TÉMA

Mzdy

Jurečka navrhne politikům růst platů o 6,9 procenta

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.
13. 10. 2024|

Zaměstnanci státních zastupitelství v Praze půjdou do třídenní stávky

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.
8. 10. 2024Aktualizováno8. 10. 2024, 17:50|

Minimální mzda se příští rok zvýší o 1900 korun, řekl Jurečka

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.
1. 9. 2024Aktualizováno1. 9. 2024, 13:43|

Úřad práce spustil nový program podpory pro zaměstnance Liberty Ostrava

Pracovníci úřadu práce v úterý přímo ve školicím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu chtějí lidem nabídnout rekvalifikace, pomoci jim při hledání vhodného pracovního místa a hlavně nabídnout možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten může získat až patnáct tisíc korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku. Státní EGAP u soudu navrhl omezit majetková práva Liberty a převést je na insolvenčního správce, napsaly Seznam Zprávy.
30. 7. 2024Aktualizováno30. 7. 2024, 17:38|

Liberty Ostrava je ve velkých potížích od podzimu. Dluží miliardy

Hutní společnost Liberty Ostrava, která v úterý oznámila, že se chystá propouštět, je ve vážných problémech od loňského podzimu. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma a huť nemá peníze na mzdy. V dubnu 2024 věřitelé schválili restrukturalizační plán, restrukturalizace však nebyla úspěšná a společnost na sebe v červnu podala insolvenční návrh. Od 21. června je v úpadku a mzdy zaměstnancům vyplácí stát.
23. 7. 2024|

Zkraje: Zadluženou Liberty by mohl převzít stát, navrhují odbory i politici

Liberty Ostrava má perspektivu, bez transformace se ale neobejde, shodli se zástupci odborů i politiků Moravskoslezského kraje v novém pořadu České televize Zkraje. Nenajde-li se rychle vhodný investor, pomoci by měl stát, který Liberty může převzít. Stát už vyplácí zaměstnancům zadlužené huti mzdu, další vyplácení vyžaduje změnu zákona. Podnik v regionu s dlouhodobě druhou nejvyšší nezaměstnaností dává práci zhruba pěti tisícům lidí. Nová místa si vláda slibovala od gigafactory v Dolní Lutyni, její výstavbu ale místní v nedávném referendu odmítli. Podle zástupců kraje musí vláda s místními lépe jednat.
6. 7. 2024|

Úřad práce přijal od zaměstnanců Liberty téměř čtyři tisíce žádostí o náhradu mzdy

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s vedením Liberty Ostrava o pomoci zaměstnancům se zprostředkováním náhrady za mzdy. Podařilo se odbavit asi 3900 žádostí z 4815 zaměstnanců huti. V pátek začne Úřad práce odesílat první příspěvky, uvedl ministr. Stát počítá s tím, že za tři měsíce na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun, dodal. Vedení firmy Jurečka poděkoval za součinnost a operativu. Má v plánu také jednat s insolvenčním správcem Liberty o tom, zda bude potřeba delší než tříměsíční překlenovací období. Pokud ano, musela by projít změna zákona Evropskou komisí, doplnil.
27. 6. 2024Aktualizováno27. 6. 2024, 14:17|

Odbory průmyslu chtějí růst mezd o sedm až deset procent

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.
24. 6. 2024Aktualizováno24. 6. 2024, 15:23|

Kraj poskytne zaměstnancům Liberty bezúročnou půjčku

Moravskoslezský kraj poskytne zaměstnancům hutního podniku Liberty Ostrava bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Má jim pomoci, než dostanou vyplacenou mzdu z úřadu práce, uvedl v pátek hejtman Josef Bělica (ANO). Společnost na sebe ve čtvrtek podala insolvenční návrh a soud zahájil insolvenční řízení. Podnik nemá peníze na mzdy a hledá kupce. Po jednání krajské tripartity, která se situací ve firmě zabývala, hejtman řekl, že na půjčky pro zaměstnance Liberty má kraj alokováno zhruba sto milionů korun. Vyzval vládu, aby pro firmu hledala důvěryhodného investora.
14. 6. 2024Aktualizováno14. 6. 2024, 12:25|

Zdravotníci, pracovníci soudů a veřejné správy řešili s vládou růst platů

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.
13. 6. 2024|

Průměrná mzda meziročně reálně stoupla poprvé po více než dvou letech

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.
4. 6. 2024Aktualizováno4. 6. 2024, 21:15|

Odbory chtějí zvýšení platů o 15 procent, řekl Středula. Je to nerealistické, odmítl Kupka

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
2. 6. 2024|

Migrační pakt problémy nevyřeší, domnívá se Zaorálek kandidující za Sociální demokracii

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek (SOCDEM) je přesvědčený o tom, že nedávno uzavřená migrační dohoda problémy v této oblasti nevyřeší. Evropa totiž není podle něj schopna uhlídat si své hranice.
24. 5. 2024|

Požadavek na nárůst platů je adekvátní, míní Schillerová. Podle Skopečka je nutné se vrátit nohama na zem

