Archeologický výzkum

Kraje zavádějí nová pravidla pro zpracování a předávání movitých archeologických nálezů, které jsou v jejich vlastnictví. Dosud o výzkumech a nálezech často ani nevěděly. Nově jim informace poskytne Archeologická mapa ČR. Změnu umožnila novela zákona o památkové péči, kterou na základě špatné zkušenosti inicioval Pardubický kraj. Ten letos v květnu vydal pravidla jako první. Následně se připojil i Jihomoravský a Středočeský kraj.

Část římské osady ze druhého století našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Uvedl to Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové přitom zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometru, přes které obchvat povede.

Oprava kostela u Třeboně by mohla pomoci upřesnit historii města. Výkopy, které mají odvlhčit zdi, prozkoumávají archeologové a speleologové. Chtějí potvrdit, že kostel je o dvě stě let starší, než se předpokládá, a byl původním centrem města. Takové výzkumy pomáhají podle archeologa Marka Pešky zaplňovat bílá místa v historii měst a obcí.

Několik hrobů, přezky z oděvu, křížek z růžence, mince, prsten, ale i doklady o stavebním vývoji našli archeologové v někdejším klášteře Rosa coeli v Dolních Kounicích na Brněnsku. Zříceninu kláštera nyní stavbaři revitalizují za více než třicet milionů korun. Zejména poznatky o vývoji podob stavby v různých obdobích jsou pro archeology velmi cenné.

Archeologové při průzkumu staveniště nové silnice I/46, která je součástí jižního obchvatu Opavy, našli pozůstatky doposud neznámé středověké vesnice i dobře zachované pozůstatky germánského osídlení z mladší doby římské.

Při stavbě dvou dálnic D35 a D11 archeologové poznávají život původních obyvatel Polabí. Nacházejí tisíce let staré artefakty – od doby bronzové až po předměty z druhé světové války. Prozkoumali plochu o velikosti sedmi set fotbalových hřišť. Objevili například nejstarší dřevěnou studnu, stovky šperků, mincí nebo bohatě zdobený meč. Podle archeologů potrvá léta, než všechny předměty roztřídí a probádají.

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Pozůstatky několika staveb ze středověku nalezli archeologové při výstavbě silničního napojení Fučíkovy ulice na průtah Turnovem. Usedlost je zřejmě starší než první písemná zmínka o Turnovu, která je z roku 1272.

Pec na chleba, kterou v 15. století zničil požár domu, našli archeologové při průzkumu na místě bývalé továrny Vlněna v Brně. Na části pece, která sloužila k ohřívání jídla, stály i hrnce se zbytky jídla.

Odborníci z Muzea města Brna se znovu zabývají hypotézou, že rotunda, jejíž pozůstatky našli před lety archeologové na Mendlově náměstí, vznikla už v době Velké Moravy. Experti radiouhlíkovou metodou prověřují vzorky z archeologického výzkumu provedeného v roce 1976. Dosavadní výsledky velkomoravský původ rotundy nevylučují.

Téměř neporušenou kostru bojovníka i s jeho dvěma psy našli archeologové na Břeclavsku, kde u vodní nádrže Nové Mlýny zkoumají jedno z největších pohřebišť germánských Langobardů z 6. století. Mimořádná kvalita kosterních pozůstatků přispěje podle archeologů k bližšímu poznání genetické skladby langobardské populace, jejího zdravotního stavu nebo stravovacích zvyklostí.

Archeologové objevili u Hořenic na Náchodsku v trase budoucího obchvatu Jaroměře stopy osídlení ze tří etap zemědělského pravěku. Nalezli například bronzové šperky, kamenné nástroje nebo střepy hliněných nádob a také zřejmě keltský hrob. Intenzivní pravěké osídlení podle nich souvisí s dávnou obchodní trasou mezi východními Čechami a Polskem.

Archeologové v místě budoucího obchvatu Doudleb nad Orlicí na Rychnovsku nalezli sídliště z doby stěhování národů datované do 3. až 5. století našeho letopočtu. Takové v Podorlicku dosud nezkoumali. Pozoruhodné jsou podle nich také nálezy sídliště z období eneolitu a starší doby železné. Na výzkumu spolupracují archeologové z Univerzity Hradec Králové (UHK) a rychnovského muzea.

Archeologové v Brně objevili zruba 18 tisíc let starou lebku nosorožce srstnatého. Narazili na ni při výkopových pracích ve Vídeňské ulici. Jde o spodní část lebky, ve které jsou stále zachované kořeny zubů. Zvíře tam pravděpodobně přitáhli lidé z období konce lovců mamutů, kteří mohli mít v této oblasti sídlo.

Po objevu zbytků dřevěné hradby z 11. století nalezli archeologové při výzkumu v břeclavském zámku kosterní pozůstatky a v posledních týdnech několik dalších vzácných předmětů včetně středověkého meče. Zámek prochází rekonstrukcí, která vyjde na zhruba tři sta milionů korun.