Archeologové u Břeclavi našli římskou vesnici

Část římské osady ze druhého století našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Uvedl to Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové přitom zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometru, přes které obchvat povede.

„Jedním z nejzajímavějších nálezů je okraj římské vesnice z poloviny druhého století, který momentálně zkoumáme. Našli jsme hodně importované keramiky z římských provincií z přelomu letopočtu. Podobných nálezů u nás mnoho není,“ popsal jedinečnost nálezu Forst, který začal na místě bádat v červenci.

Římskou vesnici našli v části nedaleko dálnice D2 poblíž železniční trati. „Na tomto území se dříve uskutečnily jak záchranné výzkumy, tak nedestruktivní sběry a geofyzikální průzkum a je tu potvrzené jak osídlení z římské doby, tak z doby laténské. I z laténského osídlení máme pár nálezů, jde ale o samostatné nálezy v ornici,“ doplnil vedoucí výzkumu Forst. Odborníkům se podařilo datovat laténskou sponu z ženského opasku.

Území dnešní České republiky sice nikdy nebylo součástí Římské říše, leželo ale natolik blízko jejích hranic, že bylo pod významným tlakem římské moci. Právě v pohraničí zřejmě existovaly různě intenzivní obchodní i diplomatické vztahy mezi tehdejším centrem evropské civilizace a barbary. Důležitou roli hrála zřejmě takzvaná Jantarová stezka, která do Říma od Baltu nesla tuto vzácnou zkamenělou pryskyřici.

Největším dokladem římské přítomnosti je vojenská pevnost u Mušova z konce 2. století našeho letopočtu. Celkem se na našem území našly zbytky asi dvou desítek menších vojenských táborů Římanů.

Archeologové očekávají další nálezy

Výzkum potrvá ještě přibližně další rok. Archeologové předpokládají, že nálezů bude přibývat, jak se budou po trase přibližovat k Pohansku, které je významným velkomoravským nalezištěm. „Očekáváme nálezy z raného středověku, z velkomoravského období a mladší,“ dodal Forst.

Obchvat Břeclavi, na jehož přípravě pracuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), odvede silnici I/55 mimo Břeclav okolo místní částí Poštorná. Na východě bude obchvat začínat u křižovatky této silnice s dálnicí D2, povede jižně k Bratislavské ulici a poté se stočí k západu. Na silnici I/55 se napojí v Poštorné a bude pokračovat severozápadním směrem, kde se za Poštornou napojí na silnici I/40 na Mikulov.

Délka obchvatu je 8,7 kilometru, stát bude víc než dvě miliardy korun. V souvislosti s jeho stavbou vznikne přes dvacet mostů, jeden podchod a dva migrační mosty. V současnosti ŘSD dokončuje dokumentaci k soutěži na výběr zhotovitele. Archeologický výzkum stavbu nijak nezpomalí, v časových plánech se s ním počítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 17 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 18 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.