Nárůst platů ve veřejné sféře o patnáct procent je adekvátní požadavek, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v pořadu Události, komentáře k požadavku odborů s tím, že v minulosti zde byla vysoká inflace. Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček zmínil, že není možné si myslet, že by mohla být dvouciferná inflace dohnána nárůstem platů. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo uvedl, že patnáctiprocentní požadavek odborů není nic „hrůzostrašného.” Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar zmínil, že požadavky musí být skromnější, protože kondice například průmyslu není vůbec dobrá.
22. 5. 2024|

Zrušení odborářské demonstrace vyvolalo i ostré reakce, řekl Středula

Po útoku na slovenského premiéra Roberta Fica čeští odboráři odvolali plánované protesty. Chtěli ukázat, že upřednostňují jednání před zvyšováním napětí ve společnosti. Už jsme udělali hodně kroků, které rozdělují, tak pojďme udělat kroky, které spojují, prohlásil odborový předák Josef Středula v Interview ČT24. Zrušení demonstrace nebylo podle něj jednoduché a vyvolalo i ostré reakce. Středula doufá, že u jednoho stolu s vládou najdou kompromisy.
21. 5. 2024|

Reálná mzda zřejmě poroste. Chystá se i řešení nerovnosti v odměňování žen a mužů

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.
19. 5. 2024|

Zemědělci odsunuli plánovaný protest na 4. června

Zemědělci odsunuli protest původně plánovaný na příští středu v Praze, potvrdil ČT prezident Agrární komory Jan Doležal. Rozhodli se tak v reakci na atentát na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Vedení Zemědělského svazu ČR (ZS) se rozhodlo protest přesunout na 4. června. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) rozhodnutí odvolat středeční protest ocenil, považuje ho za logické a odpovědné. Zemědělci přitom dříve tvrdili, že protesty rušit nebudou, a to ani přesto, že už se pro tento krok ve čtvrtek rozhodla Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS).
17. 5. 2024Aktualizováno17. 5. 2024, 18:26|

ČMKOS svolala protest proti změnám v zákoníku práce a důchodech

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.
5. 5. 2024Aktualizováno5. 5. 2024, 18:31|

„Už stačilo.“ Přes padesát tisíc lidí demonstrovalo v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.
21. 4. 2024|

Minimální mzda by mohla příští rok překonat 20 tisíc

Minimální mzda by měla v příštím roce přesáhnout dvacet tisíc korun. Vláda ji chce navázat na průměrné příjmy a postupně minimum a průměr sbližovat, až by koncem desetiletí dosáhla minimální mzda 47 procent výše té průměrné. Ruku v ruce jde ale také návrh na zrušení zaručených mezd, které stanoví nejnižší výdělky pro jednotlivé profese v soukromé sféře. To se vůbec nelíbí opozici, ale ani odborům. Souzní také v názoru, že minimální mzda by měla být v poměru k průměrné vyšší.
1. 4. 2024|

Porostou mzdy i celá ekonomika, čeká Hospodářská komora

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.
26. 3. 2024Aktualizováno26. 3. 2024, 19:25|

Musíme pokračovat v boji za vyšší mzdy pro zaměstnance, nastiňuje Středula plány po návratu do čela odborů

Josef Středula je zpět v čele největší odborové centrály ČMKOS. Po epizodě s neplacením příspěvků si ho odboráři znovu, ale těsně zvolili jako předsedu. „Musíme pokračovat v boji za vyšší mzdy pro zaměstnance,“ sdělil Středula v rozhovoru pro Události, komentáře. Neplacení příspěvků označil jako pochybení, ale také za již vyřešenou záležitost.
26. 3. 2024|

Firmy plánují letos zaměstnancům přidat až o deset procent. Stoupá obliba benefitů

Zaměstnancům by se letos mohla zvýšit částka na výplatních páskách. Nejčastěji podniky plánují mzdy zvyšovat o pět až deset procent. Zjistila to Hospodářská komora mezi svými členy. Vyšších mezd by se díky očekávanému zvýšení poptávky měli dočkat zaměstnanci napříč obory. Mírně štědřejší by mohly být firmy ve zpracovatelském průmyslu. Podniky ale zaměstnance neodměňují jen výplatou, stále častěji využívají benefity.
19. 2. 2024|

Evropská komise zhoršila výhled růstu české i unijní ekonomiky

Evropská komise (EK) zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok na 1,1 procenta, zatímco dosud počítala s růstem o 1,4 procenta. Ekonomika se nicméně zotaví z loňského poklesu, který činil 0,4 procenta, podpoří ji vysoká míra úspor domácností, předpokládané zmírnění inflace, růst reálných mezd a uvolnění podmínek pro financování. Komise to uvedla ve své prognóze. Zhoršila i výhled růstu unijního hospodářství z očekávaných 1,3 procenta na 0,9 procenta a v eurozóně z 1,2 na 0,8 procenta.
15. 2. 2024Aktualizováno15. 2. 2024, 12:03|