Mzdy strana 4 z 5

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.

České dráhy začaly výrazně šetřit na personálních nákladech. Už na jaře snížily mzdy v administrativě. A teď zaměstnancům oznamují výraznou reorganizaci. Odbory zatím vyčkávají – vedení říká, že bez úspor firma neobstojí. Její ředitel České televizi sdělil, že o místo přijde až 40 procent řídicích pracovníků.

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.

Zaměstnanci v Česku se musí připravit na nižší růst mezd, než na který byli zvyklí v posledních letech. Analytici očekávají, že porostou ani ne tříprocentním tempem. Přesto většina lidí bude moci utratit víc. Zruší se totiž superhrubá mzda, a tak zaměstnanci dostanou navíc část mzdy, kterou odváděli státu.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Česká pošta plánuje k 1. březnu příštího roku zrušit 2371 pracovních míst. Propustí tak zhruba 1500 lidí, protože část pozic je neobsazených. Propuštěným zaměstnancům nabídne rekvalifikaci, uvedl mluvčí České pošty (ČP) Matyáš Vitík. Pošta zaměstnává zhruba 29 tisíc lidí. Na propouštění ve státním podniku upozornil server Echo24.cz. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), pod jehož rezort pošta patří, bude žádat vysvětlení k tomuto plánu. Ve čtvrtek bude proto jednat s ředitelem pošty i odbory. Podle ministra se v současné covidové situaci ukázala „nezbytnost pošty.“

V prvním pololetí letošního roku se platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, meziročně sice mírně klesla na 2600 korun, zároveň se však zvýšil počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu i míra jejich dodržování, vyplývá ze statistik inkasní agentury EOS KSI. Zlepšení je ale podle firmy dočasné, neboť reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše až na konci roku.

Hrubé bohatství domácností v 57 zemích, které sleduje studie Allianz, vzrostlo loni průměrně o 9,7 procenta, nejvíce od roku 2005. Také českým domácnostem se dařilo. Hrubé bohatství jim stouplo v průměru o devět procent, což je proti desetiletému průměru 5,9 procenta značný nárůst. Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v desítkách zemí světa.

Růst mezd se letos nejspíše zastaví. Zatímco v posledních letech firmy lidem přidávaly, nyní budou nábory nových pracovníků spíše omezovat a tlak na růst výplat se tak sníží. Vyplývá to z informací personálních agentur. Slábnoucí ekonomika tím obrací dlouhodobý trend a o finančním ohodnocení budou více rozhodovat zaměstnavatelé.

Se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Jde o nejlepší výsledek od začátku průzkumu v roce 2003. Více než polovina lidí se ale domnívá, že jejich měsíční příjem je nižší, než by si zasloužili. V současném zaměstnání chce zůstat téměř 80 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Vládní koalice se bude ve středu zabývat zmrazením platů politiků. V pondělí vláda zároveň odmítla návrh SPD a k plánu Pirátů je neutrální, uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Komunisté pohrozili vypovězením tolerance Babišovy vlády. A to v případě, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) prosadí od ledna zrušení takzvané zaručené mzdy. Podle ní zbytečně zatěžuje podnikatele. Zaručená mzda je zákonný minimální plat, který si musí podle své profese či vzdělání vydělat každý zaměstnanec.

Průměrná mzda v Česku ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 0,5 procenta na 34 271 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 160 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.

Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům ve výši pět tisíc korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky. Vláda ho provedla změnou zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zvýšením schodku rozpočtu na 500 miliard korun, uvedla Národní rozpočtová rada. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle ní potvrdil, že zvýšení schodku bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné. Ministerstvo financí kritiku odmítlo. Premiér uvedl, že předsedkyně rady je „historicky spojena s ODS a zastupuje opozici.“

Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po úterním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně pro vysokopříjmové skupiny či zrušení takzvané solidární daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat, podle Schillerové se do debaty zapojí i premiér Andrej Babiš (ANO). Superhrubou mzdu chce zrušit k 1. lednu příštího roku.

Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, sdělil vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala.

Ošetřovné ve výši šedesáti procent z vyměřovacího základu by měli zaměstnanci, kteří zůstávají doma se svými dětmi, pobírat po celou dobu stávající pandemie nemoci COVID-19. Přislíbil to premiér Andrej Babiš (ANO), již dříve v úterý se pro totéž vyslovila i tripartita. Podporu OSVČ, kteří jsou s dětmi doma rovněž, ale nárok na ošetřovné se na ně nevztahuje, chce vláda řešit jinak. Rozhodne zřejmě ve čtvrtek.

Tržby v maloobchodě bez aut se loni zvýšily meziročně o 4,8 procenta, rostou tak šestým rokem, předloni to bylo o 4,9 procenta. V samotném prosinci, kdy tradičně vrcholí vánoční nákupy, zrychlily meziroční růst na 4,8 procenta po listopadových 2,9 procenta, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Aktuální čísla podle analytiků potvrdila, že si tržby za rok udržely solidní tempo – navzdory tomu, že v prosinci zklamaly prodeje automobilů a přestože se důvěra domácností v průběhu roku snižovala.

Růst mezd loni proti předchozím rokům zpomalil, v některých oborech lze hovořit o stagnaci. Vyplývá to z průzkumu, který představila personálně-poradenská společnost Hays. V průměru se mzdy napříč obory zvýšily o 6,5 procenta, nešlo přitom o plošný nárůst na všech pozicích.

Česká ekonomika se stále více spoléhá na zaměstnance s cizím státním občanstvím, jejich podíl vzrostl v roce 2018 na 12,4 procenta a loni v pololetí přesáhl 13 procent. Ještě v roce 2010 činil šest procent. Většinu cizinců tvoří Ukrajinci, Slováci a Vietnamci, významný podíl zaujímají také občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska, řekla expertka Českého statistického úřadu Jarmila Marešová.

Průměrná míra inflace v roce 2019 byla 2,8 %, uvedl  Český statistický úřad (ČSÚ). To je nejvyšší hodnota od roku 2012, kdy činila 3,3 %. V prosinci meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 3,2 procenta, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v listopadu. Rostly zejména ceny potravin a nealkoholických nápojů.

Růst důchodů bude pokračovat nezávisle na ekonomické situaci země a v roce 2021 dosáhnou v průměru 15 tisíc korun. V pořadu Partie na televizi Prima to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Odmítl také tvrzení, že českému důchodovému účtu hrozí propad kvůli odchodu silných ročníků do penze v příštích deseti až dvaceti letech. Podle něj se tento pokles nahradí vyššími sociálními odvody ze stoupajících mezd. Babišovy výroky kritizovali představitelé ODS, TOP 09 i Piráti.