Mzdy

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

Už 143 zaměstnavatelů ohlásilo letos do října hromadné propouštění. O práci tímto způsobem přijde více než jedenáct tisíc lidí, o dva tisíce méně než loni. Firmám se ale i tak obtížně shánějí pracovníci pro zimní sezonu. Personalisté uvádějí, že za to může větší nabídka sezonních prací a malá ochota Čechů dojíždět za prací. Pracovní trh přesto prochází změnou, podle generální ředitelky ManpowerGroup a prezidentky Asociace personalistů ČR Jaroslavy Rezlerové klesá počet pracovníků v průmyslu a naopak roste ve službách. Tento trend podle ní potrvá dalších deset až patnáct let. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS) uvádí, že kvalifikovaní zaměstnanci na trhu nejsou. Firmám tak podle něj nezbývá než svým zaměstnancům zvýšit mzdy. Průzkum komory zjistil, že se k tomuto kroku chystá v příštím roce většina firem.

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je.

Vyšší platy ve veřejném sektoru, změny v důchodech, levnější energie či dotace na bydlení. Předvolební kampaně jsou plné ekonomických slibů. Emeritní rektor VŠE v Praze Richard Hindls v pořadu 90' ČT24 upozornil, že ekonomika je především o důvěře, a neustálé změny, například v důchodovém systému, důvěru v instituce snižují. Za pravdu mu dává také hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská, podle které je základem ekonomiky předvídatelnost. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že českému hospodářství se ve srovnání s jinými státy daří velmi dobře.

V novém návrhu rozpočtu na příští rok budou výdaje na dopravu o desítky miliard korun vyšší proti původnímu plánu, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Konkrétní částku neuvedl, ujistil ale, že zastavování dopravních staveb nehrozí. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), stejně jako zástupce SPD Jan Hrnčíř, tvrdí, že se celý rozpočet bude muset vrátit k přepracování. Ještě spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN) debatovali o výhledu ekonomiky, zvyšování platů ve státní sféře či dostupnosti bydlení.

Prostor k jednání o růstu platů ve veřejné sféře je omezen prostředky, které má státní rozpočet k dispozici. Před nadcházejícím jednáním s odbory o růstu platů to uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle místopředsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Patrika Nachera však vláda „nedodržuje zákon“, když nenavýšila platy učitelů na 130 procent průměrné mzdy. O problematice tvorby státního rozpočtu oba politici diskutovali v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Hosté nového pořadu Události, komentáře z ekonomiky hovořili o návrhu státního rozpočtu na příští rok, rychlém růstu mezd i strategických investicích, kdy Toyota bude vyrábět v Kolíně elektromobily a čeští zbrojaři naopak v USA proudové motory. Pozvání přijali bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček. Pořad nabídl také rozhovory s prezidentem Toyota Motor Europe Jošihirem Nakatou a se zakladatelkou soukromé školy a spolumajitelkou Dermacolu Věrou Komárovou.

Vláda se s odbory nedohodla na zvýšení platů zaměstnanců veřejné sféry v příštím roce. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jejich požadavky nejsou reálné. Předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo poukázal na to, že státní zaměstnanci ještě nepokryli kumulovanou inflaci. Diskuzi v Událostech, komentářích, které se účastnili i místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO) a šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj, moderovala Barbora Kroužková.

Opoziční strany kritizují návrh rozpočtu na příští rok, který předložil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). ANO a SPD tvrdí, že předloha neumožňuje reálně hospodařit a že plánované zadlužení způsobí růst inflace. Piráti míní, že návrh upřednostňuje jen krátkodobé účetní škrty. Vládní TOP 09 vnímá jako podhodnocené kapitoly ministrů zdravotnictví a pro vědu, podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Na podporu školství a vědy se chce v další debatě o rozpočtu zaměřit vládní STAN. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) musí kabinet najít rovnováhu mezi prioritami a danými požadavky.

Ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,6 procenta. Statistici tak o dvě desetiny bodu zlepšili původní odhad. Díky tomu i ekonomové přehodnocují prognózy, za celý rok odhadují růst vyšší než dvě procenta. Současný rok do jisté míry podpořilo také nakoupení zásob kvůli americkým clům, druhý půlrok proto může vykazovat nižší hospodářské tempo.

Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.

Stát zvýší od ledna minimální mzdu o 1600 korun měsíčně na 22 400 korun hrubého. České televizi částku vypočtenou podle nové prognózy ministerstva financí potvrdil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nejnižší možný výdělek na plný úvazek přesáhne 43 procent mzdy průměrné, což je nejvyšší podíl v české historii. Spolu s minimální mzdou vzrostou o téměř osm procent i nejnižší zaručené platy ve veřejné sféře.

Resort financí mírně zlepšil výhled letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,1 procenta. V dubnu ministerstvo čekalo dvouprocentní růst. Příští rok ekonomika poroste podle resortu o dvě procenta. Inflace by letos měla dosáhnout v průměru 2,4 procenta, příští rok 2,3 procenta, vyplývá z nové ekonomické predikce, kterou ve čtvrtek představil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Společnost OKD čeká další vlna propouštění, ke konci srpna skončí pracovní poměr bezmála sto padesáti zaměstnancům. Důvodem je plánované ukončení těžby černého uhlí na Karvinsku v únoru příštího roku. Odcházejícím důlním zámečníkům nebo elektrikářům firma nabízí podporu v programu Nová šichta. Přímo v Dole ČSM sever potenciální zaměstnance oslovilo deset regionálních firem.

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.

Průměrný důchod vzroste v lednu zhruba o 650 korun měsíčně. Vyplývá to z nových dat Národní rozpočtové rady, která získala Česká televize. Průměrná penze by tak na začátku příštího roku vystoupala na 21 700 korun. Podobným odhadem disponuje i ministerstvo práce, přesný návrh lednového zvyšování důchodů bude mít šéf resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL) hotový v září. Zohlední inflaci mezi loňským červencem a letošním červnem.

Ekonomice se daří, i tak někdy zaznívá, že se Češi mají špatně. Podle hostů Událostí, komentářů objektivní statistiky nutně nereflektují subjektivní pocity lidí. Míru spokojenosti totiž neurčují pouze ukazatele jako růst HDP či míra inflace, ale například zdraví, vzorce myšlení a zakořeněná míra pesimismu, kterou postkomunistické společnosti trpí. I tak si prý Češi uvědomují, že jejich životní úroveň je většinově dobrá. Na otázky moderátora Daniela Takáče odpovídali socioložka Paulina Tabery, ekonomka a politoložka Michaela Ševčíková, spisovatel a datový inženýr Petr Ludwig, předseda školských odborů František Dobšík a Tibor Švec (STAN) ze Svazu měst a obcí.

Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či hnutí ANO. Souhlasil ovšem se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení sněmovnou.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil nové finanční příspěvky pro domácnosti s nižšími příjmy ve výši jedné miliardy eur (25 miliard korun) a program veřejných investic. Nájemníkům třeba vrátí jeden měsíční nájem ročně. Učinil tak poté, co se země stala jedním z mála členů Evropské unie, kteří v roce 2024 vykázali přebytek rozpočtu. Napsala to agentura AP. Řecko ale zároveň mělo loni ze všech států EU nejvyšší míru zadlužení.

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.

Poslanci v pátek přijali takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce, která mimo jiné prodlužuje zkušební dobu zaměstnanců a výpovědní lhůtu stanoví už doručením výpovědi. Do zákoníku se ale nedostane výpověď bez udání důvodu. Zákonodárci opozičních ANO a SPD označovali v debatě tuto úpravu za asociální, hrozily by podle nich „vyhazovy“ i za názory. Zastánci naopak tvrdili, že by možnost takové výpovědi dále přispěla ke zpružnění pracovního trhu.