V Česku roste zájem o bydlení mimo velká města. Lidí podle aktuálních dat Českého statistického úřadu přibývá hlavně v obcích do tří tisíc obyvatel. V nich žije každý třetí člověk. Často však v menších obcích a vesnicích chybějí základní služby. Investice by vyšly na miliardy korun.
Zájem o bydlení v menších městech a vesnicích sílí, často tam však chybějí základní služby
5 minut
Události: Zájem o bydlení mimo velká města roste
Některé obce zejména v oblasti blízko české a moravské metropole čelí přelidnění. Řeší pak nedostatek místa ve školách nebo problémy v dopravě.
„V roce 200 jsme měli 83 rodinných domů, dnes jsme na 620 rodinných domech. To znamená, že jen za posledních dvacet let se tu přistavělo 430 domů. Došlo k tomu, že infrastruktura už nestíhala,“ uvádí starosta středočeského Zlonína Miroslav Kratochvíl (nestr.).
Před čtyřmi lety proto schválili nový územní plán, ze kterého vyjmuli zhruba dvanáct hektarů pozemků určených pro stavbu 250 až tří set domů. „Naopak jsme posílili pozemky na infrastrukturu obce. Nemáme dětská hřiště, mateřské školy,“ popsal Kratochvíl.
Věkový průměr obyvatel obce nedaleko Kostelce nad Labem je v současnosti třicet let. Trvale hlášených je v obci 1360 lidí, z toho více než 520 dětí do patnácti let.
„V České republice máme 6258 obcí a sedmdesát procent z nich je do tisíce obyvatel. Takovéto obce nikdy nebudou mít na to, aby mohly stavět kulturáky, školy, rekonstruovat místní komunikace. Je tu nutná pomoc státu,“ míní bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).
„Naše cíle plníme. Nástroje máme. Uvidíme, co se podaří vyjednat třeba v průběhu roku. V roce 2021 se podařilo vyjednat tři a půl miliardy, které jsem dal na podporu těchto oblastí,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Některé obce se snaží nové obyvatele naopak přilákat, třeba na Uherskohradišťsku v Ostrožské Lhotě. Připravují pozemky pro novou výstavbu a zároveň přispívají na opravu neobydlených domů. „Na rekonstrukce je to osmdesát tisíc korun. A na demolici a výstavbu dáváme 160 tisíc korun. To je pro nás efektivnější, zbytečně se nerozrůstáme,“ uvedl starosta obce Roman Tuháček (nestr.)
V Ostrožské Lhotě v roce 2010 bydlelo 1565 lidí. Za dalších deset let se počet snížil na 1480. Nyní se znovu i se započtením cizinců dostali přes 1500 obyvatel.
Dobře placená práce a dostupné služby
K udržení obyvatel na vesnicích je důležité nejen bydlení, ale dobře placená a zajímavá práce a dostupné služby. „Máme jako společnost nějaký životní standard. Ten chceme mít stejný, když bydlíme na Václavském náměstí nebo v Brně vedle Špilberku, a stejně tak když bydlíme v periferní vesnici. To, co je tímto standardem ve dvacátých letech 21. století, je dobré elektronické připojení,“ sdělil Radim Perlín z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Předloni mělo internetové připojení zhruba pětaosmdesát procent domácností. Nejméně ho využívali v Olomouckém kraji, ve zhruba 81 procentech rodin. V Plzeňském kraji se na síť připojovalo skoro 88 procent lidí.
Co se týče pracovních míst, ty na vesnicích často chybí a lidé musejí do zaměstnání dojíždět. Mimo obec cestovalo za obživou při posledním statistickém sčítání až milion a sto tisíc Čechů. Další sta tisíce obyvatel pracovali v jiném okrese, nebo dokonce jiném kraji.
Trend stěhování na venkov potvrzuje i skutečnost, že ubývá městského obyvatelstva. Jeho podíl v Česku za poslední roky klesl dle Českého statistického úřadu pod 69 procent. O nejvíce obyvatel loni přišla Ostrava, a to o 1600. Pět set až šest set lidí pak ubylo ve správních obvodech Ústí nad Labem, Havířova, Karviné a Přerova.
I tak ale některá města posilují. S přírůstkem jedenácti tisíc vede Praha, následují Černošice a okolí, které se za rok rozrostly téměř o tři tisíce lidí. I zde jde ale zejména o efekt způsobený blízkostí Prahy, stejně jako v případě dalších středočeských lokalit: Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a Říčan. Obyvatel přibývá i v Brně.
