Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.
„Projektová příprava, která trvala nějakou dobu, teď bude vrcholit a pravděpodobně v příští roce, tak jak je to ale cyklicky každé čtyři roky, investiční činnost naroste a úspory z letošního roku budou rozpuštěny,“ konstatovala výkonná ředitelka Svazu měst a obcí České republiky Radka Vladyková.
„Zatím se pořád ukazuje, že rozpočty měst, obcí a krajů bohužel nedýchají s vývojem státního rozpočtu. Pro další volební období je třeba udělat změnu,“ upozornil místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový (TOP 09).
Úročení úspor
Zůstatky na účtech samospráv jsou podle ministerstva financí proti roku 2013 víc než čtyřnásobné. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že některé obce využívají k uložení úspor málo úročené finanční produkty. A prostředky tak ztrácí hodnotu.
Například přes miliardu a půl z krajských peněz má Moravskoslezské hejtmanství uloženo v rámci čtyř různých vkladů u České národní banky. „Je tam o něco výhodnější úroková sazba, a také delší stagnace. Protože při změnách, nebo hlavně snižování úrokových sazeb ty komerční peněžní domy reagují okamžitě a hned snižují sazby, kdežto, a je to výhodnější pro Moravskoslezský kraj, Česká národní banka drží ten původní úrok déle,“ přiblížila mluvčí Moravskoslezského kraje Nikola Birklenová.
Takových termínovaných vkladů, ať už krajů nebo obcí, centrální banka eviduje víc než čtyři sta, v hodnotě necelých sedmnácti miliard. Pro srovnání – před dvěma lety jich bylo sto dvanáct, v objemu něco málo přes miliardu.
- Příjmy samospráv přesáhly 470 miliard, výdaje 405. Přebytek je tak zhruba 65 miliard korun.
- Zkreslují ho ale peníze na platy ve školství, které hejtmanství a Praha od státu už inkasovaly, ale zařízením je ještě neodeslaly. Bez nich regiony skončily v plusu zhruba třicet miliard.
- Krajské rozpočty byly v lepší kondici než ty obecní. Vykázaly přebytek necelých 35 miliard korun. Před pěti lety to bylo bezmála třináct.
- Hospodaření obcí skončilo k poslednímu červnu 29miliardovým plusem, menším než loni. Pokud ale ze statistiky vyčleníme hlavní město, byl přebytek radnic bezmála jedenáct miliard.
- Ministerstvo financí dlouhodobě upozorňuje na to, že samosprávy při sestavování rozpočtů podhodnocují své příjmy a nadhodnocují plánované výdaje. Jako příklad uvádí třeba loňský rok, což ukazují níže uvedená data.
- Schválený rozpočet na celý rok u krajů a obcí počítal s deficitem zhruba pětadevadesát miliard, nakonec ale skončil v téměř dvaapadesátimiliardovém plusu. Zápornou bilanci si regiony schválily i letos – ministerstvo však opět počítá s přebytkem.
„Když se podíváte například na problém, který byl způsobený i samosprávám u Sberbank, tak si myslím, že je to dobré rozhodnutí, ale to si musí zvážit každé konkrétní zastupitelstvo,“ komentoval ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. Se zástupci samospráv chce vyjednávat a doufá, že počet krajů a obcí, které budou takto peníze ukládat, dál poroste. Apelovat na ně chtějí i koaliční starostové.
„Stát by nemusel emitovat dluhopisy, protože by měl k dispozici tyto finanční částky. A tam zase jsou dluhopisy úročené třeba 4,5 procenty. Takže tam je procento pro stát a procento pro obce. Takže je to o motivaci těch obcí,“ míní poslanec a člen rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN).
„Je to věc úroků, je to věc nějakých jednání, je to věc i nějaké debaty o tom, jak to nastavit do budoucna. Já si myslím, že to, jak se jen apeluje, se míjí účinkem,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu a místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.
„Důsledkem toho, že neinvestují v takových požadovaných objemech, je zanedbaná infrastruktura některých obcí a některých krajů,“ prohlásil Nový.
Desítky nevyužitých miliard
V roce 2024 měly podle ministerstva financí obce a kraje na 43 miliard korun, které ale na výstavbu nevyužily. Za prvních šest měsíců letoška je to šedesát miliard.
„Záleží na tom, kolik města a obce mají zasmluvněno. Většina faktur se pak platí na přelomu listopadu a prosince. Takže v tuto chvíli těžko hodnotit. A taky nám v tom vždycky velmi míchá kartami Praha,“ dodala Vladyková.
Úřad Zbyňka Stanjury Prahu dlouhodobě kritizuje za nízkou investiční aktivitu a neefektivní využívání prostředků. Podle zástupců města má ale metropole zahájeny akce za násobek toho, co má k dispozici.
