Radka Vladyková

Radnice omezují investiční plány na příští rok. Podle Svazu měst a obcí kvůli ekonomické nejistotě zadávají až o třetinu méně veřejných zakázek než dříve. Proto také obce hospodaří s výrazným přebytkem, který jen letos od ledna do září přesáhl 55 miliard korun.

Většina měst nebude od nového roku sama měnit daň z nemovitosti. Na rozhodnutí měla zastupitelstva čas do konce září. Podle Svazu měst a obcí i podle Sdružení místních samospráv radnice čekají i na to, jak ve sněmovně dopadne vládní konsolidační balíček. Ten totiž sazbu navýší zákonem. Kabinet chce soubor opatření ve sněmovně definitivně prosadit během října. Většina obcí tak s případnou reakcí přijde až v příštím roce.

Samosprávy letos hospodaří s výjimečným přebytkem. Po prvním pololetí je to 61 miliard, to je nejvíc za poslední dekádu. Podle ministerstva financí za tím stojí hlavně vyšší daňové příjmy a obce i kraje vybízí k tomu, aby peníze proinvestovaly. Totéž doporučuje i opozice. Svaz měst a obcí nicméně poznamenává, že do konce roku se přebytky tak jako tak sníží.

Přibývá obcí, které se rozhodly nakupovat energie přes komoditní burzy. Ke společnému postupu je vyzývá i Sdružení místních samospráv, podle něj tím získají lepší cenu a nebudou mít tolik práce s administrativou. Svaz měst a obcí pak pro radnice pořádal školení, jak při výběru vhodného dodavatele postupovat.

Starostové měst a obcí by mohli mít od příštího roku povinnost zajistit pro děti od tří let místo ve školce nebo v dětské skupině. Vyplývá to z novely zákona o dětských skupinách. Zástupci obcí a měst to však odmítají. Zřízení dětské skupiny bývá často složité a z hlediska vzdělávání mateřské školy nenahradí.

Vláda ve středu schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Ten mění přes šedesát zákonů a má v příštích dvou letech vylepšit hospodaření státu asi o 150 miliard korun. Vláda v něm udělala jen legislativně-technické změny. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věcné změny podle něj budou možné ve sněmovně po dohodě koalice.

Jak zajistit, aby bydlení v Česku bylo dostupné, se tento týden řešilo ve sněmovně. Někteří politici slibují peníze, jiní chtějí situaci řešit i novými zákony. Normu o podpoře bydlení momentálně připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Platit má od roku 2025.

Ministerstvo pro místní rozvoj by mělo uvolnit do konce dubna 800 milionů korun na podporu nájemního bydlení. O peníze budou moct žádat obce, církve a další organizace i ve spojení se soukromými investory. Návrh by měla příští týden schválit vláda. Resort zároveň dokončuje zákon o podpoře bydlení.

Ministerstvo financí připravuje změny kontrol veřejných financí. Se zástupci obcí diskutuje, jak upravit systém prověrek u národních dotací. Často se totiž stává, že kontroly probíhají duplicitně. Věcný záměr zákona by mohl být hotový ještě letos, ministerstvo financí samosprávám slibuje, že se prověrky zjednoduší.

Stávající systém stavebního spoření je podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) v současnosti neefektivní a neplní svou původní funkci. Připouští konec státní podpory. Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že by podpora stavebního spoření měla zůstat, mělo by být ale limitováno z hlediska účelu a do budoucna by stát mohl uvažovat i o zvýšení příspěvku. Oba politici to řekli v pořadu Otázky Václava Moravce.

Nákladné bydlení bude nejspíš přetrvávat delší dobu. Plán centrální banky totiž počítá s udržováním aktuálně vysokých úrokových sazeb, od kterých se odvíjí i ceny hypoték. Kvůli tomu se přitom zvyšuje poptávka po nájemním bydlení, a to proto také zdražuje. Dle ministerstva pro místní rozvoj je přes milion lidí ohroženo bytovou nouzí. Resort tak chce vytvořit systém, díky kterému má být bydlení dostupnější.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Zhruba patnáct procent samospráv nemá podle Svazu měst a obcí (SMO) vysoutěžené dodavatele energií na příští rok. Podle předsedy svazu Františka Lukla se jim dodavatele buď nepodařilo sehnat, nebo čekaly na vznik státního obchodníka s energiemi. Samosprávy proto zaslaly ministerstvu průmyslu dopis, ve kterém žádají o instrukce, jak postupovat. Po kabinetu svaz požaduje zvýšení zákonného limitu pro zakázky, které je možné zadávat bez veřejné soutěže.

