdělku až na polovinu průměrné mzdy by podpořil i šéf největší odborové centrály Josef Středula. „Minimální mzda je hluboko pod životními náklady třeba člověka, který žije sám, a když ještě žije s rodinou nebo neúplnou rodinou, tak to jsou extrémně nedostačující částky,“ míní. Naopak zástupci zaměstnavatelů považují současný automatický výpočet růstu minimální mzdy za rozumný kompromis.
