Vesnice

Malé vesnické obchody potřetí získaly státní podporu na provoz. Tentokrát si 614 prodejen rozdělilo 46 milionů korun. Na náklady za energie využívá dotace víc než pětina podpořených koloniálů. Tři čtvrtiny jimi částečně pokryjí mzdy. Někteří provozovatelé je vydají za účty za platební terminál nebo internet. Obchodníci mohou žádat o podporu z evropských fondů přes program ministerstva průmyslu a obchodu. Skončit měla letos, nakonec ale zůstane otevřená do října příštího roku.

Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské.

Českou vesnicí roku 2024 je Vacov z okresu Prachatice v Jihočeském kraji. Na druhém místě skončila obec Palkovice z okresu Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, třetí příčku obsadila Dolní Lhota ze Zlínska. Hodnoticí komise vybírala ze třinácti finalistů, kterými byli vítězové krajských kol. U soutěžících obcí hodnotila například společenský život, aktivity občanů, podnikání, občanskou vybavenost, úspory energií nebo péči o veřejná prostranství a zeleň.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Průměrná roční spotřeba piva na obyvatele v Česku klesla na historické minimum. Na každého Čecha loni připadlo 128 litrů, rok předtím to bylo o osm víc. V restauracích a hospodách se prodalo třicet procent z celkového množství piva. Před patnácti lety to přitom byla více než polovina. Za poklesem stojí podle odborníků vyšší cena i změna životního stylu lidí.

Arménie souhlasila s tím, že vrátí Ázerbájdžánu čtyři strategicky umístěné vesnice, které okupuje od počátku devadesátých let, napsala agentura Reuters s odkazem na ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí. Jerevan počítá s tím, že díky tomu klesne bezpečnostní riziko v oblasti. Arménský premiér Nikol Pašinjan minulý měsíc prohlásil, že pokud Arménie nepřistoupí na kompromis ohledně navrácení některých vesnic, mohla by vypuknout válka.

Během nadcházejícího víkendu si lidé v Trocnově budou moci poprvé prohlédnout výjimečný archeoskanzen. V jihočeském rodišti Jana Žižky už řemeslníci dokončili všech čtrnáct staveb, které připomínají středověkou vesnici a její typický život.

Tradičně velké rozdíly ve volebních výsledcích vykazují hlasy z venkova a měst. To dokládají i výsledky z loňských parlamentních voleb, kdy ve větších městech vítězila hlavně současná opoziční strana Progresívne Slovensko. Naopak v menších obvodech triumfovaly vládní strany. S podporovateli odlišných politických proudů natáčel na Slovensku štáb ČT.

V Česku roste zájem o bydlení mimo velká města. Lidí podle aktuálních dat Českého statistického úřadu přibývá hlavně v obcích do tří tisíc obyvatel. V nich žije každý třetí člověk. Často však v menších obcích a vesnicích chybějí základní služby. Investice by vyšly na miliardy korun.

Teploty na Ukrajině na řadě míst sahají pod bod mrazu. Pro mnoho obyvatel vesnic poničených ruskou agresí to znamená potíže. Milionům lidí musí pomáhat humanitární organizace. V Dněpropetrovské oblasti natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.

Obyvatelé odlehlé ukrajinské obce Vilča mají za sebou hned dvě tragédie. Místo vzniklo jako útočiště po havárii jaderné elektrárny Černobyl. Navíc ihned na počátku ruské invaze vesnici ovládly okupační síly, které se stáhly až po půl roce. Po jejich odchodu zůstaly v obci traumatizované děti a pouze čtvrtina z původního počtu obyvatel.

Izrael evakuuje skoro třicet obcí na severu země u hranic s Libanonem. Obyvatelé budou přemístěni na státní náklady do hotelů a penzionů. V regionu sílí napětí od útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele. Izraelská armáda a libanonské hnutí Hizballáh, které je spřízněné s Hamásem, se vzájemně ostřelují. U některých lidí, kteří museli opustit své domovy na severu židovského státu, se přitom mísí hned několik traumat dohromady. Nejen, že museli utéct před teroristy z Hizballáhu, ale na jihu země přišli o život jejich příbuzní a známí pro změnu rukou Hamásu. Situaci v izraelském pohraničí mapoval zpravodaj ČT David Borek.

