Zahraniční obchod

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta po červencovém snížení o 1,9 procenta. Dařilo se také zahraničnímu obchodu, v srpnu vykázal přebytek 14,3 miliardy korun, což je meziročně o 20,8 miliardy lepší výsledek. Naopak zpomalila stavební výroba, v srpnu činil meziroční růst 0,4 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci vzrostly meziročně o 2,2 procenta, oznámil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se ceny zvýšily o tři desetiny procentního bodu, podle statistiků i kvůli zdražení nápojů či tabáku. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.

Stavební výroba v Česku se v červenci po čtyřech měsících poklesu meziročně zvýšila o dvě procenta. V červnu byla meziročně nižší podle revidovaných údajů o 9,4 procenta. Tahounem červencového růstu byly inženýrské stavby, mezi které spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí. V porovnání s červnem bylo stavebnictví vyšší o 6,9 procenta. Naopak průmyslová výroba v červenci zpomalila meziroční pokles na 1,9 z červnových 3,3 procenta. Jde už o pátý záporný výsledek v řadě. Po deseti měsících kladné bilance se propadl i zahraniční obchod.

Česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta. Oznámil to Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu. V předběžném odhadu z konce července statistici původně uváděli, že hrubý domácí produkt (HDP) stoupl oproti loňsku o 0,4 procenta. Mezičtvrtletně se HDP zvýšil podle obou odhadů o 0,3 procenta. Obraz výkonu ekonomiky v první polovině roku se kosmeticky vylepšil, ale pomalého oživování narážející na slabé výkony průmyslu se zatím nemění, shodli se analytici.

Česká ekonomika v 1. čtvrtletí letošního roku vzrostla meziročně o 0,2 procenta. Proti poslednímu čtvrtletí loňského roku byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,3 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na konci dubna statistici předpokládali meziroční růst HDP o 0,4 procenta a mezičtvrtletní pak o 0,5 procenta. Podle analytiků byl růst HDP v prvním čtvrtletí za očekáváním, zklamáním je především pokles investic.

Tuzemská stavební produkce byla v březnu nejslabší za poslední tři roky. Meziročně klesla více než o osm procent, podobně zeslábla ale i ve srovnání s předchozím měsícem. Do minusu se vrátila také průmyslová výroba, která meziročně klesla o necelá tři procenta a meziměsíčně o 1,6 procenta. V únoru přitom průmysl i stavebnictví po dlouhém poklesu rostly. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale zejména výsledek průmyslu v březnu ovlivnila i vysoká srovnávací základna z loňska.

Po čtyřech měsících poklesu se stavební výroba v Česku v únoru zvýšila meziročně o 3,6 procenta, což byl nejrychlejší růst od května 2022. Vzhůru stavebnictví táhly inženýrské stavby, kam spadá třeba budování cest nebo energetických sítí, pozemní stavitelství meziročně kleslo. Také se zvedla průmyslová produkce, po třech měsících poklesu v únoru se meziročně zvýšila o 0,7 procenta. Zlepšila se i bilance zahraničního obchodu, ta skončila v přebytku 34,6 miliardy korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Průmyslová výroba v Česku se v roce 2023 snížila o 0,4 procenta. Pokles postihl zejména energeticky náročná odvětví jako hutnictví a slévárenství, nepomohlo ani oživení v automobilovém průmyslu. Loňský výsledek je nejhorší od roku 2020, který byl ovlivněn omezeními zavedenými kvůli pandemii covidu-19. V roce 2022 průmysl vzrostl o 2,5 procenta. Stavebnictví pokleslo o 2,6 procenta, zatímco zahraniční obchod vykázal za loňský rok podle předběžných údajů přebytek 122,8 miliardy korun. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Stavební výroba v Česku v září meziročně vzrostla o 1,7 procenta, přičemž předchozí dva měsíce klesala. V meziměsíčním srovnání byla stavební produkce nižší o 0,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ také uveřejnil, že průmysl v září zrychlil meziroční pokles na pět procent ze srpnových 1,7 procenta, což je třetí pokles v řadě. Meziměsíčně se průmyslová výroba snížila o 1,8 procenta.

Průmysl v Česku v srpnu opět zeslábl, ale méně než počátkem léta. Meziroční pokles činil 1,7 procenta, v červenci to bylo 2,8 procenta. Meziměsíčně produkce o 0,2 procenta zesílila. Jen velmi mírně meziročně zesláblo stavebnictví, jestliže ale výroba zpomalila pouze o 0,2 procenta, dramaticky o 8,4 procenta se propadl počet vydaných stavebních povolení, uvedl Český statistický úřad.

