V obci Těrlicko na Karvinsku vyhlásili stavební uzávěru. Radnice chce tak na přechodnou dobu omezit stavbu nových domů a růst počtu obyvatel. Infrastruktura obce na to není připravena. Uzávěra má platit do konce roku 2026. Stěhování obyvatel z měst do blízkých vesnic je v Moravskoslezském kraji trendem, který komplikuje chod řadě obcí.
V Topolové ulici v Těrlicku by mělo vyrůst přes třicet nových domů, které ještě mají stavební povolení. „To je nárůst o dalších sto občanů a nejde jen o ně. V tom projektu chybí jakákoli další infrastruktura,“ poznamenal starosta obce David Biegun (nestr.).
Zároveň štábu ČT ukázal další plochu jednoho z několika nových satelitů, které by měly na území obce vzniknout. Na vině je vágní územní plán schválený v roce 2008. Podle krajského úřadu se v něm nachází velké množství chyb. „Je i druhý projekt, který byl schválený. Když se na tu lokalitu podíváte, tak to není vůbec Těrlicko, to je v podstatě jedno velké sídliště,“ míní Biegun.
Dnes téměř pětitisícová obec měla ještě před dvanácti lety jen něco málo přes čtyři tisíce obyvatel. Výrazný příliv lidí a s ním spojená masivní výstavba nyní ženou infrastrukturu Těrlicka na hranici únosnosti. Do doby, než vytvoří nový územní plán, tak obec vyhlásila stavební uzávěru.
„Školky máme na kapacitě, respektive už nám nestačí, máme čistírnu odpadních vod, která už je na sto procentech, stejně tak vodovody. Dnes jsou lokality, kde tlak v potrubí už nedovolí připojit další občany,“ poznamenal starosta.
Z Havířova se tisíce lidí odstěhovaly
Problém přílivu obyvatel řeší většina malých obcí v okolí moravskoslezských měst. Ta se naopak v posledních letech vylidňují. Konkrétně do Těrlicka se nejčastěji stěhují lidé ze sousedního Havířova, který za posledních dvanáct let opustilo čtrnáct tisíc lidí.
Téměř 36 tisíc obyvatel pak za stejnou dobu odešlo také z krajské metropole. Pocítil to třeba přilehlý Rychvald. I tam v minulosti přemýšleli, že by výstavbu nových domů pozastavili. Nakonec zvolili jiné kroky. „Udělali jsme v územním plánu změnu, že minimální stavební pozemek je osm set metrů. V první řadě jsme se chtěli vyvarovat těch developerských projektů, kdy se staví, jak já říkám, sídliště na ležato,“ vysvětlil místostarosta Rychvaldu Milan Starostka (ANO).
Rychvald má dětskou lékařku v seniorském věku
Na vyšší počet obyvatel se snaží postupně připravovat také infrastrukturu. „Školky už máme na doraz, školu přistavujeme, kapacita je malá, navýší se o šest tříd. Problém bude s dětským lékařem, protože tady máme paní doktorku, která už má přes osmdesát let,“ řekl místostarosta.
„Řešením je nalézání spolupráce mezi jednotlivými obcemi a mezi centrálním městem. Aby například finančně dopomohlo s výstavbou škol, školek, doplnilo dopravní infrastrukturu. Řešení stavební uzávěrou by mělo být spíše krátkodobé,“ míní ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.
