Stavebnictví pokračovalo v růstu

Nahrávám video

Stavební výroba v Česku v červnu meziročně vzrostla o čtrnáct procent. Meziroční růst zaznamenala poosmé v řadě, tempo zrychlilo z květnových 11,6 procenta. Díky automobilové produkci rostla, i když jen nepatrně, ve stejném období také průmyslová výroba. Obchodní bilance skončila v přebytku 26,3 miliardy korun. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

„V červnu pokračovala stavební produkce v dvouciferném růstu. Tahounem byly inženýrské stavby, ale nezaostávala ani výstavba budov,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Meziměsíčně byla stavební výroba vyšší o 2,6 procenta.

Vyšší meziroční růst zaznamenala stavební výroba naposledy v březnu 2022. Letos rostlo stavitelství vedle května a června dvouciferným tempem ještě v březnu, tehdy to bylo o 12,5 procenta.

Produkce v pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, se v červnu meziročně zvýšila o 10,3 procenta a inženýrské stavitelství, kam spadá budování silnic nebo telekomunikačních a energetických sítí, meziročně vzrostlo o 20,3 procenta.

„Orientační hodnota povolených staveb v červnu klesla o 9,5 procenta zejména na nové výstavbě. Tento pokles se odehrával spíše v segmentu velkých staveb s rozpočtem nad miliardu korun, u menších staveb klesla orientační hodnota o dvě procenta,“ sdělila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

V červnu se začalo stavět 2637 bytů, což je meziroční pokles o 2,5 procenta, naopak dokončeno bylo 3775 bytů, meziročně o dvě pětiny více.

„Stavebnictví má dobře našlápnuto i pro další měsíce, což potvrzuje i statistika nových zakázek. Je jich sice co do počtu méně, ale jsou výrazně větší díky projektům v inženýrském stavitelství,“ uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel předpokládá, že ve třetím čtvrtletí by stavebnictví mohlo zaznamenat mezičtvrtletní růst 2,4 procenta.

Vzrostla produkce automobilů, s ní i celá průmyslová výroba

Průmyslová výroba v Česku v červnu stagnovala, meziročně vzrostla o 0,2 procenta, zatímco v květnu stoupla o 2,2 procenta. Meziměsíčně byla nižší o 1,1 procenta. Hodnota nových zakázek ve srovnání s loňským červnem klesla o 3,3 procenta, informoval ČSÚ.

„Mírně kladný výsledek byl podpořen zejména nárůstem ve výrobě motorových vozidel a navazujících odvětvích: výrobě pneumatik nebo elektrických zařízení,“ podotkl Matějka.

Růst zaznamenaly i podniky vyrábějící výrobky určené pro stavebnictví. V záporných číslech skončila v červnu výroba elektřiny, kde se snížila produkce především v uhelných elektrárnách. Pokles pokračoval i v dalších odvětvích zpracovatelského průmyslu: v chemickém průmyslu, ve výrobě strojů a zařízení i ve výrobě oděvů, obuvi a kožedělných výrobků.

„Hodnota nových průmyslových zakázek klesla zejména ve výrobě motorových vozidel. Pokles pokračoval v chemickém průmyslu, výrobě kovů, hutnictví a slévárenství nebo výrobě oděvů,“ konstatovala vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Hodnota nových zakázek se naproti tomu meziročně zvýšila ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků nebo produkci elektrických zařízení.

„Druhé čtvrtletí uzavřel tuzemský průmysl slabým výkonem, zčásti kvůli odeznívajícímu efektu silné americké poptávky poháněné celním předzásobením,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko. Proti květnu navíc citelně propadla hodnota nových zakázek, což podle něj snižuje šance na výraznější oživení průmyslu ve druhé polovině roku.

Export překonal dovoz o 26,3 miliardy

Zahraniční obchod Česka skončil v červnu v přebytku 26,3 miliardy korun, meziročně tak byl o 4,2 miliardy nižší, vyplynulo ze zveřejněných předběžných údajů ČSÚ. Pozitivní vliv na celkovou bilanci měl vyšší přebytek obchodu s auty a ostatními dopravními prostředky, naopak negativně se na ní podepsal nižší přebytek obchodu s kovovýrobky.

Rychlejším tempem v červnu ovšem rostl dovoz než vývoz. Export proti loňskému červnu stoupl o 7,4 procenta na 416,1 miliardy korun, import se zvýšil o 9,2 procenta na 389,8 miliardy korun.

„Téměř třicet procent červnového vývozu představoval export motorových vozidel a jejich dílů, který meziročně vzrostl o více než čtrnáct miliard korun,“ uvedla vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Jana Mazánková. Doplnila, že největší část tohoto vývozu směřovala do Německa, Británie, Francie, Polska a na Slovensko.

Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila trh za červen očekával přebytek 17,8 miliardy korun. „Vývoz i dovoz v letošním roce rostou díky mírnému zlepšení ekonomické situace v eurozóně a oživení domácí poptávky. Druhý faktor je o něco silnější, proto se přebytek obchodní bilance letos snížil,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Za pozitivní analytici označili to, že po dohodě mezi EU a USA skončila nejistota ohledně možné výše cel. Dopad tarifů na českou ekonomiku je ale i tak nadále rizikem, míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...