Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.
I přes pokles inflace nicméně Česko v evropském srovnání zůstává na deváté příčce. Vyplývá to z analýzy investiční platformy Portu, která sledovala vývoj červencových čísel u jednačtyřiceti států Evropy. Nejvíce podle ní rostly spotřebitelské ceny v Maďarsku. Dále ho následovalo Srbsko, Ukrajina i sousední Slovensko. Vyšší inflace než v tuzemsku byla v červenci podle analýzy i ve Švédsku. Naopak nejméně rostly ceny na Kypru nebo v Lichtenštejnsku.
Celková míra inflace v eurozóně pak podle posledního rychlého odhadu Eurostatu klesla, a to o dvě desetiny procentního bodu. Červencový růst spotřebitelských cen tak v Evropě dosáhl na 5,3 procenta.
„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,“ nastínila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží. Například zdražení masa zpomalilo na 3,2 procenta z červnových 4,7 procenta, margaríny a ostatní rostlinné tuky meziročně zdražily o 3,6 procenta, zatímco v červnu o 17,1 procenta, a ceny cukru stouply o 44,7 procenta proti červnovému růstu o 50,3 procenta. V bydlení se nižší meziroční nárůst cen týkal plynu a paliv. Plyn proti loňskému červenci zdražil o 35,5 procenta a tuhá paliva o 26,9 procenta.
Nájemné bylo meziročně vyšší o 7,6 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o necelou čtvrtinu a teplo a teplá voda téměř o dvě pětiny.
Celkové zdražování ovlivnily ale také potraviny. Třeba ceny vajec se zvýšily zhruba o 28 procent a zeleniny o 29 procent, přičemž brambory byly proti loňskému červenci dražší o tři pětiny.
O více než desetinu zdražily dovolené s komplexními službami a stravovací a ubytovací služby. „Na meziroční snižování cenové hladiny pak působily v červenci ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 23,9 procenta,“ doplnili statistici.
- Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste, a pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje.
- Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb.
- Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v médiích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.
- Zdroj: ČBA
Tempo snižování podle analytiků zpomalí
K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií, shodují se analytici. V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem jedenácti procent.
„Zatím to vypadá, že lidé nakupují. Když se na data ČSÚ podíváme, tak zboží pořád ještě zdražuje rychleji než inflace, maloobchodní tržby rostou, není to žádný zázrak, ekonomiku to neposouvá nijak dopředu. Potřebovali bychom, aby se to dělo více ve službách, tam je problém větší než ve zboží, ale vesměs je to pozitivní zpráva,“ myslí si ekonom a člen NERV Dominik Stroukal.
„V meziročním srovnání klesá inflace zejména z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku. Zpomalení meziročního růstu cen jde primárně na vrub odeznívající potravinové a energetické inflaci. V prvním případě je zvolnění dynamiky viditelné napříč většinou sledovaných položek, zatímco u energetické inflace jde zejména o nižší meziroční růst cen plynu a tuhých paliv,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.
„Celková meziroční inflace by měla klesat i ve zbytku třetího čtvrtletí, v samotném srpnu ale budou mít rušivý vliv ceny pohonných hmot v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z přechodně snížené úrovně,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Na riziko vývoje cen pohonných hmot poukázal i ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „V srpnu už by k dalšímu poklesu meziroční inflace nemuselo dojít. Inflaci totiž výrazně podpoří aktuální zdražování pohonných hmot, které odráží nejen vyšší spotřební daň na naftu, ale i vyšší cenu ropy na světových trzích. K tomu se přidá i nízká základna v podobě značného poklesu cen pohonných hmot v loňském srpnu. Kombinace těchto efektů může přidat k meziroční inflaci v srpnu odhadem 0,4 procentního bodu,“ poznamenal.
Bez ohledu na vývoj cen pohonných hmot analytici upozorňují na to, že tempo snižování inflace zpomalí. „Zásadní bude, zda se inflaci podaří klesnout k hranici dvou procent na začátku příštího roku. Pravidelné lednové přeceňování ukáže, jaká jsou skutečná inflační očekávání,“ řekl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Připomněl, že dvouprocentní nebo nižší inflace byla naposledy v prosinci 2018.
Červencová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Růst cen potravin byl pomalejší, než centrální banka čekala, rychleji naopak zdražovaly regulované ceny. ČNB očekává, že inflace bude zpomalovat do září, uvedl také náměstek ředitele sekce měnové Jakub Matějů.
ČNB očekávala meziroční růst regulovaných cen o 21,9 procenta, ve skutečnosti se zvýšily o 22,5 procenta. Matějů ale upozornil, že proti předchozímu měsíci se tempo růstu regulovaných cen snížilo.
Zahraniční obchod
ČSÚ veřejnil také informace o červnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny v červnu zrychlily meziroční pokles na tři procenta z květnových 2,6 procenta a meziroční pokles v dovozu zrychlil na 9,4 procenta z květnových osmi procent. Na snížení vývozních cen mělo vliv především zlevnění polotovarů jako železa a oceli a kovových výrobků.
Pokles dovozních cen ovlivnilo především výrazné snížení cen minerálních paliv, tedy ropy a ropných výrobků, plynu a elektřiny. Meziměsíčně vývozní ceny stouply o 0,4 procenta, zatímco dovozní klesly o 0,1 procenta.
