Ekonomická vysvětlivka: Inflace

Inflace je obecně chápána jako procentuální růst cen za určité období. Pokud se ceny zvyšují, inflace roste; pokud růst cen zpomaluje, inflace se snižuje. Plošný růst cen v ekonomice znamená, že hodnota peněz se v reálném vyjádření snižuje, jednoduše za stejnou hodnotu peněz jsme schopni koupit méně zboží či služeb. Inflace může být měřena z pohledu vývoje cen oproti předchozímu měsíci, obvykle je však v mediích chápána jako procentuální změna cen oproti stejnému měsíci předešlého roku. Roční míra inflace je pak průměrná změna cen za daný rok.

Mírný meziroční růst cen kolem dvou až tří procent je v ekonomice relativně běžný jev. Inflace začíná být problematičtější v situaci, kdy je vysoká, a hodnota peněz, zejména pak dříve vytvořených úspor, se výrazněji snižuje. Pokud je inflace vyšší, zhruba kolem deseti procent a více, hovoří se o pádivé inflaci. Pokud inflace dosahuje stovky či více procent, jde o hyperinflaci. Pokud růst cen zpomaluje, lze tuto skutečnost označit za dezinflaci, pokles cen pak jako deflaci.

Řada cen v ekonomice se vyvíjí v určitých cyklech, například dovolené zdražují více během letní sezony. Nebo například ovoce a zelenina obvykle zdražují či zlevňují na základě úrody a ročního období. Z toho důvodu se inflace často vyjadřuje v meziročním pohledu, protože toto meziroční srovnání není ovlivněno zmíněnými sezonními změnami. Meziměsíční vývoj cen by sice mohl být pro řadu domácností intuitivnější, protože by popisoval situaci současnou, nikoli ve srovnání s minulým rokem, nicméně by často takový údaj do velké míry zachycoval sezonnost některých cen.

Inflaci měří Český statistický úřad, a ačkoli se na první pohled může zdát, že sledovat a měřit vývoj cen není nic obtížného, ve skutečnosti je potřeba vyřešit řadu metodologických potíží. Například srovnávat ceny obdobného zboží, aby byl vývoj cen v čase porovnatelný, případně zohlednit to, že se zboží technologicky zlepšuje. Inflace je nicméně průměrné číslo, které vychází z průměrné spotřeby domácností. Každá však nakupuje trochu jiné zboží, a inflace individuálních domácností se tak může lišit právě v závislosti na tom, jaké zboží tvoří ve spotřebě větší podíl a jak se jeho cena zrovna vyvíjí.

Udržovat inflaci na nízké úrovni obvykle kolem dvou tří procent mají za cíl centrální banky. Běžným nástrojem ovlivňování inflace jsou úrokové sazby – pokud inflace roste, centrální banka úrokové sazby zvyšuje, čímž se snaží ekonomiku přibrzdit, snížit poptávku, a tím i tlak na zvyšování cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z Deutsche Bank unikly miliony interních dokumentů odhalujících její selhání, píše FT

Z největší německé bankovní společnosti Deutsche Bank uniklo více než patnáct milionů interních dokumentů, které odhalují její nekalé praktiky, systémová selhání, neschopnost, nedodržené sliby ohledně reforem i tajemství některých jejích klientů z řad miliardářů a oligarchů. Informuje o tom list Financial Times (FT) na svých internetových stránkách. Akcie společnosti Deutsche Bank na informace reagovaly výrazným poklesem, před polednem ztrácely zhruba šest procent. Únik dokumentů z Deutsche Bank podle jejího šéfa Christiana Sewinga nenarušil systémy banky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda zvedá platy úředníků. Obce si stěžují, že na ně nedostanou dost peněz navíc

Svaz měst a obcí kritizuje způsob, jakým vláda zvedá platy úředníků státní správy. Obce s rozšířenou působností totiž za ně zaplatí od Nového roku miliony navíc. Starostové ale tvrdí, že příjmy od státu se jim zvednou méně. Ministerstvo financí slibuje, že rozdíl pokryje vyšším příspěvkem i výnosy z daní.
16. 11. 2026‌‌

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
16. 11. 2026‌‌

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
16. 11. 2026Aktualizováno16. 11. 2026‌‌

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
16. 11. 2026‌‌

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
16. 11. 2026‌‌

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
16. 11. 2026‌‌

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
15. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.