Mzdy

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.

Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí, vyplývá z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.

Strojírenská společnost Interstroj z Veselí nad Moravou na Hodonínsku končí. Výroba bude pokračovat pod firmou Ferromet, která provozuje veselské železárny. Obě společnosti přitom dluží svým zaměstnancům mzdy za závěr loňského roku. Podle jejich vedení je to kvůli vysokým cenám za nákup energií.

Příští rok bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) rokem rozhodnutí, zda si Češi budou věřit, rozvíjet všechny příležitosti, pomáhat si a trpělivě pracovat na tom, aby se jim žilo lépe, nebo se nechají znechutit a vydají se na cestu k východnímu autoritářství. Fiala to ve čtvrtek řekl ve vánočním projevu. Vládě se podle něj letos podařilo udělat kroky k tomu, aby byla Česká republika úspěšnější zemí.

Malé vesnické obchody potřetí získaly státní podporu na provoz. Tentokrát si 614 prodejen rozdělilo 46 milionů korun. Na náklady za energie využívá dotace víc než pětina podpořených koloniálů. Tři čtvrtiny jimi částečně pokryjí mzdy. Někteří provozovatelé je vydají za účty za platební terminál nebo internet. Obchodníci mohou žádat o podporu z evropských fondů přes program ministerstva průmyslu a obchodu. Skončit měla letos, nakonec ale zůstane otevřená do října příštího roku.

Ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda oproti stejnému období předchozího roku o sedm procent na 45 412 korun, reálně činil nárůst 4,6 procenta. Medián mezd činil 40 482 korun, oznámil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ).

Odborový svaz IG Metall vyzval na pondělí k celostátní výstražné stávce ve všech německých závodech automobilky Volkswagen (VW). Odborům se nelíbí plány vedení na rušení pracovních míst a některých továren. Poslední návrh odborů na snížení nákladů vedení koncernu Volkswagen zamítlo v pátek. Mluvčí Volkswagenu sdělil, že firma respektuje právo zaměstnanců účastnit se stávky.

Premiér Petr Fiala (ODS) trvá na svém výroku o dosažení německých mezd v Česku jako cíle pro další mandát vlády. Nedělní vyjádření předsedy vlády SPOLU a STAN kritizují ekonomové. Podle premiéra ale nešlo o populistický výrok, nýbrž o povzbuzení společnosti k vyššímu nasazení. Cíl je podle něj dosažitelný. Zmínil při tom český defétismus, tedy poraženectví. Češi jsou podle něj mistři ve zpochybňování a říkání toho, co nejde. Řekl to v rozhovoru na serveru Denik.cz.

Ekonomika bude v příštím roce růst pomaleji, než se očekávalo. Počítá s tím čerstvá prognóza České bankovní asociace. Ta skoro o půl procentního bodu snížila svůj dřívější odhad z léta. Hrubý domácí produkt má tak růst jen o 2,3 procenta. V letošním roce hospodářství v průměru poroste jen asi jednoprocentním tempem. Jeden z hlavních důvodů je recese, se kterou se potýká evropský průmysl.

Někteří policisté se od pondělí zapojili do protestní akce namířené proti nedostatku členů policejního sboru, zvyšující se byrokracii spojené s jejich prací a nízkým nástupním platům. Nebudou udělovat pokuty, pokud to zákon dovolí. Protest je podle organizátorů nastaven tak, aby neohrozil bezpečnost lidí, a potrvá do pátku. Odboráři ani vedení policie neví, kolik policistů se do akce zapojilo. Podle místopředsedy odborové organizace bezpečnostních sborů a vedoucího policejního oddělení v Písku Martina Červenky se jedná o policisty z celé republiky.

Americký výrobce letadel Boeing se dohodl s odborovou centrálou IAM 751, která zastupuje přibližně 33 tisíc stávkujících zaměstnanců, na novém návrhu kolektivní smlouvy na příští roky. Podle návrhu by mzdy zaměstnanců v příštích čtyřech letech stouply o 35 procent. Zaměstnanci by o nové dohodě měli hlasovat ve středu. Předchozí nabídku odmítli a zahájili stávku, která ochromila výrobu.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhne politikům pro příští rok růst platů o 6,9 procenta. Debatu chce vést i o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Navyšovat by se měly stejně jako platy a mzdy v zemi, řekl v pořadu Partie televize CNN Prima News. Podle původního návrhu by se odměňování ústavních činitelů mělo příští rok upravit o téměř 14 procent. Opozice či odbory to kritizovaly. Vláda by měla o navýšení znovu jednat ve středu.

Po zaměstnancích soudů míří do stávky také zaměstnanci státních zastupitelství v Praze. Stávka má začít v pátek 11. října a trvat bude do úterý 15. října. Celkem zůstanou zaměstnanci Městského státního zastupitelství v Praze a všech pražských obvodních státních zastupitelství s výjimkou Prahy 6 ve stávce tři dny. Vyplývá to z informací, které České televizi poskytli předsedkyně stávkového výboru Iva Jurová a mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Do stávky se podle Cimbaly zapojí více než devadesát procent zaměstnanců.

V příštím roce vzroste minimální mzda o 1900 korun z 18 900 korun na 20 800 korun měsíčně. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na začátku srpna ministerstvo odhadovalo zvýšení minimální mzdy v příštím roce na 20 600 korun, tento návrh posílalo do meziresortního připomínkového řízení.