Spotřebitelské ceny byly v srpnu o 8,5 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,2 procenta. Meziroční inflace sice dál zpomaluje, ale ve srovnání s červencem byl pokles jen malý. Analytici míní, že inflace nyní klesá jen díky tomu, že loni byla obzvlášť vysoká, jenomže efekt vysoké srovnávací základny se podle nich již vyčerpává. Srpnový výsledek považují za argument pro to, aby centrální banka nesnižovala sazby.

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně klesla o 2,1 procenta, po červnovém revidovaném růstu o 0,9 procenta se tak vrátila k poklesu. Nižší byla produkce v pozemním stavitelství, což jsou stavby budov, i v inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s červnem byla stavební výroba nižší o 3,8 procenta. ČSÚ také uveřejnil, že klesla průmyslová výroba a v záporné bilanci se v červenci ocitl zahraniční obchod.

Tempo meziroční inflace opět zmírnilo, spotřebitelské ceny v červenci stouply o 8,8 procenta, v červnu byly meziročně vyšší o 9,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply o půl procenta. K menšímu meziročnímu růstu přispělo podle analytiků zpomalení zdražování potravin a energií. V dalších měsících podle nich bude inflace klesat pomaleji.

Stavební výroba v České republice v červnu v meziročním srovnání po čtyřech měsících poklesu stoupla. Vzrostla o jedno procento, přičemž nárůst zaznamenalo pozemní i inženýrské stavitelství. Meziměsíčně byla stavební produkce vyšší o 2,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí informoval také o tom, že růst průmyslové výroby v Česku v červnu zpomalil. Český zahraniční obchod mezitím skončil v červnu v přebytku 18,2 miliardy korun.

Průmyslová výroba v Česku v květnu mírně zrychlila meziroční růst na 1,4 procenta z dubnových 1,2 procenta. Stejně jako v dubnu stoupla výroba aut a klesla produkce ve většině ostatních průmyslových odvětví. Opět ubylo zakázek v průmyslu, jejich hodnota meziročně klesla o 4,4 procenta. Vyplývá to z informací, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně se průmyslová produkce zvýšila o 1,6 procenta. Stavební výroba naopak v květnu meziročně klesla o 2,7 procenta, meziměsíčně ale o procento vzrostla.

O 1,2 procenta v dubnu meziročně vzrostla průmyslová výroba v Česku. Oproti březnu růst významně zpomalil. Že průmysl vůbec zesílil, byla zásluha hlavně automobilové výroby, většina dalších odvětví klesla, oznámil Český statistický úřad. Stavebnictví v dubnu dál klesalo, oproti předchozímu měsíci byl meziroční propad výraznější. Statistici zároveň zveřejnili dubnový výsledek zahraničního obchodu, který byl – na rozdíl od loňského hlubokého deficitu – v osmimiliardovém přebytku.

Česká ekonomika letos v 1. čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval – byl na desetinu stejný.

Průmyslová výroba v České republice v březnu meziročně stoupla o 2,2 procenta po únorovém růstu o dvě procenta. Výsledek nejvíce ovlivnil automobilový průmysl, jehož produkce byla proti loňskému březnu o dvě pětiny vyšší. Také zahraniční obchod Česka skončil v březnu v přebytku, vývoz byl vyšší než dovoz o 15,9 miliardy korun. Meziročně je výsledek lepší o 28,1 miliardy korun. Naopak zrychlil pokles stavební výroby na šest procent z únorových 4,3 procenta. Nižší byla produkce v pozemním i inženýrském stavitelství.

Premiér Petr Fiala v sobotu večer vyráží na oficiální cestu po Asii. V následujících dvou týdnech navštíví celkem šest zemí – Filipíny, Indonésii, Singapur, Vietnam, Kazachstán a Uzbekistán. Na cestě ho doprovodí delegace tuzemských podnikatelů včetně zástupců Hospodářské komory, Exportní garanční a pojišťovací společnosti i České exportní banky. Cílem cesty je podle předsedy vlády podpora obchodu s těmito zeměmi.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Zahraniční obchod České republiky skončil v lednu po jedenácti měsících deficitu v přebytku, který dosáhl 9,5 miliardy korun. Meziročně byl o 2,1 miliardy korun vyšší. Dovoz i vývoz vzrostl proti loňskému lednu dvojciferným tempem. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Na úroveň z doby před pandemií covidu-19 se loni vrátila průmyslová produkce, uvedl Český statistický úřad. K celoročnímu růstu o 1,7 procenta pomohlo i čtyřprocentní prosincové meziroční posílení. Byla to hlavně zásluha autoprůmyslu, některá jiná odvětví si výrazně pohoršila. Rostlo i stavebnictví, oproti roku 2021 posílilo o 1,9 procenta, v prosinci ovšem meziročně mírně oslabilo. Ve schodku 198 miliard loni skončil zahraniční obchod, statistici to dali do souvislosti hlavně s cenami ropy a plynu.