Zájem o bydlení v menších městech a vesnicích sílí, často tam však chybějí základní služby

5 minut
Události: Zájem o bydlení mimo velká města roste
Zdroj: ČT24

V Česku roste zájem o bydlení mimo velká města. Lidí podle aktuálních dat Českého statistického úřadu přibývá hlavně v obcích do tří tisíc obyvatel. V nich žije každý třetí člověk. Často však v menších obcích a vesnicích chybějí základní služby. Investice by vyšly na miliardy korun.

Některé obce zejména v oblasti blízko české a moravské metropole čelí přelidnění. Řeší pak nedostatek místa ve školách nebo problémy v dopravě.

„V roce 200 jsme měli 83 rodinných domů, dnes jsme na 620 rodinných domech. To znamená, že jen za posledních dvacet let se tu přistavělo 430 domů. Došlo k tomu, že infrastruktura už nestíhala,“ uvádí starosta středočeského Zlonína Miroslav Kratochvíl (nestr.).

Před čtyřmi lety proto schválili nový územní plán, ze kterého vyjmuli zhruba dvanáct hektarů pozemků určených pro stavbu 250 až tří set domů. „Naopak jsme posílili pozemky na infrastrukturu obce. Nemáme dětská hřiště, mateřské školy,“ popsal Kratochvíl.

Věkový průměr obyvatel obce nedaleko Kostelce nad Labem je v současnosti třicet let. Trvale hlášených je v obci 1360 lidí, z toho více než 520 dětí do patnácti let.

„V České republice máme 6258 obcí a sedmdesát procent z nich je do tisíce obyvatel. Takovéto obce nikdy nebudou mít na to, aby mohly stavět kulturáky, školy, rekonstruovat místní komunikace. Je tu nutná pomoc státu,“ míní bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO).

„Naše cíle plníme. Nástroje máme. Uvidíme, co se podaří vyjednat třeba v průběhu roku. V roce 2021 se podařilo vyjednat tři a půl miliardy, které jsem dal na podporu těchto oblastí,“ říká ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Některé obce se snaží nové obyvatele naopak přilákat, třeba na Uherskohradišťsku v Ostrožské Lhotě. Připravují pozemky pro novou výstavbu a zároveň přispívají na opravu neobydlených domů. „Na rekonstrukce je to osmdesát tisíc korun. A na demolici a výstavbu dáváme 160 tisíc korun. To je pro nás efektivnější, zbytečně se nerozrůstáme,“ uvedl starosta obce Roman Tuháček (nestr.)

V Ostrožské Lhotě v roce 2010 bydlelo 1565 lidí. Za dalších deset let se počet snížil na 1480. Nyní se znovu i se započtením cizinců dostali přes 1500 obyvatel.

Dobře placená práce a dostupné služby

K udržení obyvatel na vesnicích je důležité nejen bydlení, ale dobře placená a zajímavá práce a dostupné služby. „Máme jako společnost nějaký životní standard. Ten chceme mít stejný, když bydlíme na Václavském náměstí nebo v Brně vedle Špilberku, a stejně tak když bydlíme v periferní vesnici. To, co je tímto standardem ve dvacátých letech 21. století, je dobré elektronické připojení,“ sdělil Radim Perlín z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Předloni mělo internetové připojení zhruba pětaosmdesát procent domácností. Nejméně ho využívali v Olomouckém kraji, ve zhruba 81 procentech rodin. V Plzeňském kraji se na síť připojovalo skoro 88 procent lidí.

Co se týče pracovních míst, ty na vesnicích často chybí a lidé musejí do zaměstnání dojíždět. Mimo obec cestovalo za obživou při posledním statistickém sčítání až milion a sto tisíc Čechů. Další sta tisíce obyvatel pracovali v jiném okrese, nebo dokonce jiném kraji.

Trend stěhování na venkov potvrzuje i skutečnost, že ubývá městského obyvatelstva. Jeho podíl v Česku za poslední roky klesl dle Českého statistického úřadu pod 69 procent. O nejvíce obyvatel loni přišla Ostrava, a to o 1600. Pět set až šest set lidí pak ubylo ve správních obvodech Ústí nad Labem, Havířova, Karviné a Přerova.

I tak ale některá města posilují. S přírůstkem jedenácti tisíc vede Praha, následují Černošice a okolí, které se za rok rozrostly téměř o tři tisíce lidí. I zde jde ale zejména o efekt způsobený blízkostí Prahy, stejně jako v případě dalších středočeských lokalit: Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi a Říčan. Obyvatel přibývá i v Brně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Velké tuzemské sbírky už vybraly na pomoc Ukrajině na sedm miliard korun

Češi poslali za tři roky plnohodnotné ruské invaze na pomoc Ukrajině nejméně 6,9 miliardy korun. ČT to potvrdila Milada Mašková Váchová z Člověka v tísni. Významná část humanitární pomoci se aktuálně týká velkých infrastrukturních projektů a oprav. Peníze na pomoc napadené zemi vybírá také iniciativa Dárek pro Putina, která ve spolupráci s ukrajinskou armádou posílá především vojenskou pomoc. Od začátku plnohodnotné ruské války už od lidí vybrala další téměř miliardu.
před 2 hhodinami

Hybatelé zlepšují život kolem sebe

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.
před 6 hhodinami

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová nebude obhajovat poslanecký mandát

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Loni Češi vrátili skoro polovinu prodaných baterií. Naopak si nechávají staré mobily

Češi stále více odevzdávají použité baterie. Úroveň sběru se podle největší sítě za poslední dekádu zvedla téměř o pětinu. Loni lidé vrátili skoro polovinu prodaných baterií – nejčastěji tužkových. Naopak doma si poměrně často nechávají staré mobily a notebooky. Podle statistiků má starý mobilní telefon doma téměř polovina Čechů. U notebooků je to patnáct procent. „Ta baterie je lithium-iontová a časem může začít pracovat a může způsobit i požár. Pořád dost baterií končí ve směsném odpadu, což je pak problém na skládkách, ve spalovnách,“ uvedla specialistka sběrné sítě Ecobat Michaela Helclová.
před 15 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Stát spouští dotační program pro lidi zasažené povodněmi

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...