Ukrajina získává na válečných frontách dílčí úspěchy. Podmínky na osvobozených územích ale zatím neumožňují, aby se tam ve velkém začali vracet obyvatelé. Štáb České televize se zpravodajem Davidem Miřejovským se o tom přesvědčil ve Svjatohirsku na východě Ukrajiny, odkud loni v polovině září zmizeli ruští vojáci.

Ragby má pověst drsného sportu pro silné muže. U nás se ale do ragby pustily i malé holky. Je to hit českých vesnic, skládky a mlýn na nich trénuje čím dál víc děvčat. Jsou stejně bojovné a srdnaté jako kluci a ještě víc. Pro pořad 168 hodin natočila reportáž Darina Vlková.

Spoustu obcí a menších měst v Česku trápí vylidňování. Lidé se stěhují za prací do velkých měst, do své rodné obce se už často nevrátí. Zlínský kraj to chce zvrátit, spolupracovat by na tom chtěl i se zlínskou Univerzitou Tomáše Bati. Opačná situace panuje v obci Modrá na Uherskohradišťsku, kam naopak mladé rodiny chtějí, ale Modrá není „nafukovací“. Situaci v obci zmapoval pořad SeČTeno.

Ve vesnici na východě Ukrajiny žilo před válkou na 850 lidí. Loni v ní ale pět týdnů probíhaly krvavé boje. Z celé vesnice nezůstal ušetřen jediný dům. Poničený je i památník rudoarmějcům, kteří z oblasti před osmdesáti lety vyhnali nacisty.

Mezi největší problémy obcí v Česku patří potřeba zachování služeb – a to hlavně na venkově, shodují se zástupci Sdružení místních samospráv, kteří za účasti některých členů vlády jednají v Pardubicích. Podle předsedkyně sdružení Elišky Olšákové obce volají především po tom, aby v nich zůstali lékaři nebo třeba obchody. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už informoval, že pomůže dotační program Obchůdek 21+, který by mohl dotačně podporovat hybridní prodejny na vesnicích.

Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii přesáhl 42 tisíc. I po deseti dnech se z trosek podařilo vyprostit několik přeživších. Bezpočet rodin ale stále své příbuzné pohřešuje. Kromě zničených měst jsou následky zemětřesení zřejmé i na chudém tureckém venkově. Tamní obyvatelstvo katastrofa připravila i o to málo, co ještě měli.

Novoukrajinka je ukrajinská vesnice v těsné blízkosti města Vuhledar, o které se vedou těžké boje. Nad hlavami lidí zde hřmí ozvěny děl a raketometů, na obzoru se střídají ruské stíhací letouny, které pálí rakety na pozemní cíle. Ve vesnici jsou pozice ukrajinské armády, před ní zákopy a množství techniky. I přes apel vojáků zde zůstávají civilisté.

Rusko neustále ostřeluje ukrajinská města. Kyjev oznámil další zásahy kritické infrastruktury a obytných budov. Rakety opět dopadly i na jihoukrajinský Mykolajiv, kde má Česká televize svůj štáb.

Ve vesnici Jahidne na severu Ukrajiny, kterou ještě před pár měsíci okupovali Rusové, je v plném proudu technoparty. Od běžných tanečních akcí se ale liší tím, že se koná pouze ve dne a jejích asi dvě stě účastníků během ní odklízí trosky rozbombardované budovy, uvedla agentura AP.

Po stažení ruských okupačních vojsk od ukrajinského Kyjeva se mohli tamní lidé vydat zpět do svých domovů i mimo metropoli. Většina vesnic a měst, které byly v oblastech těžkých bojů, je ale z větší části zničená. I díky humanitární pomoci proudící z Evropy teď začíná jejich postupná obnova. Fotografie zachycují návrat obyvatel do městečka Moščun poblíž Kyjeva.

V některých malých vesnicích v Česku se počet přijatých uprchlíků z Ukrajiny pomalu začíná blížit počtu místních. Například ve Skočicích na jihu Čech našlo provizorní domov zhruba sto Ukrajinců – trvale bydlících má obec přibližně dvakrát tolik.

Trosky španělské vesnice Aceredo, která v roce 1992 skončila na dně přehrady, přitahují zástupy turistů. Kvůli suchu, které už několik měsíců sužuje Pyrenejský poloostrov, hladina přehrady výrazně klesla, díky čemuž jsou zbytky obce znovu viditelné, uvedla agentura Reuters. Zájem turistů se ale nelíbí portugalské společnosti EDP, která přehradu spravuje. Firma požádala okolní města, aby přístup turistů omezila.