Potravinářské firmy dosáhly navzdory všeobecnému zdražování výrazného meziročního růstu

3 minuty
Zisk potravinářských firem navzdory zdražování v Česku
Zdroj: ČT24

Potravinářské firmy postupně zveřejňují výsledky hospodaření za uplynulý rok. Přes původně černé scénáře kvůli všeobecnému zdražování často dosáhly výrazného meziročního růstu. To znamená, že vydělaly i dvakrát tolik než o rok dříve.

Meziroční inflace sice zpomaluje, ale potraviny zlevňují jen velmi zvolna. Ekonomové předpokládají, že už se ceny na úroveň roku 2020 zpět nedostanou. Některé položky dokonce dál zdražují.  

Například v pražském řeznictví Masology sledovali největší nárůst cen v posledních měsících u vepřového masa. Dodavatelé ho zdražili zhruba o 20 procent. „Maso se obchoduje celoevropsky na burzách, a to ovlivňuje i cenu u nás. Už je vidět pokles ceny. Kdy a jestli se to vůbec projeví na našem trhu, těžko říct,“ konstatoval majitel zmíněného řeznictví Aleš Peterka.

Vyšší ziskovost velkých firem

Podle Peterky se ale zvýšené náklady v celé míře nepromítly do cen pro zákazníky. Jiný případ jsou dle ekonomů velké firmy. „U nás se dařilo firmám nejen přenášet náklady na zákazníky, ale zároveň potlačit jejich požadavek na vyšší mzdy – ty jim nemusely vyplácet, což se potom promítá ve vyšší ziskovosti,“ vysvětlil hlavní analytik Vít Hradil.

Například holdingu Agrofert vzrostl konsolidovaný čistý zisk z předloňských necelých šesti miliard na loňských téměř třináct miliard korun. „Už více než polovina tržeb je ze zahraničí. Potravinářská divize je v České republice, ale i v zahraničí, a tvoří zhruba čtvrtinu našich tržeb. A pokud se podíváme na výsledky potravinářů, tak jsme v loňském roce na provozní úrovni skončili ve ztrátě,“ konstatoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanovský.

Na tržbách i zisku si loni polepšil také výrobce mléčných výrobků Lactalis. „Uplynulý rok byl pro naše podnikání v kontextu vysoké inflace velmi náročný. Náš konsolidovaný výsledek hospodaření dosahoval vyšších desítek milionů, což je pouze téměř tři procenta našeho obratu,“ stojí v prohlášení firmy Lactalis.

Ekonomové tvrdí, že přibližně půl roku trvá, než se pokles výrobních nákladů promítne do koncových cen. Přestože se zřejmě na původní hodnoty nevrátí, jejich růst by mělo vyrovnat zvyšování mezd.

44 minut
90’ ČT24: Meziroční inflace v červenci zpomalila na 8,8 %
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...