Státy Evropské unie by mohly začít nakupovat plyn společně již příští rok na jaře. Po neformálním zasedání ministrů pro energetiku to řekl český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Je přesvědčen, že jednání pomohlo k překonání rozporů mezi unijními zeměmi ohledně nákupu plynu. Eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová ovšem upozornila, že k unijním intervencím do trhu s plynem bude potřeba i snížit spotřebu.

První projekty se už přihlásily o evropské peníze z nového Integrovaného regionálního operačního programu. Jeho prostřednictvím stát v následujících letech rozdělí 118 miliard korun – třeba na posílení kybernetické bezpečnosti nebo zkvalitnění škol. Finance z EU pomohou například v Turnově.

S vysokou inflací se teď musejí vyrovnávat i města a obce v Česku, trápí je například drahé stavební materiály či zvyšující se ceny energií nebo pohonných hmot. Samosprávy tak začínají hledat možnosti, kde a jak by mohly ušetřit. Některé z nich budou muset v příštím roce výrazně omezit své plánované investice.

Řada měst začíná měnit plány kvůli drahým energiím a někde říkají, že i kvůli výdajům na uprchlíky. Část starostů se obrátila otevřeným dopisem na ministerstvo financí a chtějí peníze navíc. Resort vzkázal, že to nemá v plánu. Hlavním argumentem ministerstva je, že obce hospodaří s přebytky. Radnice namítají, že už do úspor sahají. Obávají se dalšího vývoje po uzavření nových fixací u smluv na energie.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce vypsat dotace na opravy ubytovacích prostor nebo stavbu nových bytů. Výzvu pro obce a kraje, která by měla usnadnit pomoc lidem prchajícím před válkou, bude příští týden schvalovat vláda. Resort zároveň počítá s dalšími penězi na modernizaci bydlení od Evropské unie.

Hypotéky dál zdražují, a to už desátý měsíc v řadě. Průměrná úroková sazba se v prosinci dostala skoro na tři procenta. Ještě v dubnu přitom byla pod dvěma procenty. Banky tak reagují na prudké zvyšování sazeb centrální banky – její guvernér Jiří Rusnok navíc připouští, že letos ještě vzrostou. S dostupností bydlení by ale mohl pomoci nový stavební zákon. Současná vládní koalice nechce přenášet pravomoci z lokálních stavebních úřadů na ty krajské, na užitečnosti zrychlení celého povolovacího procesu se ale shodli odborníci napříč stranami i odvětvími v Devadesátce ČT24.

Starostové řeší každý rok stovky povinností. Zatímco úkoly jim přibývají, lidí, kteří by tuto práci chtěli vykonávat, ubývá. Podle Svazu měst a obcí je reálné, že při letošních komunálních volbách se trend ještě posílí. Roli hrají i peníze – v závislosti na velikosti obce mohou mít starostové plat více než deset tisíc pod průměrem.

V Česku platí zákon o svobodném přístupu k informacím. Jsou ale lidé, kteří ho zneužívají. Úředníky šikanují a zahlcují je stovkami často zbytečných nebo nesmyslných a samoúčelných dotazů. Podle zákona jsou nuceni na ně donekonečna odpovídat, úřady jsou tak ochromené. Účinně čelit takové šikaně má pomáhat aplikace, kterou vyvinuli na radnici v Dobrušce.

Stavební povolování je v Česku rekordně pomalé, v mezinárodním srovnání se republika umisťuje za rozvojovými zeměmi. Vysoká poptávka a zároveň nedostatek bytů vyhnaly ceny tak vysoko, že se pro řadu lidí stalo vlastní bydlení nedostupné. Složitá byrokracie a pomalý postup úředníků komplikuje život nejen velkým investorům, ale také drobným stavitelům, kteří si chtějí třeba jen rozšířit rodinný dům. Tématu se věnoval nový ekonomicko-publicistický pořad České televize Bilance.

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá požadavek Svazu měst a obcí ČR na dalších třináct miliard korun. Radnice chtějí pokrýt propad příjmů a zhruba třináct a půl miliardy korun, které dosud od státu dostaly, podle nich nestačí. Ministryně nyní ale s dalšími penězi pro samosprávy nepočítá.

Obce zatím neinvestují 36 miliard korun, které měly vyčleněné na připravené projekty. Investice za 8,4 miliardy radnice kvůli dopadům stávající „koronavirové“ krize zcela zrušily. Vyplývá to z průzkumu, který provedl Svaz měst a obcí. Starostové si stěžují na velkou nejistotu ohledně budoucích příjmů, jsou kritičtí i k tomu, že by se podle vlády obce měly podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro živnostníky.