Archeologové u Břeclavi našli římskou vesnici

Část římské osady ze druhého století našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Uvedl to Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové přitom zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometru, přes které obchvat povede.

„Jedním z nejzajímavějších nálezů je okraj římské vesnice z poloviny druhého století, který momentálně zkoumáme. Našli jsme hodně importované keramiky z římských provincií z přelomu letopočtu. Podobných nálezů u nás mnoho není,“ popsal jedinečnost nálezu Forst, který začal na místě bádat v červenci.

Římskou vesnici našli v části nedaleko dálnice D2 poblíž železniční trati. „Na tomto území se dříve uskutečnily jak záchranné výzkumy, tak nedestruktivní sběry a geofyzikální průzkum a je tu potvrzené jak osídlení z římské doby, tak z doby laténské. I z laténského osídlení máme pár nálezů, jde ale o samostatné nálezy v ornici,“ doplnil vedoucí výzkumu Forst. Odborníkům se podařilo datovat laténskou sponu z ženského opasku.

Území dnešní České republiky sice nikdy nebylo součástí Římské říše, leželo ale natolik blízko jejích hranic, že bylo pod významným tlakem římské moci. Právě v pohraničí zřejmě existovaly různě intenzivní obchodní i diplomatické vztahy mezi tehdejším centrem evropské civilizace a barbary. Důležitou roli hrála zřejmě takzvaná Jantarová stezka, která do Říma od Baltu nesla tuto vzácnou zkamenělou pryskyřici.

Největším dokladem římské přítomnosti je vojenská pevnost u Mušova z konce 2. století našeho letopočtu. Celkem se na našem území našly zbytky asi dvou desítek menších vojenských táborů Římanů.

Archeologové očekávají další nálezy

Výzkum potrvá ještě přibližně další rok. Archeologové předpokládají, že nálezů bude přibývat, jak se budou po trase přibližovat k Pohansku, které je významným velkomoravským nalezištěm. „Očekáváme nálezy z raného středověku, z velkomoravského období a mladší,“ dodal Forst.

Obchvat Břeclavi, na jehož přípravě pracuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), odvede silnici I/55 mimo Břeclav okolo místní částí Poštorná. Na východě bude obchvat začínat u křižovatky této silnice s dálnicí D2, povede jižně k Bratislavské ulici a poté se stočí k západu. Na silnici I/55 se napojí v Poštorné a bude pokračovat severozápadním směrem, kde se za Poštornou napojí na silnici I/40 na Mikulov.

Délka obchvatu je 8,7 kilometru, stát bude víc než dvě miliardy korun. V souvislosti s jeho stavbou vznikne přes dvacet mostů, jeden podchod a dva migrační mosty. V současnosti ŘSD dokončuje dokumentaci k soutěži na výběr zhotovitele. Archeologický výzkum stavbu nijak nezpomalí, v časových plánech se s ním počítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...