Pracovníci úřadu práce v úterý přímo ve školicím středisku podniku Liberty Ostrava začali nabízet pomoc zaměstnancům huti ohroženým ztrátou zaměstnání. Ve speciálním projektu chtějí lidem nabídnout rekvalifikace, pomoci jim při hledání vhodného pracovního místa a hlavně nabídnout možnost příspěvku na mzdové náklady u nového zaměstnavatele. Ten může získat až patnáct tisíc korun měsíčně po dobu tři čtvrtě roku. Státní EGAP u soudu navrhl omezit majetková práva Liberty a převést je na insolvenčního správce, napsaly Seznam Zprávy.

Hutní společnost Liberty Ostrava, která v úterý oznámila, že se chystá propouštět, je ve vážných problémech od loňského podzimu. Od prosince, kdy společnost Tameh Czech zastavila huti dodávky energií, většina jejích provozů stojí. Převážná část z pěti tisíc zaměstnanců je od té doby doma a huť nemá peníze na mzdy. V dubnu 2024 věřitelé schválili restrukturalizační plán, restrukturalizace však nebyla úspěšná a společnost na sebe v červnu podala insolvenční návrh. Od 21. června je v úpadku a mzdy zaměstnancům vyplácí stát.

Liberty Ostrava má perspektivu, bez transformace se ale neobejde, shodli se zástupci odborů i politiků Moravskoslezského kraje v novém pořadu České televize Zkraje. Nenajde-li se rychle vhodný investor, pomoci by měl stát, který Liberty může převzít. Stát už vyplácí zaměstnancům zadlužené huti mzdu, další vyplácení vyžaduje změnu zákona. Podnik v regionu s dlouhodobě druhou nejvyšší nezaměstnaností dává práci zhruba pěti tisícům lidí. Nová místa si vláda slibovala od gigafactory v Dolní Lutyni, její výstavbu ale místní v nedávném referendu odmítli. Podle zástupců kraje musí vláda s místními lépe jednat.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jednal s vedením Liberty Ostrava o pomoci zaměstnancům se zprostředkováním náhrady za mzdy. Podařilo se odbavit asi 3900 žádostí z 4815 zaměstnanců huti. V pátek začne Úřad práce odesílat první příspěvky, uvedl ministr. Stát počítá s tím, že za tři měsíce na tyto účely vyplatí i s odvody asi 1,3 miliardy korun, dodal. Vedení firmy Jurečka poděkoval za součinnost a operativu. Má v plánu také jednat s insolvenčním správcem Liberty o tom, zda bude potřeba delší než tříměsíční překlenovací období. Pokud ano, musela by projít změna zákona Evropskou komisí, doplnil.

Průmyslové odbory budou pro příští rok vyjednávat o růstu mezd o sedm až deset procent, sdělil po jednání Průmyslové aliance odborových svazů šéf nejpočetnějšího svazu KOVO Roman Ďurčo. V některých oborech jako energetika či chemie budou odboráři požadovat po zaměstnavatelích zřejmě i vyšší přidání. Odbory pracovníků průmyslu už také neodmítají návrh na další růst důchodového věku nad 65 let, svaz KOVO navrhuje ale mírnější posouvání než projednávaná vládní reforma penzí, a to o měsíc ročně. Organizace také státu doporučily zvážení investičních pobídek pro huť Liberty Ostrava.

Moravskoslezský kraj poskytne zaměstnancům hutního podniku Liberty Ostrava bezúročnou půjčku ve výši 25 tisíc korun. Má jim pomoci, než dostanou vyplacenou mzdu z úřadu práce, uvedl v pátek hejtman Josef Bělica (ANO). Společnost na sebe ve čtvrtek podala insolvenční návrh a soud zahájil insolvenční řízení. Podnik nemá peníze na mzdy a hledá kupce. Po jednání krajské tripartity, která se situací ve firmě zabývala, hejtman řekl, že na půjčky pro zaměstnance Liberty má kraj alokováno zhruba sto milionů korun. Vyzval vládu, aby pro firmu hledala důvěryhodného investora.

Na růstu platů se s vládou stále nedohodli zástupci administrativních pracovníků soudů, zdravotníků a dalších zaměstnanců veřejné správy. Odbory požadují zvýšení tarifů o patnáct procent, chtějí tak dorovnávat propad reálných výdělků kvůli vysoké inflaci z posledních let. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zástupcům zaměstnanců přislíbil odeslání návrhu na zvýšení platů do konce týdne, dosud se tak nestalo.

V prvním čtvrtletí letošního roku v Česku po více než dvou letech reálně stoupla průměrná hrubá měsíční mzda, a to meziročně o 4,8 procenta na 43 941 korun, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Reálný růst ukazuje zvýšení mezd při započítání růstu spotřebitelských cen. Bez započtení inflace se zvedla průměrná mzda v letošním prvním kvartále meziročně o sedm procent.

Odbory půjdou příští týden na jednání s vládou s požadavkem na růst platů ve veřejném sektoru o 15 procent, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to označil za nerealistické, odmítl však sdělit svou představu, co by bylo realistické. České hospodářství si takové zvýšení nemůže dovolit, řekla k tomu ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.